Vítězný kandidát prvního kola rumunských prezidentských voleb, krajně pravicový politik Călin Georgescu, měl v předvolebních průzkumech pětiprocentní šanci na úspěch. Ještě donedávna totiž tohoto nestraníka téměř nikdo neznal. Jeho dramatická kampaň na TikToku ale s výsledky zamíchala natolik, že se z ní nemůžou vzpamatovat nejen protikandidáti, ale ani odborníci z oboru politologie a sociologie. Rumunské volby podle nich ukázaly, jak nutně Evropa potřebuje pravidla pro regulaci sociálních platforem.

Călina Georgescu přezdívají rumunský Trump nebo Putin. On má v oblibě oba tyto politiky. Po vzoru Putina se nechává natáčet při judistických chvatech, po vzoru Trumpa chce zase „udělat Rumunsko znovu velké“ a to prostřednictvím „samostatnější a více prorumunsky orientované ekonomiky“.

S Trumpem také souzní ohledně postupu ve válce na Ukrajině, která má být podle něj urychleně ukončena.

„Všechno, co v této věci udělá prezident Trump, udělám kategoricky i já,“ nechal se podle serveru Politico slyšet potenciální rumunský prezident.

V prvním kole voleb, které se konaly koncem listopadu, získal téměř 58 % hlasů, oproti 42 % liberální soupeřky Elen Lasconiové. Druhé kolo se má konat 8. prosince a Georgescuovi šance se hodnotí jako vysoké.

Souhra nespokojených

Ačkoliv soupeři nacionalistického politika obvinili z volebního podvodu, jeden se dokonce obrátil k ústavnímu soudu, který nařídil přepočítat deset milionů hlasů, Călin Georgescu trvá na tom, že jeho překvapivý náskok není vlastně překvapivý ničím „kromě neznalosti, toho, co Rumuni vlastně chtějí ze strany ostatních politiků“.

Jako absurdní mu pak připadá argument, že mu „volby vyhrála“ štvavá a emocionálně vypjatá kampaň na sociálních sítích, především čínské platformě TikTok, kde Georgescua sleduje 298 tisíc lidí a kde nasbíral přibližně 3,8 milionu lajků.

„K volbám nešel TikTok, ale živí lidé, lidské bytosti, ne TikTok,“ odpověděl Călin Georgescu na otázku redaktora serveru Politico, který citoval podezření ostatních kandidátů, že je během kampaně napadaly v komentářích na sociálních sítích velmi aktivní „profily“ s chováním podobným botům.

Podle odborníků je potřeba ještě zpracovat data, která by kampaň, či případný zahraniční vliv na její průběh, popsala na vědecké úrovni. Nicméně už teď se podle některých dá říct, že i když TikTok a sociální sítě k Georgescuově úspěchu určitě přispěly, podařilo se to díky kombinaci nedůvěry a rozčarování občanů z tradičních politických stran a establishmentových médií.

„Volby byly skutečnou známkou toho, že v Rumunsku v posledních letech vyrostla masa lidí náchylných ke konspiračním teoriím, zejména ohledně otázek zdraví, ale i k dezinformacím o tématech spojených s EU, NATO nebo válkou na Ukrajině,“ řekl pro SCIENCE+ Cătălin Gomboș, šéfredaktor portálu Veridica.

Podle něj nabízely rumunské mainstreamové zpravodajské televize po léta nekritickou platformu propagátorům výše zmíněných témat.

Gombose jako komentátora rumunské politické scény uvádí jedna z prvních studií, které k průběhu kampaně zatím vyšla a kterou vypracovala pracovní skupina projektu Science+ zaměřená na dezinformace.

Podle ní svou roli sehrála i neznalost občanů ohledně nebezpečí, které představuje rostoucí extremismus a koordinované úsilí placených uživatelů, kteří Georgescua zviditelňovali zveřejňováním komentářů a hashtagů. Podle studie není vyloučené, že se na nich mohlo podílet zahraničí, zejména Rusko.

„Více než 1800 takzvaných dobrovolníků bylo organizováno do regionálních a místních skupin a vyzbrojeno předem připravenými materiály, jako jsou sestříhaná videa, komentářové scénáře a hashtagy určené k manipulaci s algoritmy sociálních médií, zejména na TikToku. Tito dobrovolníci zaplavovali příspěvky ostatních kandidátů opakovanými komentáři, aby Georgescovo jméno protlačili do trendových výsledků vyhledávání,“ píší autoři studie projektu Science+.

Ačkoliv přímý vliv Ruska se podle studie prokázat z dostupných dat nedá, zároveň ale nemůže být zatím vyloučen.

O Georgescově úspěchu informovala některá ruská média jako o úspěchu stoupence spojenectví s Ruskem. Blahopřál mu také proruský moldavský politik Igor Dodon, který, podobně jako Georgescu, používá v souladu s ruským narativem rétoriku o národních zájmech, suverenitě a tradičních křesťanských hodnotách.

TikTokový superman

Proč byla Georgescova kampaň na TikToku tak účinná? Podle Science+ k tomu vedlo několik faktorů.

„Platforma mu poskytla přímý přístup k mladým lidem, kteří jsou často rozčarováni z tradičních politických stran a hledají alternativní hlasy. Naše nedávné výzkumy potvrzují rostoucí zranitelnost tohoto publika vůči organizovaným dezinformačním kampaním a nedostatek důvěryhodných vztahů navázaných mezi tradičními médii a mladou generací,“ upozorňují autoři studie nazvané „Známky manipulace s voliči a dezinformace. Vměšování do rumunských voleb 2024.“

Podle ní u mladých voličů na sítích rezonoval Georgescův poutavý a provokativní obsah, tedy protievropská rétorika, kritika rumunského vzdělávacího systému a kontroverzní názory na covid-19, včetně přímého popírání viru a tvrzení, že „jedinou vědou je Ježíš Kristus“.

