Vlasov postupuje na Ruzyňské letiště. Konec 2. světové války v dokumentech: 7. května 1945
V ranních hodinách po dohodě s velitelstvím „Bartoš“ překročily jednotky 1. ruské divize Ozbrojených sil KONR mosty přes Vltavu a postupovaly přes Vinohrady až na Malešice a kolem Vyšehradu na Pankrác a do Podolí.
Velitelství divize se dopoledne přestěhovalo do areálu továrny a. s. Walter v Jinonicích, kam dorazil také dělostřelecký pluk.
K vystoupení vlasovců se následně vyjádřila Česká národní rada, která s přihlédnutím k politickým aspektům situace, pomoc 1. ruské divize zpochybnila.
V odpoledních hodinách genmjr. S. K. Buňačenko rozhodl o stažení celého útvaru zpět na Berounsko.
Povstání v hlavním městě Praze na konci 2. světové války stále provází řada mýtů, manipulací či polopravd, které nám neumožňují v plném rozsahu vnímat a pochopit dramatičnost situace posledních dnů války. To se týká pochopitelně i zásahu tzv. vlasovců ve prospěch povstalé Prahy.
HlídacíPes.org přináší ukázky z edice dokumentů věnované jednomu z nejkontroverznějších, ale také nejdůležitějších témat bezprostředně spjatých s průběhem květnového povstání – vystoupení 1. ruské divize VS KONR.
Zásadně rozšiřuje již zveřejněný soubor dokumentů o spolupráci Vojenského velitelství Velké Prahy (velitelství „Bartoš“) s ruskými protistalinskými dobrovoleckými útvary.
Edice byla sestavena z 211 dokumentů, hlášení, záznamů a svodek velitelství „Bartoš“.
Ukázky z publikace publikujeme se svolením autora, historika Pavla Žáčka i nakladatelství Academia. Knihu je možné zakoupit ZDE. Ukázky poprvé vyšly na HlídacíPes.org v květnu 2017
Dokument č. 397
1945, 7. května, 0.03 hod. – Praha. Hlášení velitelství úseku Štefanikova kasárna o požadavku velitele 1. pěšího pluku 1. ruské divize VS KONR plk. Andreje Dmitrijeviče Archipova
[…]
Žádají do 3h[od.] dodat plk. Archipovi [Archipovovi] do Štefanikov[ových] kasáren (k rukám mjr. Bouzka, který to předá) plán Prahy, ve kterém bude s červeným označením středisek odporu a přibližnými označeními jeho síly a druhu.
Žádá cirka 50 ozbrojených mužů ve stejnokroji buď četnictva, policie nebo československého vojska, znalých místních poměrů a označených opěrných bodů.
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 103/CIII/2/13. Bojová hlášení, 7. 5. 1945, č. l. 12/3. Originál rukopisu.
Dokument č. 416
1945, 7. května, 3.35 hod. – Praha. Situační zpráva Vojenského velitelství Velké Prahy „Bartoš“ [pro velitelství V. sboru 3. americké armády]
[…]
Po urgenci situační zprávy1 od Bartoše pro PV [Posádkové velitelství] Beroun tel. [č.] 281 (zást[upce] přednosty 3. odděl[ení]) oznámeno telefonicky PV Beroun v 3.35 [hod.:]
„Situace Prahy vyžaduje co nejrychleji zásah amerických pancéřových sil. Na ose Beroun – Motol – Praha oddíly Vlasovců; kasárny v Motole jimi obsazeny. Západně od Vltavy a na komunikacích podél Berounky nebyly dosud zjištěny německé síly. Vystrojení Vlasovců: Německé uniformy, na levé paži označení „POA“, tanky mají bílé kruhy a motorová [je]jich vozidla čs. vlajky.[“]
Navažte styk s velitelem amer[ické] divise a udržujte jej.
Informujte ho, že čs. vládní vojsko se bude snažit podávat do osad na ose Beroun – Praha zprávy o situaci pro postupující jednotky. O postupu podávejte hlášení na [tel. č.] 71251 Praha.
Rozhovor byl zapojen na okresní velitelství Beroun[,] kde fonogram převzal škpt. Němeček, pobočník plk. Bozděcha2, okresního velitele[,] který vše ve smyslu fonogramu zařídí. […]
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 126/CIV/1/20. Květnová revoluce. Zpravodajský denník bývalého vládního vojska, 5. – 12. V. 1945. Originál strojopisu.
