Veřejných protiválečných protestů v Rusku ubývá, zpřísňují se ale tresty za posty na sociálních sítích. Vyplývá to ze zprávy, kterou začátkem března vydala ruská nezávislá skupina OVD-Info zaměřená na ochranu lidských práv a svobody médií. Podle jejích zjištění ruské bezpečnostní orgány zadržely od 24. února 2022 do 17. února 2025 za protiválečné postoje 20 081 osob. Politicky motivovanému trestnímu stíhání v Rusku v současnosti čelí více než 3000 lidí.

Zatýkání bez udání důvodu, zavírání v psychiatrických léčebnách nebo propouštění z práce. To je jen část z represivních opatření, které ruský režim na domácí půdě používá k potlačení kritických hlasů ohledně války na Ukrajině.

Podle zprávy OVD-Info monitorující poslední tři roky protestů a jejich potírání ze strany režimu se výrazně snížila účast na demonstracích nebo veřejných protestech, při kterých bylo během prvních měsíců války zatčeno nejvíc lidí (18 900 zatčených během roku 2022). Naopak roste důraz na potlačování protiválečných nálad na internetu.

„Lidé se postupně přestali účastnit větších protiválečných protestů po zavedení zákonů, které od března 2022 kriminalizovaly ,diskreditaci‘ ruské armády a šíření ,podvrhů‘ o ní. Fakticky zakazovaly jakoukoli kritiku invaze na Ukrajinu. Poslední významná shromáždění se konala v září 2022, kdy v různých regionech země propukly protesty proti mobilizaci,“ uvádí autoři zprávy OVD-Info vydané minulý týden.

Neznamená to, že by ale v ulicích už proti válce na Ukrajině neprotestovala živá duše. Odvážní jedinci se najdou, ale jedná se většinou o malé skupinky demonstrantů nebo o jednotlivce, kteří vyjadřují nesouhlas při tzv. osamocených piketech.

Protiválečné protesty ze dnů 24. až 28. února 2022 v Petrohradě. Foto: David Frenkel, Mediazona, se souhlasem Gulag.cz

Ženy vojáků za mříže

Jednou z nejznámějších aktivistek je v tomto ohledu 79letá petrohradská umělkyně Jelena Osipovová. Ta proti Putinově režimu protestuje už od roku 2002 a nepolevila ani se zpřísněnými opatřeními kvůli válce. Záběry, jak starou paní stojící s transparentem „Rozpomeňte se, včera jsme byli bratři“ zatýká skupina po zuby ozbrojených policistů v přilbách obletěly světová média. Malířka zřejmě i kvůli svému věku vyvázla většinou s napomenutími či pokutami. Takto shovívavý ale není režim ke všem.

Například 18letého Dmitrije Kuzmina, který při samostatném protestu požadoval propuštění Nikity Žuravěla, kterého ve vazební věznici v Grozném zbil syn Ramzana Kadyrova, zatkli policisté z Centra pro boj s extremismem a přímo na policejní stanici se mu pokoušeli doručit povolávací rozkaz. Vyhodili ho také z univerzity.

„V letech 2024 a 2025 jsme zaznamenali celkem 82 zatčení, z nichž většina proběhla v Moskvě (27 případů) a Petrohradě (13 případů). To je pravděpodobně způsobeno tím, že protiválečné protesty jsou v těchto městech častější než v jiných regionech. K dalším osmi zatčením došlo ve Sverdlovské oblasti, všechna se týkala osamocených piketů,“ uvádí zpráva OVD-Info.

Podle jejích autorů se ale nezatýká jen za protesty spojené s protiválečnými postoji. Vězení nebo tresty hrozí například i manželkám mobilizovaných vojáků. 46 lidí bylo zatčeno na třech akcích pořádaných během loňského února ženami, které požadovaly návrat svých manželů z války. Rusové odvedení během mobilizační kampaně na podzim 2022 se totiž podle OVD-Info nemůžou vrátit domů, dokud nevyprší platnost mobilizačního dekretu.

„Další poměrně velký protest vedoucí k zatýkání se uskutečnil v září 2024 před budovou ministerstva obrany. Toto shromáždění zorganizovala podobná skupina příbuzných mobilizovaných vojáků nazvaná Bílé šátky. Během protestu policie zadržela 12 žen, které přenocovaly u zdí ministerstva,“ uvádí OVD-Info.

Podle OVD-Info počet veřejných protestů významně poklesl, častější jsou protesty v online prostoru. Foto: David Frenkel, Mediazona, se souhlasem Gulag.cz

„Velký Putin“ tě sleduje

Podle autorů zprávy se ale většina zatčení a trestů v posledních letech pojila především s aktivitami a protesty v online prostoru.

„Většina trestních řízení je zahajována kvůli příspěvkům na sociálních sítích, často se zaměřují i na obsah zveřejněný několik let před zahájením trestního stíhání,“ píše se ve zprávě. Alexandra Skorvid, projektová manažerka české organizace Gulag.cz, která protesty v Rusku také dlouhodobě sleduje, k tomu dodává: „K zahájení trestního stíhání může vést jediný komentář na sociálních sítích, někdy dokonce i pouhý lajk.“

Alexandra zmiňuje třeba případ Viktorije Pětrové, 31leté obyvatelky Petrohradu, která na sociální síti Vkontaktě obvinila v roce 2022 ruského prezidenta Putina ze smrti civilistů a „genocidy” Ukrajinců. Úřady proti ní zahájily trestní řízení kvůli šíření nepravdivých informací o ruské armádě a soud ji odsoudil k nucené léčbě na psychiatrii, kde byla držena od prosince 2023 do srpna 2024.

