Premiér Petr Fiala píše vzkaz na tank určený Ukrajině. Foto: Petr Marek/ Právo/ Profimedia

Válka na Ukrajině čistí „špinavý byznys“. Kapacity zbrojařů poptávce nestačí

Napsal/a Robert Břešťan 12. prosince 2023
FacebookXPocketE-mail

Jaká byla reakce zbrojařů na ruskou invazi na Ukrajinu? „My jsme to říkali. Říkali jsme, že jsme příliš závislí na ruských energiích, že máme malou výrobní kapacitu a že dáváme málo peněz na obranu. Až teď to vypadá, že to evropské vlády vidí a chápou,“ konstatuje Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného průmyslu. A stejně jako další kolegové z oboru potvrzuje, že pohled na zbrojaře se za poslední dva roky hodně změnil. I když některé změny – zejména u bank – jdou prý pomalu.

„Válka na Ukrajině v našem oboru změnila prakticky všechno,“ shodli se účastníci nedávné debaty o stavu a budoucnosti obranného průmyslu zemí Visegrádské skupiny pořádané v rámci pražské konference Visegrad4Business. Mění se i pohled na obranný průmysl jako takový.

Evropské vlády – včetně té české – navyšují své obranné rozpočty. A zároveň zjišťují, že výrobní kapacity, které stačily v klidných časech, stávající poptávku pokrýt nedokážou.

Prázdné sklady výrobců i armád

„Říká se sice, že pro zbrojaře jsou to teď dobré časy, ale zároveň je to velká výzva, jsou velká očekávání a vysoká poptávka. EU kupříkladu Ukrajině slíbila milion dělostřeleckých nábojů, snažíme se zvyšovat své kapacity, ale tento závazek nejsme jako EU schopni naplnit. I když u nás jsme dříve vyrobili 10 – 15 tisíc těchto střel ročně a dnes jsme na desetinásobku,“ říká Jozef Zekucia ze slovenské MSM Group (je součástí Czechoslovak Group českého miliardáře Michala Strnada).

„Bez spolupráce v rámci EU nejsme schopni naplnit požadavky nejen ukrajinské armády, ale ani našich armád. Problém je v omezených zdrojích vstupních materiálů,“ dodává Zekucia, který tři desítky let působil v armádě a později na slovenském ministerstvu obrany.

Právě nedostatečné dodávky pro bránící se Ukrajinu jsou důvodem, proč ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na nedávném setkání se svými protějšky z EU apeloval na to, aby evropské země svůj obranný průmysl více a lépe propojovaly a koordinovaly.

Komplikací – zejména pro financování nových projektů i další investice – je fakt, že obranný průmysl má v EU stále oficiálně punc „škodlivého byznysu“ s negativními dopady na společnost a životní prostředí, což ztěžuje jeho přístup k investicím a financování.

Navzdory téměř dva roky trvající válce na Ukrajině, vyprázdněným skladům evropských armád a nárůstu bezpečnostních hrozeb se tento pohled zatím oficiálně nezměnil.

A to přesto, že Evropskou komisi ke změně názoru na konci listopadu ve společném prohlášení vyzvali evropští ministři obrany.

„Banky situaci moc nereflektují, i když politicky i společensky se přístup k k firmám zbrojního průmyslu změnil. Bohužel stále platí, že pro řadu bank je to skutečně ten „špinavý byznys“ a i v rámci evropské taxonomie je obranný průmysl stále na indexu. Ministři obrany EU se to v polovině listopadu pokusili prolomit a změnit, změnu ale musí udělat Evropská komise,“ shrnuje viceprezidentka Asociace obranného průmyslu Kristýna Helm.

Podle Viktora Sotony, prezidenta společnosti Aero a viceprezidenta Asociace leteckého a kosmického průmyslu, je neochota bank financovat projekty, které jsou spojené s obranným průmyslem, dlouhodobé téma.

„I během mého působení v různých firmách jsme čelili více méně neochotě určitých bank financovat projekty z obraného průmyslu. Řekl bych ale, že se to pozvolna mění, i když některé banky s touto oblastí nadále nechtějí mít nic společného. Bez financování to ale nejde a doufám, že se nakonec bankovní sektor probudí,“ říká Sotona.

Bruselský politický paradox

Na dopady taxonomie EU na obranný průmysl se v polovině letošního roku ve své interpelaci ptal zástupců Evropské komise český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Taxonomie výslovně nestanoví, že tyto společnosti nemohou čerpat prostředky v rámci udržitelného financování. Avšak skutečnost, že Komise v tomto ohledu nevydala žádný pokyn, vysílá jasný signál, a nechává tak finanční instituce, aby o tom rozhodovaly samy. Platforma pro udržitelné financování, která je nezávislou skupinou odborníků, navíc doporučila, aby byla výroba zbraní klasifikována jako škodlivá,“ napsal ve své interpelaci.

A zajímal se, zda má Evropská komise „v úmyslu klasifikovat výrobu zbraní jako sociálně udržitelnou“ a zda by mohla odůvodnit „politický paradox mezi existencí Evropského obranného fondu a taxonomií, pokud jde o její přístup k obrannému průmyslu“.

Odpověděla mu Mairead McGuinnessová, eurokomisařka pro finanční stabilitu, finanční služby a unie kapitálových trhů. Podle ní „obranný průmysl EU zásadním způsobem přispívá k odolnosti a bezpečnosti Unie, a tím i k míru a sociální udržitelnosti“ a Evropská komise jej prý praktickými kroky podporuje.

„Vzhledem ke strategické povaze obranného průmyslu již Komise přijala opatření na jeho podporu: akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek (..) a jako nový nástroj byl navržen akt na podporu výroby munice, jehož cílem je zajistit navýšení výrobní kapacity EU,“ dodala.

Víme, odkud hrozí nebezpečí

Evropská obranná spolupráce ve výrobě a ve využití všech dostupných kapacit je nezbytná i podle zástupců obranného průmyslu.

„Invaze na Ukrajinu nám ukázala, že hrozba se může snadno zhmotnit a že je důležité budovat obranné kapacity a že výdaje na obranu dávají smysl,“ říká Zoltán Kristóf z maďarské společnosti Miltech PLSC, která se zaměřuje mimo jiné na radarové systémy.

„Jsem přesvědčen, že v našem regionu by měly být vybudovány společné protiletecké kapacity a velitelství protiraketové obrany. Včasná detekce je absolutně zásadní – a všichni dobře víme, odkud nebezpečí reálně hrozí,“ dodává.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)