Sdělení, že „na každou svini se vaří voda“, patří v debatách na sociálních sítích pod účty tuzemských politiků ještě k těm jemnějším vyjádřením. Na „kvalitu“ debaty, respektive toxické komentáře pod statusy politiků a političek se zaměřila společnost TrollWall. Čtení to není nikterak povznášející a úrovní diskuse ani příliš překvapivé.

„Většina z nás z vlastní zkušenosti tak nějak tuší, že sociální sítě nejsou úplně fajn prostředí. V TrollWall procházíme a sledujeme různé profily. Především některé z těch politických jsou totální šílenost, která postrádá základy budování značky a dlouhodobé věrné komunity v online prostoru,“ říká Roman Čihalík,  manažer TrollWallu, aplikace „zdi proti trollům“, pro Česko.

Systém funguje tak, že rozpoznává a všem kromě autora příspěvku skrývá komentáře obsahující vulgarismy, nenávistné projevy a spam.

Třicet procent pro Okamuru

Stav debaty na sociálních sítích ale Čihalík do značné míry dává za vinu i těm, kdo tuto úroveň dopouštějí tím, že obsah diskusí dostatečně nemoderují či nehlídají (či ji dokonce podporují) – tedy mediálním a marketingovým týmům konkrétních politiků.

Jak plyne ze statistik níže, největší podíl toxických komentářů má z tuzemských politických profilů Markéta Pekarová Adamová a Tomio Okamura.

Jak si jednotlivé politické profily vedou v počtech toxických komentářů
(ZDROJ: TrollWall)

„Obecně se dá říci, že u některých profilů antisystémových politiků je počet takových komentářů způsobem stylem komunikace jak jich samotných, tak i jejich sledujících. Je to asi obraz stylu chování části národa. Naopak u demokratických politiků je to čistě nedůslednost, naivita nebo neznalost,“ říká Čihalík, podle nějž by tito politici měli dbát i na způsob komunikace pod jejich posty.

To se ale příliš neděje. Níže jsou v galerii ukázky z komentářů určených politikům a političkám; jde o reálné výroky diskutérů z profilů Petra Fialy, Andreje Babiše či Markéty Pekarové Adamové jen za nedávné období. 

Ukázky z komentářů (upozorňujeme na vulgární jazyk)
(ZDROJ: TrollWall)

Jedním z nejčastějších cílů sexistických, vulgárních a nenávistných komentářů jsou dlouhodobě ženy, především pak ženy aktivní v politice.  „V TrollWall s některým z nich už dlouhodobě spolupracujeme a pomáháme chránit jejich online profily, ale pořád mě překvapuje, co jsou lidi schopni napsat,“ říká Čihalík.

„Ale co mě překvapuje ještě víc, že mnoha političkám je to jedno. A nejen jim, ale i jejich komunikačním týmům a stranám. Protože s tím dlouhodobě vůbec nic nedělají,“ dodává.

Podíl toxických komentářů u českých političek (upozornění: ukázky obsahují silně vulgární jazyk)
(ZDROJ: TrollWall)

Kdo zmanipuluje volby

„Pro mě je to otázka politického marketingu a vůbec přístupu jednotlivých stran ke komunikaci na sociálních sítích. Ze spolupráce s jinými politickými subjekty víme, že lidská moderace nefunguje, respektive je psychicky i fyzicky vyčerpávající a ve finále i drahá. A potom je tu i ta etická rovina: kdo jiný by měl jít příkladem v rámci slušné debaty než politici. Ale to jsem možná naivní,“ podotýká Čihalík.

K etickému způsobu komunikace vedení politické kampaně nedávno vyzvala Asociace PR agentur a předložila i návrh Kodexu eticky vedené politické komunikace.

„Pak tady budou pravidla, podle nichž se my, politické strany i média budou moct orientovat ve smyslu, co je v pořádku a co už je za hranicí,“ řekl na nedávné konferenci předseda APRA Radek Maršík s tím, že žádný takový kodex v Česku zatím není a „není tedy ani způsob, jak politické kampaně poměřovat“.

Podle nedávného průzkumu agentury STEM pro ministerstvo vnitra 78 % respondentů souhlasí s tvrzením, že „volby mohou být negativně ovlivněné sociálními sítěmi“, jejichž prostřednictvím „se mohou šířit lži a manipulace“.

Celkem 54 procent účastníků průzkumu vyjádřilo obavu, že volby by ale mohla zmanipulovat „současná vláda a její podporovatelé“.

„Obavy z manipulace voleb ze strany vlády jsou zcela neopodstatněné. Český volební systém je navržen tak, aby žádná vláda či politická strana nemohla ovlivnit výsledky hlasování,“ reagovalo ministerstvo na výsledku průzkumu. Chce prý občanům detailně vysvětlit mechanismy, které manipulacím s volbami zabraňují.

„Na jednu stranu vidíme, že velká část populace si je vědoma hrozby sociálních sítí, na druhou stranu je tu otázka, jestli si to uvědomují hlavně ti, kteří tam hrají o svoji politickou budoucnost,“ komentuje průzkum Čihalík právě s poukazem na míru toxických komentářů pod politickými profily.