Dokument č. 424
1945, 7. května, 4.45 hod. – Praha. Hlášení povstaleckého IV. úseku „František“ o situaci v policejních revírech
IV. úsek: Situace nezměněna.
Revír 39 – Košíře – klid. Věc[,] jež měla být zařízena[,] je zařízena. Stanice Motol hlásí příchod Vlaso[vo]vy armády od Bílého beránka. Navázání spojení provedeno.
Revír 373 – Plzeňská – vše v pořádku – část Vlaso[vo]vy armády ubytována ve škole Vltavská ulice.
Revír 38 – u Smíchovského nádraží vše v pořádku[,], až na malý odpor, je[n]ž byl likvidován. Na Vyšehradě protiletecká něm[ecká] obrana. V Chuchli klid.
Revír 404 – klid – část Vlaso[vo]vy armády i s trénem ve Waltrovce.5
Převzal: Brož
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 103/CIII/1/13. Bojová hlášení, 7. 5. 1945, č. l. 43/3. Originál rukopisu.
Dokument č. 514
1945, 7. května, 9.40 hod. – Praha. Hlášení npor. Rašky o postupu 3. pěšího pluku 1. ruské divize VS KONR na letiště Ruzyně
[…]
Vlasov postupuje na Ruzyňské letiště na široké frontě od Zličína až k Sobínu směr na Hostivice. U Sobína zaujímá pal[ebné] postavení [s] 15 děly a v tom[to] okamžiku zahájil palbu na Ruzyňské letiště. Situace na Ruzyňském letišti:
Důst[ojníci] opustili na autech letiště směr Sudety. Na Ruzyňském letišti je jeden odd[íl] flaku složený ze všech druhů zbraní (SS tam nejsou)[,] a jakmile Vlasov zahájí palbu na letiště[,] opustí posádka letiště.7 Toto hlášení učinil voják, který za civ[ilní] oděv dal pušku se střelivem v Hostivicích.
Převzal: npor. Raška od jednoho praporčíka (zpráva prověřena).
Předáno Bartošovi, 10.13 hod.
VÚA-VHA, f. 308, sign. 308-190-5. Hlášení o účasti vládního vojska v boji o Prahu. Originál strojopisu.
Dokument č. 573
1945, 7. května, 12.15 hod. – Praha. Výpis z hlášení div. gen. Emila Fialy velitelství Štefanikových kasáren
Přední jednotky gen. Vlasova dosáhly okolí Motola. 4. [pěší] pluk postupuje od mot[olské] silnice směrem přes mot[olskou] nemocnici směrem sev[erně] na výšiny břevnovské. Německá posádka v Motole dle sdělení, které si ještě dodatečně ověříme, předává zbraně. Toto sdělení podává velitelství úseku Pha XVI. (mjr. Lang).
Skupiny gen. Vlasova[,] které postupují v uvedeném směru, žádají, aby jim byly podány zprávy o situaci na Hřebenkách, kde je půda značně nejistá a odkud se střílí a musí býti toto území vyčištěno. O tom byl vyrozuměn pol. revír 39 v Košířích, vrch. taj. Syrovátka.9 Dále je nutno, aby byly podány zprávy o bojovém stavu, které by mohly míti podstatný vliv na operace mezi Košířemi, Motolem a Břevnovem. Vzhledem k úplnému zastavení ulic barikádami je nemožné dodávati včas důležité zprávy (- náprava sjednána – pozn.).
Marně jsem se dosud snažil vejíti ve spojení s vrchním velitelstvím československých vojsk v Praze. Prosím oznamte jim, že jsem zde a dávám se k disposici pro jakýkoliv úkol.
HDK OV SBS Praha 5. Štefanikova kasárna. Hlášení č. 246a, 7. 5. 1945. Originál rukopisu.
Dokument č. 592
1945, 7. května, 13.00 hod. – Praha. Hlášení npor. gšt. Josefa Mirovského, příslušníka 3. (operačního) oddělení štábu velitelství „Bartoš“, o kurýrní cestě do S. V. genmjr. Sergeje Kuzmiče Buňačenka v Řeporyjích
[…]
P[anu] gen. Buňačenkovi byl předán v 10.15 hod. plán oblasti Velké Prahy s přesně zakreslenými místy něm. odporu a byl o těchto místech podrobně informován. Současně bylo mu tlumočeno přání velit[elství] „Bartoš“, týkající se zejména získání prostoru Petřín a zabránění event[uelní] děl[ostřelecké] střelby na Hrad a město. Projevil zájem o prostor Petřína, mluvil v tom smyslu i s důstojníky vlastního štábu, avšak nevyjádřil se konkretně a nepřislíbil, zda a kdy bude akce provedena. Mnohem méně věnoval zájmu pancéřové jednotce (brigádě?) na směru Vysočany – Karlín10 a j. Jednání trvalo asi 15 min.
