Měl to být příklad bleskurychlé práce elitního útvaru policie. Po zkráceném řízení chtěl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu už loni na podzim postavit před soud podnikatele Lukáše Čadka kvůli podezření, že sjednával třímilionový úplatek v kauze České pošty. Jenže z velkého případu je blamáž. Soud případ shodil, nařídil policii vést řádné vyšetřování. A to se vleče.

Lukáš Čadek a bývalý policista a člen ČSSD Kamil Choc, kteří podle policie sjednávali úplatek v kauze České pošty, měli stát před soudem v polovině září. Jen měsíc poté, co kauza s údajnými třemi miliony pro ministra vnitra Milana Chovance a ČSSD vypukla naplno.

Pak se ale ukázalo, že postup ÚOOZ, který ve věci figuroval vzhledem k malé závažnosti případu za velmi nestandardních okolností, byl příliš ambiciózní. Čadek odmítl uznat vinu – což je podmínka pro vedení zkráceného řízení. „Věc byla rozhodnutím soudu vrácena do přípravného řízení, neboť nebyly shledány podmínky pro vedení zkráceného řízení, a proto bylo policejnímu orgánu nařízeno konat vyšetřování,“ říká dozorující státní zástupce Zdeněk Matula. Na tom věc stojí i po dalších šesti měsících.

Obviněný whistleblower

Zatímco policie měla v kauze rychle jasno a táhla ji k obžalobě z nepřímého úplatkářství, na Čadkově straně nějakou dobu stál Nadační fond proti korupci. Čadka posuzoval jako whistleblowera, tedy oznamovatele korupce, a poskytl mu ochranu.

Ta spočívá v konzultacích, poskytnutí prostředků na právního zástupce, ale také v poměrně přísném posuzování, zda si whistleblower ochranu skutečně zaslouží a nezneužívá ji. Během těchto „výslechů“, které se řídí metodikou srovnatelnou s analyzováním informací například u tajných služeb, vyšly najevo některé závažné skutečnosti. Ty nakonec vedly fond k rozhodnutí spolupráci ukončit.

Psali jsme: Kauza Česká pošta: Z vážného ohrožení demokracie banální krimistorka

Kauza Česká pošta: Zkrácené řízení se protahuje, státní zástupce chce čas navíc

Ředitel NFPK Petr Soukenka se k Čadkovu případu dostal poprvé loni 6. srpna. Požádal ho odvyprávění příběhu a také o to, aby svá tvrzení doložil důkazy. „Po této schůzce také proběhlo interní posouzení, zda vůbec můžeme panu Čadkovi pomoci, respektive zda můžeme tento případ dále zpracovávat,“ říká Soukenka.

Čadek požadované informace předával postupně. Po několika dnech je zástupci NFPK vyhodnotili tak, že skutečně existuje podezření ze spáchání několika trestných činů a rozhodli se podat trestní oznámení. Důvodem měl být fakt, že mohlo dojít ke korupční nabídce, na jejímž konci mohlo být za vyřešení staré Čadkovy pohledávky za Českou poštou vyplaceno třímilionové všimné.

Stále ale souběžně probíhalo i „vytěžování“ podnikatele Čadka. V této fázi obdržel od protikorupčního fondu 40 tisíc korun, které byly účelově vázány výhradně na úhradu právních služeb, poté, co byl podnikatel trochu překvapivě sám obviněn.

Úkryt v Bibione

Ředitel fondu Soukenka dnes přiznává, že se pohled na podnikatele Čadka průběžně měnil v závislosti na informacích, které se o něm pracovníkům fondu podařilo získat. A to jak z otevřených zdrojů – zde Soukenka uvádí například Centrální evidenci exekucí, tak z rozhovorů s lidmi, kteří Čadka znají, nebo přímo od něho.

Čadek například vznesl požadavek na zajištění bezpečného úkrytu v zahraničí, neboť se bojí o život – což byl požadavek, který NFPK shledal jako legitimní. „Sám si prý předběžně vybral Bibione. Takový požadavek jsem považoval mírně řečeno za nestandardní,“ vzpomíná Soukenka.

Problematické bylo i Čadkovo vyjadřování v médiích. „Přislíbil, že se zdrží vyjadřování pro média, ve vlastním zájmu, ale i v zájmu vyšetřování. Tento slib ale téměř okamžitě porušil,“ říká ředitel fondu.

A dodává, že jednání Lukáše Čadka bylo nebo je velmi silně ovlivněno jeho nepříznivou životní situací, vysokými dluhy a a pravděpodobně i rezignací na jakékoliv systémové kroky, které by situaci zvrátily. Závěr fondu zněl: Míra jeho důvěryhodnosti a spolehlivosti se v průběhu vzájemné komunikace významně snížila. Poté NFPK spolupráci s Čadkem ukončil.