KOMENTÁŘ. Lidé jsou nepoučitelní. Ani piktogramy znázorňující nebezpečí pádu nezabrání tomu, aby se neopatrný turista nezřítil z útesu. Podobné případy se dějí, byť jsou naštěstí spíše vzácné. Ne tak v Rusku. Tam by ani varování nalepená povinně místo okenních tabulek nejspíš projevům hojně rozšířené „gravitační choroby“ nezabránila.

Že je to nemoc smrtelná prakticky vždy a s jistotou, ukazuje i výčet případů níže, který si zároveň nedělá nárok na kompletnost. Tvrdých dopadů na dlažbu je dost možná mnohem více, než o kolika se západní veřejnost dozví.

6. února 2025

V Petrohradě zemřel hudebník Vadim Strojkin: vypadl z okna v desátém patře poté, co mu policisté přišli prohledat byt. Strojkin v minulosti kritizoval ruskou invazi na Ukrajině.

Ruská gravitační nemoc má hlubší kořeny a lék na ni – zdá se – neexistuje.

4. února 2025

V ruském městě Petrozavodsk v Karelské republice vypadl z okna v pátém patře 56letý šéf antimonopolního úřadu Artur Prjachin. Na následky svých zranění zemřel. Ruská státní agentura TASS uvedla, že Prjachin spáchal sebevraždu.

4. února 2025

Z okna ve čtvrtém patře budovy ruského Vyšetřovacího výboru v Moskvě vypadl plukovník Alexej Zubkov, zástupce šéfa tamního odboru kriminalistiky. Zubkov pád přežil. V nemocnici vypověděl, že šel na záchod a dál už si „nic nepamatuje“.

13. prosince 2024

V ruském městě Krasnojarsk vypadl z okna budovy ruského Vyšetřovacího výboru Ruské federace pro Krasnojarský kraj Alexandr Lapin. Bývalého vedoucího odboru městské zeleně Ruská federace vyšetřovala kvůli úplatkářství. Lapin vypadl z 11. patra, kde v budově sídlí Druhé oddělení pro vyšetřování zvlášť důležitých případů proti státu a v hospodářské sféře.

20. října 2024

V centru Moskvy vypadl z okna bytu v desátém patře vrcholný manažer Michail Rogačev, bývalý viceprezident společnosti Jukos (založil ji kritik ruského prezidenta Vladimira Putina Michail Chodorkovskij). Podle oficiální verze šlo o sebevraždu kvůli vážné nemoci. Rodina ale uvedla, že Rogačev nemocný nebyl. Na zemi ho nalezl agent ruské rozvědky. Šel kolem jen náhodou.

Když byt, tak raději v přízemí

A dalo by se pokračovat. Po pádu z okna zemřel například i zastupitel sibiřského města Tobolsk za vládní stranu Jednotné Rusko Vladimir Jegorov. „Udělalo se mu špatně a rozhodl se, že se nadýchá čerstvého vzduchu,“ popsal tragédii ruský regionální web.

V Petrohradě vypadla z okna Marina Jakinová, ředitelka finančního oddělení západního vojenského okruhu spadajícího pod ministerstvo obrany a působila také jako místopředsedkyně Výboru pro majetkové vztahy v Petrohradu.

Osmadvacetiletá Kristina Bajková, vysoká manažerka banky Loko-Bank, vypadla zase z okna svého moskevského bytu v 11. patře.

Třeba taková ruská ropná společnost Lukoil přišla od roku 2022 hned o čtyři své vysoké manažery. Naposledy podlehl gravitační nemoci viceprezident společnosti Vitalij Robertus, před ním – co čert nechtěl – vypadl z okna moskevské nemocnice generální ředitel Ravila Maganova. Nedlouho předtím neprozřetelně vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „zvláštní operaci“ na Ukrajině co nejdříve ukončil.

Z oken se v Rusku padalo ale i před Kremlem vyvolanou válkou proti Ukrajině.

V březnu 2017 spadl ze čtvrtého patra svého bytu v Moskvě právník Nikolai Gorokhov. Prý nešťastná náhoda, když společně s pracovníky stěhoval do svého bytu vířivku. Shodou okolností takto zemřel jen den před tím, než měl svědčit v takzvané Magnitského kauze týkající se praní špinavých peněz a daňového podvodu.

A jeden takový „pád z okna“ je pevně zapsaný i v československé historii, přesně před 77 lety, 10. března 1948, skončil na dlažbě Černínského paláce život Jana Masaryka.

Z okna svého bytu v pátém patře spadl v dubnu 2018 novinář Maxim Borodin píšící pro deník Novyj Deň, který psal investigativní materiály o působení ruských žoldnéřů z takzvané Vagnerovy skupiny ve válce v Sýrii či ve Středoafrické republice.

V srpnu 2018 z devátého patra moskevského domu, kde měl svůj luxusní apartmán, spadl viceprezident jedné z největších světových ocelářských firem Belgičan Bruno Charles De Cooman, který si pěstoval úzké kontakty na Kreml.

V dubnu a květnu 2020 projevili značnou neopatrnost při pohybu kolem otevřených oken hned tři lékaři, kteří veřejně upozorňovali na ruské problémy s nemocí covid-19.

Choroba s dlouhou tradicí

Ruská gravitační nemoc má hlubší kořeny a lék na ni – zdá se – neexistuje, jak dokazuje třeba i smrt bývalého druhého muže protikorupčního útvaru ministerstva vnitra Borise Kolesnikova. Ten v červnu 2014 vypadl z okna v šestém patře, krátce po policejním výslechu.

V listopadu 2009 vypadla z okna ve 14. patře kaliningradská novinářka Olga Kotovská. Pouhý den poté, co se u soudu domohla navrácení lokální televizní stanice Kaskad, kterou založila v 90. letech.

A jeden takový „pád z okna“ je pevně zapsaný i v československé historii, přesně před 77 lety, 10. března 1948, již v době působení sovětských poradců na území Československa a po komunistickém převratu, skončil na dlažbě Černínského paláce život Jana Masaryka.

Okolnosti jeho smrti nebyly nikdy řádně objasněny, byť se opakovaně případ otevřel, nově opět teprve nedávno – v lednu 2025 na základě nově dostupných dokumentů ze západních archivů. Ty ruské zůstávají uzavřeny.

Původně byla smrt ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta označena za sebevraždu, dnes je veřejností všeobecně považována spíše za vraždu. Jasné důkazy, stejně jako v případě ostatních obětí ruské gravitační choroby, však chybějí.