Vánoční varování. Podívejte se na růst spotřeby cukru, čokolády, či piva

Mezinárodní zdravotnická organizace letos výrazně přiostřila doporučené limity na spotřebu cukru. Cukr by ve stravě dospělých měl představovat už jen maximálně pět z celkového denního příjmu kalorií.

To přepočteno představuje 25 gramů cukru, zhruba šest čajových lžic. Půllitr slazených nealkoholických nápojů může přitom obsahovat až 40 gramů cukru.

Podle dostupných statistik průměrný Američan denně zkonzumuje 32 lžiček cukru, celosvětový průměr je 14 lžiček, v Česku 18 lžiček. Nejméně cukru na světě spotřebují Indové – jednu lžičku denně.

Pokud by se ovšem statistiky soustředily čistě na spotřebu cukru (třtinového i řepného) v pevné podobě (nikoli tedy například v nápojích), dočkáme se překvapení.

Češi s roční spotřebou 30 kilogramů na hlavu porážejí i USA s 28 kilogramy. Vítězem této pomyslné soutěže jsou pak Kubánci se spotřebou 50,5 kilogramů na hlavu ročně.

A co oblíbená (nejen vánoční) pochutina – čokoláda?

Její celosvětová spotřeba stále roste, což je však v silném rozporu s faktem, že produkce kakaových bobů především kvůli sucha v tradičních pěstitelských oblastech klesá. Důsledkem toho je i růst cen kakaových bobů, až o 60 % od roku 2012.

Datové podklady poskytla společnost Helgi Library, jeden z největších otevřených statistických portálů na světě.

Aktuální produkce kakaových bobů už nestíhá naplňovat poptávku. Vloni se na světě snědlo o 70 tisíc tun více čokolády než v daném roce odpovídalo produkci bobů.

Platí i to, že největší producenti kakaových bobů (Pobřeží slonoviny, Indonésie, Ghana a Nigérie) patří statisticky mezi nejmenšími konzumenty čokolády – čokoláda je na jejich trhu příliš luxusním zbožím.

Naopak země západní Evropy, se 6 % světové populace, zkonzumují 45 % světové produkce čokolády.

Na špici jsou Němci s 11,6 kilogramy na hlavu ročně (zhruba 270 tabulek čokolády), druzí v pořadí jsou Švýcaři.

Spotřeba čokoládových výrobků v Česku kontinuálně roste.

Další tradiční vánoční potravou, výrazně zdravější jsou ryby.

Průměrná světová spotřeba ryb vzrostla z 9,9 kilogramů v roce 1960 na 18,6 kilogramů (údaj za rok 2010). Za nárůstem spotřeby je do značné míry Čína. Výrazně narostl i její podíl na světové produkci ryb – ze 7 % v roce 1961 na 35 % v roce 2010.

Globalizace postupně i ve střední Evropě otáčí spotřebu od tradičních sladkovodních ryb k rybám mořským.

K dobré rybě patří dobré víno.

Celosvětová produkce vína v roce 2014 odpovídala 38,4 miliardám lahví. Většina, 54 %, byla vína červená, 37 % bílá a 9 % růžová. Největším světovým konzumentem zůstávají v celkovém objemu Spojené státy s 339 miliony lahví ročně, druhá je Francie s 296 miliony lahví, třetí Itálie s 288 miliony lahví

V přepočtu na hlavu ale kupodivu nevítězí Francie, nýbrž malé Lucembursko. Následuje Francie, Portugalsko, Švýcarsko a Itálie.

Například perlivá vína jsou nejoblíbenější v Německu – v roce 2014 jich Němci vypili 46 milionu lahví.

Obliba vína v České republice v posledních letech roste. Graf zachycuje vývoj od 60. let dio roku 2010. Aktuální spotřeba vína se v České republice se podle údajů ministerstva zemědělství pohybuje už kolem 20 litrů na hlavu ročně.

Nejoblíbenějším alkoholickým nápojem zůstává v Česku ovšem pivo.

V současné době Češi a Češky průměrně a přepočteno na hlavu vypijí 144 litrů piva ročně. Na druhém místě jsou Němci (107 litrů) a Rakušané (106 litrů).