„Uvedla, že se před lékaři musela pravidelně svlékat donaha, byla přivazována k posteli, vyhrožovali jí bitím, a navíc jí aplikovali silné léky, kvůli kterým nemohla mluvit,“ popisuje Alexandra Skorvid zacházení s „politickými pacienty“, kteří jsou, podobně jako v časech sovětských, léčeni aplikováním silných medikamentů bez jasného výhledu „ukončení“ léčby, protože ta se může v závislosti na posudcích lékařů neustále prodlužovat.

Což je případ třeba Alexandra Gabyševa, známého jako „šamana z Jakutska“. Gabyšev se v roce 2019 vydal na cestu do Kremlu, aby „vyhnal z Putina ďábla“. Po cestě, kterou dokumentovala na kameru režisérka Beata Bashkirová, byl ale zadržen a umístěn do psychiatrické léčebny, kde zůstává doposud.

„U něj není jasné, kdy se dostane ven,“ říká o případu Alexandra Skorvid. V prvních letech si podle právníků stěžoval na aplikaci silných léků, kvůli kterým byl neustále ospalý. Teď je prý situace o něco lepší, ale naděje na propuštění nepřichází.

Podle Skorvidové se nicméně občas i poštěstí a někteří političtí aktivisté můžou na vynesení rozsudku čekat mimo vyšetřovací vazbu.

„To je případ třeba 19leté Darji Kozyrevové z Petrohradu, která ostře kritizuje válku proti Ukrajině na sociálních sítích a hrozí jí za to pět let vězení. Od února 2024 do začátku února 2025 byla držena ve vazbě, pak ji nečekaně propustili domů,“ popisuje Skorvidová spíše výjimku než pravidlo.

Darja tak může trávit čas čekání na rozsudek doma, nesmí ale večer a v noci chodit ven, komunikovat s novináři ani používat internet nebo mobilní telefon.

Protesty se konají i formou happeningů. Tato fotografie je z města Ivanovo, kde aktivisté v červnu 2023 pověsili v centru města kartonovou figuru s nápisem Válečný zločinec. Foto: se souhlasem Gulag.cz

Trestní stíhání a zbavení svobody na dobu několika, ale i desítek, let, je jednou ze zastrašovacích taktik ruského režimu, jak ochromit občanskou společnost a zcela zastavit protesty proti válce, kterou Rusko začalo.

Dle lidskoprávního média Mediazona bylo od 24. února 2022 do 22. ledna 2025 ruskými soudy zahájeno 10 844 správních řízení jen podle jediného článku o „diskreditaci ruské armády“. Pokud je takové řízení s člověkem zahájeno poprvé, hrozí mu jen peněžitá pokuta. V případě opakovaného porušení během jednoho roku s ním může být zahájeno trestní řízení. Pokuta může také hrozit už třeba za kombinaci modré a žluté barvy na oblečení.

Mučení ve vězení

Co se týká dlouhých trestů, uvádí Alexandra Skorvid jako jeden z nejvýraznějších příkladů cynické krutosti ruských soudů případ bývalého člena moskevského zastupitelstva, dnes třiašedesátiletého Alexeje Gorinova.

Ten v březnu 2022 upozornil na pracovním zasedání kolegy, že na Ukrajině kvůli ruským útokům umírají děti. Záznam zasedání byl zveřejněn na internetu a už v dubnu byl Gorinov obviněn z šíření lží o ruské armádě.

„Zatčen byl v červnu téhož roku a odsouzen k sedmi letům vězení. Nadále zůstává jedním z nejznámějších ruských politických vězňů, i za mřížemi dál důsledně odsuzuje válku,“ říká Skorvid.

I proto byl Alexeji Gorinovi v listopadu 2024 prodloužen trest o další tři roky. Tentokrát kvůli „veřejnému ospravedlňování terorismu“. Jeho fyzický stav je přitom neuspokojivý, jelikož je vystaven kontinuálnímu fyzickému i psychickému nátlaku. „Odpírají mu lékařskou péči, v jeho cele odpojují topení, dokonce mu odebírají přikrývku a brání mu ve spánku,“ popisuje Skorvid podmínky, ve kterých „prominentní“ političtí vězni přežívají.

Podle odhadu OVD-Info je v Rusku z politických důvodů kvůli kritice války na Ukrajině aktuálně vězněno 372 osob, dalších několik set čelí trestnímu stíhání.

„Ke dni 17. února 2025 víme o 1185 osobách, které čelí trestnímu stíhání za protiválečné výroky nebo akce. Od února 2024 bylo stíháno nejméně 325 obviněných. Právě nyní čelí ,protiválečnému‘ trestnímu stíhání 913 osob. Mezi tyto osoby patří jak ti, jejichž případy jsou vyšetřovány nebo projednávány u soudu, tak i ti, kteří si nadále odpykávají své tresty,“ uvádí zpráva OVD-Info.

Protiválečné protesty ze dnů 24. až 28. února 2022. Foto: David Frenkel, Mediazona, se souhlasem Gulag.cz

Počty odsouzených během roku 2023 a 2024 se nijak výrazně nelišily. Do vězení jich šlo kolem 140 a jiné tresty dostalo kolem dvou set lidí. Průměrná délka trestu odnětí svobody pro obžalované se podle OVD-Info v „protiválečných“ kauzách ale zvyšuje. Zatímco v roce 2022 byla průměrná délka vězení 33 měsíců, vloni už to bylo 74 měsíců a letos soudy průměrně udělují tresty ve výši 88 měsíců odnětí svobody.