Osobní dojem: jednání působilo na mne dojmem poněkud omezeného zájmu se strany p[ana] generála.
Zprávy o počtu a výzbroji jednotek, které jsem obdržel od velitelů jednotek, pochodujících mezi Řeporyji a Prahou, si navzájem odporují. Jde patrně o 2-3 pluky pěchoty, zesílené několika polními děly a tanky. Většinou uváděná číslice 20.000 mužů zdá se býti velmi přemrštěná. (Snad polovina?) Čelo málo organisovaného proudu v délce asi 5 km dosáhlo v 11.00 hod. Štefanikových kasáren na Smíchově, kde se zastavilo (1 pluk?).11
npor. gšt. J. Mirovský
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 112/CIII/1/17. Bojová hlášení, zprávy, fonogramy aj., č. l. 9 (HLÁŠENÍ o kurýrní cestě do S. V. gen. Buňačenka. S.V. 7. V. 1945 ve 13.00 hod.). Originál strojopisu.
Dokument č. 632
1945, 7. května, 14.45 hod. – Praha – Strašnice. Hlášení por. JUDr. Karla Pokorného, spojovacího důstojníka u VI. pěší roty 2. pěšího praporu 1. pěšího pluku 1. ruské divize VS KONR por. A. G. Syčeva
1./ Velitel roty: por. Sičov [Syčev]
2./ Bojové stanoviště roty: Levá hranice navazuje na úsek 4. pluku „Vl[asovovy] arm[ády]“12 a jest na Vackově (u Cikánské boudy) a jde až k černokostelecké silnici, kterou ještě zahrnuje do úseku. Pravé křídlo roty bude na východních okrajích Zborova. Rota zajišťuje prostor před sebou směrem východním.
3./ Tlumočím návrh p[ana] Por[učíka,] že v zájmu úspěšného hájení úseku by potřeboval asi dvě čety k zasunutí mezi svá obě křídla, která zůstanou hlavní oporou v případě útoku a v žádném případě neustoupí. Zasunuté zmíněné dvě čety v případě neudržitelného náporu by ustoupily zpět. Nástup těchto dvou čet co možno ihned. Nástup provésti u hotelu „Miramare“.13
4./ Pan poručík Sičov by vřele uvítal, kdyby po setmění mu byly dány k disposici rozvědčíci v síle asi jedné roty, které by rozestavil ve svém úseku s úkolem okamžitě se stáhnout, jakmile se nepřítel ukáže, za vlastní linie. Tato jednotka rozvědčíků by měla nastoupit asi po 19 h[od.] rovněž u „Miramare“.
5./ Žádáme dále o oznámení jména a stanoviště velitele úseku shora vymezeného[,] aby mohla býti navázána spolupráce.
6./ Bylo by velice žádoucí, aby u vojenského velitelství Strašnice byl telefonista rusky mluvící. Na žádost doporučí velitel roty 6 vhodnou osobu.
7./ V případě boje je nutno vyslati německy mluvícího důstojníka v uniformě do rayonu 6. roty jako parlamentáře (bílý prapor ssebou asi 50×50 [cm]).
8./ Pan poručík by velmi uvítal, kdyby mu bylo dáno k disposici osobní auto a oznámeno místo přídělu benzinu. Rovněž jeden motocykl jest velmi zapotřebí.
9./ Jako spojovací důstojník, žádám o příděl zbraní pro své spojky (6)[,] jelikož nemají vůbec žádné výzbroje. Rovněž alespoň dvě jízdní kola pro rychlé spojení se štábem.
10./ Stanoviště velitelství oznámím[,] prozatím v „Miramare“.
Strašnice, dne 7. V. 1945.
Skončeno 14.45 h[od.] por. pěch. Pokorný
Muzeum dělnického hnutí, f. Fotosbírka, sign. V/G 7 b/E, č. negativu CH-423. (Spojovací důstojník u 6 roty 1 pluku „Vlasovovy armády“ v Praze hlásí tuto zprávu č. 1). Kopie strojopisu.
