RECENZE. Žijeme v realitě, kdy český premiér bez uzardění pronáší výroky typu „válku nemáme v programovém prohlášení“, předseda sněmovny tvrdí, že nechápe, proč by nás Rusko napadalo a vláda snižuje výdaje na obranu i rozpočet tajných služeb. A pak je tu realita sotva den cesty od českých hranic, kde se Rusko na nic neptá, vraždí a krade cizí území. Lze to nyní vidět z první ruky. Klidně v teple domova, respektive kina.

Ne, tohle není počítačová hra, i když to záběry z kamer na přilbách vojáků aspoň zpočátku evokují. Není to ani hraný film. Na plátně vidíme obyčejné lidi, ještě donedávna studenta techniky, řidiče nebo skladníka, dnes ukrajinské vojáky, kdy ale režisér nemůže říct stop.

Krev je tady skutečná, bolest a křik autentické, smrt definitivní.

Syrovější, drsnější, reálnější

Divák filmu 2000 metrů od Andrijivky, promítaného v rámci festivalu Jeden svět, se musí připravit na to, že to co uvidí, je válka ve zcela autentické podobě. A že voják právě zastřelený před jeho očima je skutečně po smrti. Právě teď a tady.

Vše je natočené doslova z první linie, v době ukrajinské ofenzivy v září 2023. Dílem jde o záběry z hlavových kamer vojáků, dílem o to, co mezi vojáky přímo v akci (kde byl beze zbraně, jen s kamerou) natočil ukrajinský režisér Mstyslav Černov a jeho nevelký tým.

Vybuchuje tu sebevražedný dron, hvízdají kulky, explodují granáty, vojáci dobývají ruské zákopy, řeší a ošetřují zraněné spolubojovníky, počítají mrtvé, odvádějí zajatce a sami pak čelí protiútoku.

„Jste idioti, že tam chcete jít s námi,“ dozvídá se štáb od vojáků. Ale s sebou je nakonec vezmou.

Černov už jednou dokázal šokovat svět, když před třemi lety vydal dokumentární svědectví z počátku války Ruska proti Ukrajině 20 dní v Mariupolu, za nějž získal i filmové ocenění Oscar.

Teď přichází s dokumentem ještě syrovějším, drsnějším, reálnějším, dá-li se vůbec obraz války takto stupňovat. Diváka bere do první linie a od prvních vteřin je jasné, že na tohle se nebude koukat lehce.

Tedy aspoň těm, kteří jsou realitu ochotni přijmout, protože se i z tuzemských debat ukazuje, že lidé jsou připraveni popřít cokoli, co se jim nehodí do jejich myšlenkového světa. Dokonale to ukázal třeba český dokument Robina Kvapila Velký vlastenecký výlet.

Ale zpět k filmu 2000 metrů od Andrijivky. Pro drsně jednoznačný vhled do toho, jak vypadá válka z první ruky, by vlastně stačilo prvních deset minut filmu před okamžikem, než se na plátně vůbec objeví název filmu.

Jde o sérii záběrů natočených z kamer na přilbách vojáků ukrajinské 3. útočné brigády. Vybuchuje tu sebevražedný dron, hvízdají kulky, explodují granáty, vojáci dobývají ruské zákopy, řeší a ošetřují zraněné spolubojovníky, počítají mrtvé, odvádějí zajatce a sami pak čelí protiútoku.

Vidíme apokalyptickou krajinu s pahýly stromů, pole plná kráterů a boj o zcela zničenou vesnici Andrijivka nedaleko ukrajinského Bachmutu, již Ukrajinci chtějí získat zpět.

Trailer k dokumentu 2000 metrů do Andrijivky

Tohle je naše země

„Je to jako přistát na planetě, kde se tě všechno snaží zabít,“ popisuje filmařům své pocity jeden z vojáků.

„Bojuju, aby bylo míň ruských zmrdů,“ vysvětluje přímočaře další s přezdívkou Frik, 22letý mladík, prý stále zapsaný ke studiu na Technické univerzitě. Jak se pak divák z průvodního komentáře dozvídá, Frik byl později raněn a jeho tělo se nikdy nenašlo.

Film v mezititulcích odpočítává metry, které do Andrijivjky po sérii útoků ještě zbývají. Začíná na dvou tisících, poslední zteč je na vzdálenost pár stovek kroků.

Poslední bitvu uvozuje rozhovor s velitelem Feďou. „Nic tam nezůstalo. Nic,“ říká o vesnici, nad níž má znovu zavlát ukrajinská vlajka. „Tak za co tedy bojujeme?“ ptá se režisér. „Abychom to obnovili. Tohle je naše země. Všechno znovu rozkvete, vyroste. I města. Vyženeme ty zmrdy a začneme od nuly,“ zní odpověď.

Vyhnat Rusy z Andrijivky se v září 2023 podařilo. Ale jen na chvíli… Jak hlásí poslední titulky filmu: „V lednu 2025 Rusko ovládalo 111 000 metrů čtverečních Ukrajiny, téměř 20 % Ukrajiny.“

Pro lepší představu – je to asi tolik, jako by si Rusko násilím ukradlo území skoro celého Česka a Slovenska. Bez ohledu na to, co si kdo napsal do volebního programu…

Kde a kdy film 2000 metrů do Andrijivky vidět: Lucerna, Velký sál – neděle 15. 3., 17.30 / Bio Oko – středa 18. 3. 20.30