Miliony shlédnutí ještě posilovala profesionálně sestříhaná videa prezentující Georgesca jako bojovníka proti establishmentu, jezdícího na koni v tradičním rumunském oděvu a ovládajícího bojová umění.

„Algoritmus TikToku, který posiluje virální a poutavý obsah, jeho příspěvky zesílil, což vedlo k jejich širokému zviditelnění prostřednictvím zobrazení, komentářů a sdílení. Zajímavé je, že navzdory aktivní a velmi viditelné kampani na TikToku, Georgescu nevykázal žádné výdaje na kampaň, čímž se odlišuje od ostatních kandidátů,“ píší autoři studie Science+.

K prošetření této záležitosti před druhým kolem voleb vyzvala rumunský Národní úřad pro komunikaci nevládní organizace EFOR.

„Stojí za povšimnutí, že ačkoli TikTok zakazuje zveřejňování placené politické reklamy, toto opatření bylo do značné míry neúčinné, teoreticky kvůli nedostatečnému moderování obsahu, což umožnilo široké šíření neověřených informací, z nichž těžili krajně pravicoví kandidáti. Podobná taktika byla použita také v kampani proruského kandidáta Alexandru Stoianogla v Moldavsku na začátku tohoto roku,“ dávají autoři studie do souvislosti podobné trendy během předvolebních kampaních v obou sousedních zemích.

Podle nich uniklé informace také naznačují, že někteří dobrovolníci Georgescovy kampaně za své aktivity očekávali nebo dostávali peněžní odměny. A to formou interních soutěží a odměn pro vysoce výkonné. Zapojení německy mluvících příznivců a tvůrců obsahu dále rozšířilo vliv kampaně.

Vliv Ruska. Ano, nebo ne?

Kdo stojí za financováním úspěšné kampaně potenciálního rumunského prezidenta? Podle studie Science+ se nedá vyloučit ruský vliv, zároveň ale neexistují hmatatelné důkazy.

„Před volbami náš ukrajinský partner Hromadske s odvoláním na Digi24 poukázal na ruské vměšování, přičemž tvrdil, že Moskva k ovlivnění výsledků použila zmocněnce a financování. Rumunská rozvědka údajně vyšetřovala pokusy o podkopání členství země v EU a NATO,“ píší autoři studie.

Takzvaná kouřící zbraň, která by vměšování Ruska do voleb prokazovala, ale zatím není známa.

Šéfredaktor serveru Veridica Cătălin Gomboș se nicméně domnívá, že vodítkem, které je třeba nadále sledovat, je neprůhledné financování kampaně nacionalistického prezidentského kandidáta.

„Pokud máme věřit panu Georgescuovi, pracovalo pro něj jen pár dobrovolníků zadarmo. Způsob, jakým byla kampaň uzavřena a nejasné financování ale připomínají dezinformační kampaně z minulosti, za kterými stáli státní aktéři, zejména Rusko,“ říká Gomboș.

Podle něj zde existují také zmíněné paralely s vývojem v sousední Moldávii.

„Vidím tu paralely s volbami v Moldavsku, které měly podobný překvapivý zvrat, který nikdo nečekal při referendu o integraci do Evropské unie. Zvrat, který umožnila intenzivní online aktivita zdvojená skutečným uplácením voličů a dezinformační kampaní. Za všemi třemi stálo podle moldavských úřadů i západních představitelů Rusko,“ říká.

Výsledky rumunských voleb, jakkoliv zatím nejsou finální, ale i dalších volebních kampaní například v Moldávii nebo na Slovensku by podle studie Science+ měly vést k zamyšlení nad tématem ještě větší regulace sociálních médií.

„TikTok sice tvrdí, že zakazuje politickou reklamu, ale jeho selhání při mírnění dezinformací ukázalo limity takové politiky. V Rumunsku pomohla Georgescuovi ke slávě virální videa, která posílili placení komentátoři. To vyvolává naléhavou otázku: jak mohou vlády regulovat platformy, aniž by potlačily svobodu projevu? Nedůvěra v tradiční média tuto otázku dále komplikuje, protože mnoho voličů považuje sociální média za poslední baštu necenzurovaných informací,“ zamýšlejí se autoři studie nad otázkou regulace sociálních sítí, která se stále častěji debatuje i v rámci Evropské unie.

Ta přitom relativně nedávno přijala zásadní opatření, která se týkají i sociálních platforem.

Takzvaný Zákon o digitálních službách, který začal platit v únoru letošního roku, se vztahuje na všechny digitální platformy, včetně sociálních médií. Ta jsou na základě tohoto zákona právně odpovědná za protiprávní chování svých uživatelů.

Podle zastánců větší regulace sociálních sítí se ale dosah zákona týká spíše kyberšikany, materiálů týkajících se sexuálního zneužívání dětí, teroristického obsahu nebo nezákonných a nenávistných projevů na internetu. Na šíření dezinformací je podle nich takzvaně krátký.

Úřady se v tomto ohledu stále spoléhají spíše na roli tradičních médií, která mají dezinformace vyvracet nebo organizací, které se přímo odhalováním dezinformací zabývají.

Volební výsledky kandidátů, kteří během svých intenzivních kampaní dezinformace přes své kanály šíří, ale ukazují, že tyto platformy nestačí. Na vyvrácení přesvědčivé síly polopravd či lží kolujících po sociálních sítích nemají zkrátka nástroje.