Pochybnosti o loňské volbě staronového generálního ředitele Českého rozhlasu dal při zasedání volebního výboru nahlas najevo poslanec Petr Bendl. Zavorala zvolila Rada ČRo na další šestileté funkční období už loni v srpnu, nový mandát mu ale začne až zítra. Bendlovi však nevadí ani tak časový předstih jako hlavně fakt, že Zavoral ve volbě neměl žádného protikandidáta. Okolnosti volby chce proto ve výboru přezkoumat.

„Nevím, jestli tam najdeme nějaké zákonné pochybení. V každém případě to opravdu vypadá, že to bylo šité na míru,“ říká Bendl (ODS) s tím, že je na rozhlasové radě, aby podezření vyvrátila.

Rozhlasová rada „vyřídila“ celou volbu šéfa rozhlasu během několika týdnů letních prázdnin. Výběrové řízení vyhlásila 14. července, uzávěrka přihlášek byla 16. srpna. Už o devět dní později pak rada na svém zasedání Zavorala ve funkci potvrdila.

Kandidát od královny

Zarážející přitom nebyla jen rychlost volby, ale i fakt, že se do výběrového řízení na jeden z nejprestižnějších mediálních postů v zemi prakticky nikdo nepřihlásil. Přesně řečeno, přihlášky dorazily tři, požadavkům konkurzu vyhověl právě jen René Zavoral.

Zbylí dva uchazeči, Karel Drgáč a Pavel Emanovský, rozhodně nepatřili mezi zkušené mediální manažery a neprošli už ani sítem ryze formálních požadavků. Zejména druhý z jmenovaných vzbuzoval výrazné pochybnosti o tom, jestli nešlo o čistou recesi.

Když totiž radní obálku s Emanovského jménem otevřeli, museli konstatovat, že „obálka obsahuje pouze listinu označenou jako Mediální nóta Táni Antoinetty II. z 08.08. L.P. 2021 a nejedná se o přihlášku do Výběrového řízení na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu, neboť k ní není připojena žádná z předepsaných příloh uvedených v uveřejněném zadání formálních požadavků pro podání přihlášek uchazečů do Výběrového řízení“.

Při minulé volbě přitom radní šéfa rozhlasu vybírali z 26 kandidátů. Poprvé tehdy uspěl současný šéf ČRo Zavoral.

Příliš rychlé, příliš málo soupeřů

To, že rada volbu provedla už pět měsíců před koncem Zavoralova mandátu (a mimochodem i před parlamentními volbami), přitom poslanec Bendl radním nevyčítá. Vadí mu další okolnosti volby:

„Jsou tam pochybnosti, jestli to nebylo příliš rychlé, tři kandidáti, dva vyřazení. Je nutné, abychom se o tom pobavili, protože jsou tady pochybnosti o legitimitě té volby a zákonnosti toho procesu.“ Vědět bude chtít i to, jak a kde rada vyhlášení výběrového řízení prezentovala a inzerovala.

V podobném duchu argumentují i zástupci iniciativy za nezávislost veřejnoprávních médií Stojím za ČT, kteří členům volebního výboru adresovali podnět, aby okolnosti loňské Zavoralovy volby prošetřili. HlídacíPes.org má dokument k dispozici.

Podle autorů „výběrové řízení na generálního ředitele jednoho ze dvou veřejnoprávních médií, která patří k pilířům demokracie, vzbuzuje řadu otázek a spekulací“.

„Můžeme sice připustit, že i jeden kandidát je výběrové řízení, když vybírám, jestli toho jednoho zvolím nebo nezvolím. Ale je to skutečně výběrové řízení tak, jak jej předpokládá zákon? Slouží takto pojaté výběrové řízení důvěryhodnosti důležitého média veřejné služby? Nebo spíše vzbuzuje pochybnosti, zda Rada nejednala podjatě nebo přinejmenším nekompetentně?“ stojí v podnětu.

Pochybnosti o volbě ředitele s jediným kandidátem měl na srpnové schůzi i člen rady Českého rozhlasu Marek Pokorný. Na pořad schůze neúspěšně zkusil zařadit bod o zrušení volby a vypsání nového výběrového řízení až po sněmovních volbách, zbytek Rady to ale okamžitě zamítl.

Volební výbor nakonec ve středu odsouhlasil, že se k regulérnosti loňské volby šéfa rozhlasu vrátí na svém příštím zasedání.