Dokument č. 673
1945, 7. května, 16.40 hod. – Praha. Hlášení Prima, zpravodaje vládního vojska, o příslibu pomoci veliteli 4. pěšího pluku 1. ruské divize VS KONR plk. Igoru Konstantinoviči Sacharovovi – Levinovi
[…]
Doplňující zpráva o bojích nad Podolskou cementárnou podána po rozmluvě s Primem, který dosáhl spojení s pplk. Zacharem [Sacharovem] (Vlasovci) takto: Nepřítel mající asi 20 tanků, útočí z návrší nad Podolskou cement[árnou] k řece a tlačí naše k řece. Jest nutná pomoc aspoň 60 mužů, nějakých tanků a děl.
Předáno Bartošovi v 16.50 hod. s dod[atkem] od Prima, že už Vlasovci jdou na pomoc přes most.
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 126/CIV/1/20. Květnová revoluce. Zpravodajský denník bývalého vládního vojska, 5. – 12. V. 1945. Originál strojopisu.
Dokument č. 693
1945, 7. května, 18.10 hod. – Praha. Hlášení o nasazení jednotlivých rot 1. pěšího pluku 1. ruské divize VS KONR
V 18.10 [hod.] hlášeno pplk. Dykovi podle rozkazu ze dne 7. 5. v 10.30 [hod.]:
Spolupráce našich jednotek s jednotkami gen. Vlasova byla docílena již večer 6. t[ohoto] m[ěsíce], kdy napřed jedna a potom dvě roty gen. Vlasova zúčastnily se útoku na lazaret v gymnasiu na Lobkovicově nám[ěstí] a později zajišťovaly prostor v okolí radiostanice u Olšanských hřbitovů. Pak byla jedna rota gen. Vlasovem bez důvodu stažena a tím vznikla na frontě nepříjemná situace. Nyní je situace tato: Radiostanice jako nejdůležitější objekt je zajištěn jednou rotou, prostor u Musea a Rozhlasu přibližně asi také jednou rotou, nákladové nádraží jednou rotou a zbytek až po žižkovský vrch též jednou rotou. U sokolovny v Riegrových sadech je asi jeden a půl čety. Podotýkám, že obsazení bylo nutno často, velmi často měnit podle vývoje situace, což vzhledem k naprostému nedostatku spojovacích prostředků bylo velmi nesnadné. Zvláště po odchodu jedné roty Vlasovovy nastala situace velmi nepříjemná. Podotýkám, že kromě normálně organisovaných jednotek měl jsem přibližně jednu rotu bez výzbroje, které jsem používal k vystřídání.
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 206/CIV/2/32. Zpráva o činnosti vojenského velitelství Vinohrady (Sklenář). Originál strojopisu.
Dokument č. 709
1945, 7. května, 19.30 hod. – Praha. Situační hlášení velitele povstalecké oblasti Praha – západ [plk. gšt. Josefa Ereta]
V 19.00 [hod.] hlásí velitel úseku IV. situaci útoků Vlasovců na Strah[ovský] stadion. Nepřítel tvrdošíjně drží četnými kulometnými hnízdy prostor Stadionu. Jeho postavení probíhá ze sev[erní] části ke Kinského sadům – Růžový palouček [Růžový sad] – hvězdárna – rozhledna Petřín – strahovská zahrada. Útok Vlasovců je veden všemi směry: ze sev[eru] od Strah[ova], ze s[evero]v[ýchodu] od Malé Strany a j[iho]v[ýchodu] z Kinského zahrady. Zatím jsou v činnosti lehké i těžké minomety Vlasovců. Útok pokračuje pomalu.14
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 98/CIII/1/12. Bojová hlášení, 7. 5. 1945, č. l. 208. Originál rukopisu.
Dokument č. 740
1945, 7. května, 22.00 hod. – Praha. Záznam 38. revíru IV. policejního úseku o důsledcích ústupu jednotek 1. ruské divize VS KONR
[…]
Vlasovci počínají opouštěti prostor 38. pol. rev. Poslední jednotky prochází kolem SV. 38 pol. rev. v ranních hodinách. Odsunem[,] o němž nikdo z velitelů nebyl informován[,] odkryto čelo i bok naší obrany a umožněn rychlý postup nepříteli.
[…]
HDK SBS Praha 5. Úsek 38. revíru. Dodatek, síle nepřátelského odporu. Originál strojopisu.
