Lékař a vědec íránsko-švédského původu Ahmadrezá Džalalí měl být v těchto dnech popraven. Íránský režim exekuci nakonec, zřejmě i pod vlivem velkého mezinárodního tlaku, na poslední chvíli odložil. K popravě Džalalího mělo dojít jen pár dní po atentátu na íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha, z jehož vraždy Teherán viní izraelskou tajnou službu Mosad.

Jména tří vědců, Mohsena Fachrízádeha, Ahmadrezy Džalalího a Kylie Moore-Gilbertové, plní v posledních dnech titulky světových médií. Není to však kvůli jejich akademickým výsledkům. Nikdy se neviděli, s největší pravděpodpobností navzájem neznali ani svoji práci, přesto se jejich životy i smrt zvláštně propojily.

Všichni tři se stali figurkami na šachovnici íránsko-izraelského konfliktu a minimálně případy Džalalího a Moore-Gilbertové dokazují, jak se i relativně obyčejný člověk v současném Íránu může náhle stát nástrojem v mezinárodní nátlakové hře.

Co věděl Mosad?

Kylie Moore-Gilbertová přijela do Íránu v září 2018 na akademickou konferenci. Australsko-britská občanka, která je mimo jiné sestřenicí zakladatele WikiLeaks Juliana Assange, tehdy přednášela islámská studia na univerzitě v Melbourne.

Když chtěla z Íránu odjet, zadrželi ji příslušníci Revoluční gardy a odvezli do teheránské věznice Evin. Soud ji posléze v utajeném procesu odsoudil na deset let za údajnou špionáž pro Izrael, odkud pochází její manžel. Ačkoliv australská vláda i mezinárodní lidskoprávní organizace upozorňovaly, že jde o čistě politicky motivovaný proces, při kterém nebyly předloženy žádné důkazy, strávila Moore-Gilbertová za mřížemi 804 dní. Opakovaně držela protestní hladovky.

Na svobodu se dostala letos koncem listopadu díky tajné dohodě o výměně vězňů. Íránci za ni dostali zpět do vlasti tři občany, kteří se před osmi lety pokusili zabít v Thajsku tři izraelské diplomaty. Atentát tehdy nevyšel, bomba explodovala atentátníkům už v pronajatém bytě a zranila pět lidí. Thajský soud je odsoudil a oni se ocitli v thajském vězení.

Hned další den po jejich propuštění výměnou za Moore-Gilbertovou byl spáchán atentát na jednoho z nejdůležitějších mužů íránského jaderného programu Mohsena Fachrízádeha. Ačkoliv se k útoku, který byl spáchán na dálku ovládaným kulometem umístěným v zaparkovaném automobilu, nikdo nepřihlásil, Írán z něj obvinil izraelskou tajnou službu Mosad. To, že za atentátem stojí Izrael, potvrdily zdroje z amerických i izraelských tajných služeb i deníku The New York Times.

Prominentní íránský fyzik, který měl od režimu i vlastní ochranku, se oficiálně zabýval výzkumem a inovacemi protiatomové obrany, zároveň měl být ale klíčovou osobou pro vývoj íránské jaderné zbraně. Íránská vláda mu 30. listopadu uspořádala státní pohřeb a prezident Hasan Ruhání slíbil, že jeho smrt pomstí.

Z konference na popraviště

Jako určitá předehra této pomsty Izraeli pak mohla být íránské veřejnosti předložena zmíněná poprava íránsko-švédského vědce Ahmadrezy Džalalího, který už čtyři roky čeká na smrt v teheránské věznici Evin.

Ahmadrezá Džalalí je lékař íránského původu žijící ve Švédsku. Specializuje se na medicínu katastrof, obor ve kterém přednášel nejen na Karolinské univerzitě ve Stockholmu, ale také na italské univerzitě v Piemontu a na Svobodné univerzitě v Bruselu. O tom, jak připravit zdravotnický systém na epidemii nebo přírodní katastrofu, odjel v dubnu 2016 přednášet také na konferenci do Íránu na oficiální pozvání Teheránské univerzity. Tam ho ale zatkli agenti tajné služby a na tři měsíce ho zavřeli do detenčního centra Ministerstva informací a bezpečnosti Íránu.

Byl obviněn ze špionáže pro Izrael a rok po zatčení ho Revoluční soud, který posuzuje případy ohrožující národní bezpečnost, odsoudil k trestu smrti. Nepomohly mezinárodní protesty, které poukazovaly na to, že neměl možnost komunikovat s právníkem, byl podroben mučení, že neměl právo na férový, veřejný soud. Džalalího odvolání proti trestu smrti zamítl i Nejvyšší soud.

Džalalí se měl podle něj dopustit špionáže ve prospěch Izraele, když měl údajně předat Mosadu důvěrné informace o íránských vojenských a jaderných objektech. Jím poskytnuté informace pak podle obžaloby měly posloužit k likvidaci pěti íránských jaderných vědců, na které měl Mosad spáchal atentáty během let 2010 – 2012.

Džalalí jakékoliv spojení se špionáží ve prospěch Izraele odmítá a v dopise zaslaném rodině naopak tvrdí, že jeho zatčení je trestem za to, že odmítl spolupracovat s íránskými tajnými službami a špehovat v Evropě.

Oko za oko

I když Írán Džalalího popravu zatím odložil, vědecká komunita se obává, že jen na krátkou dobu. Britský deník Guardian přinesl informaci, že Írán údajně podmiňuje odsunutí popravy vědce propuštěním íránského diplomata Assadolláha Assadího, kterému v Belgii hrozí vězení za to, že se měl podílet na plánování pumového útoku na shromáždění íránské opozice v Bruselu v roce 2018. Assadí odmítá chodit k soudu a odvolává se na diplomatickou imunitu.

O tom, jaký bude nakonec osud íránsko-švédského lékaře, rozhodne s největší pravděpodobností vývoj mezinárodní situace. Situace mezi Íránem a Izraelem je velmi napjatá. Izrael se netají tím, že chce využít poslední týdny zbývající do střídání amerických prezidentů.

Otevřeně proizraelská éra Donalda Trumpa totiž končí a očekává se, že Joe Biden nebude proti Íránu postupovat tak tvrdě jako jeho předchůdce.

Zpravodajka OSN pro lidská práva Agnés Callamardová dění kolem Ahmadrezy Džalalího shrnula několika slovy: „S lidskými životy se v mezinárodní politice hýbe, jak s pěšáky na šachovnici, oko za oko, a konec toho je v nedohlednu.“