1 Situační zpráva byla vyžádána již ve 2.35 hod. 7. 5. 1945.
2 Plk. Josef Bozděch, okresní vojenský velitel v Berouně.
3 Velitelství policejního revíru IV/37 sídlilo na adrese Praha XVI. – Smíchov, Plzeňská tř. čp. 10.
4 Velitelství policejního revíru IV/40 sídlilo na adrese Praha – Jinonice, Řeporyjská čp. 55.
5 Srov. ŽÁČEK, Pavel: Waltrovka za povstání. In: Národní osvobození, 2003, č. 25-26, s. 14-15.
6 Pravděpodobně nešlo o velitele 1. pěšího pluku plk. A. D. Archipova, ale mjr./pplk. B. A. Kostěnka, velitele samostatného průzkumného oddílu 1. ruské divize VS KONR.
7 Srov. VOPERSAL, Wolfgang: Vom SS-VT-Ersatz-Sturmbann „Deutschland“ zum SS-Pz.Gren.AuE-Btl. 2. In: Die Freiwillige, 1979, č. 5, s. 20; BOEHME, Manfred: JG 7. The World´s First Jet Fighter Unit 1944/1945. Schiffer Military History. Atglen 1992, s 175-176.
8 Text rozkazu doplněn ze zprávy o činnosti velitelství oblasti Praha – východ. VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 209/CIV/2/33.
9 Krim. vrch. okres. insp. I. třídy Václav Syrovátka, v únoru 1945 přeložený ke kriminálnímu komisařství ve Zlíně.
10 Srov. HUŇÁČEK, Zdeněk: Útok nacistických bojových skupin na Prahu v květnu 1945. In: Historie a vojenství, 1990, č. 6, s. 43; KOKOŠKA, Stanislav: Praha v květnu 1945. Historie jednoho povstání. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2005, s. 174; MAREK, Jindřich: Armáda barikád. Přípravy povstání a velitelská odpovědnost za boje na pražských barikádách v květnu 1945. VHÚ. Praha 2015, s. 260-262.
11 Před polednem 7. 5. 1945 dorazil ke Štefanikovým kasárnám 4. pěší pluk 1. ruské divize VS KONR.
12 Není podloženo archivními prameny, že by severně od VI. pěší roty 1. pěšího pluku byly nasazeny jednotky 4. pěšího pluku 1. ruské divize VS KONR.
13 Hotel Miramare se nachází v pseudozámečku na adrese Na výsluní čp. 6/150 v Praze – Strašnicích.
14 Srov. ZELENÝ, Karel a kol.: Květnové povstání v Praze 5. OV ČSPB. Praha 1985, s. 65.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Když Krkonoše připomínaly polomrtvou ještěrku bez ocásku a přežily svou smrt
„Underground pro mě znamená žít mimo struktury,“ říká fotograf Jan Ságl
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
Místo komentáře citát : „… k účasti „vlasovců“ na Pražském povstání tak došlo proti vůli samotného Vlasova.[1] Dne 4. května 1945 dostal Vlasov z německé strany nabídku k odletu do Španělska, ale odmítl opustit své vojáky.[1] O den později vypuklo Pražské povstání. Vlasovova armáda se okamžitě stala trnem v oku všem. Tím, že podpořila české květnové povstání v jeho nejkritičtější úvodní fázi, ohrožovala plán českých komunistů z České národní rady, kteří podnikali opatření s cílem uchvátit moc za asistence sovětské Rudé armády. Vlasovcům zůstal jen jediný směr postupu a přání dostat se za každou cenu na západ. Na pochodu z Prahy došli vlasovci k jihočeské obci Lnáře, kde se hodlali vzdát Američanům. Američany byl Vlasov zajat dne 9. května 1945 a ti mu znovu nabídli možnost útěku, což on odmítl.
Trest smrti
Většina vlasovců cestu k Američanům přece jen nalezla, čímž rozmnožili houfy amerických válečných zajatců. Větší část z nich ale byla vydána Sovětům a následně popravena nebo uvězněna v žalářích a gulazích. Vlasov sám byl z amerického zajetí 12. května 1945 odveden ruskou hlídkou, posléze byl v Moskvě souzen za vlastizradu a 2. srpna 1946 byl spolu s jedenácti dalšími odsouzen k trestu smrti a popraven oběšenímů. (Zdroj Wikipedie, heslo Andrej Andrejevič Vlasov)