Rusko a Čína už dávno „sladily noty“ při šíření dezinformací tak, aby to bylo výhodné pro obě země současně. Týká se to i zpráv o údajném „nacismu“ na Ukrajině, kterými Kreml aktuálně obhajuje svou invazi. Šíření prokremelského obsahu pomáhají úzké vazby mezi ruskými a čínskými státními médii spolu s přísnou kontrolou informací na internetu.

Podle tchajwanských analytiků projektu Doublethink Lab (DTL), který od poloviny února do konce března monitoroval čínská státní média a sociální sítě, se v čínském mediálním prostoru šíří dezinformace podporující prokremelské postoje.

Analytici zjistili, že čínské zdroje využívaly a rozšiřovaly ruské dezinformace o Ukrajině, například často opakovaný narativ, že na Ukrajině údajně operují nacisté a ruská armáda má za úkol zemi v rámci speciální operace „denacifikovat“.

Ukrajina jako Tibet nebo Sin-ťiang

Čínští šiřitelé dezinformací navíc spojují ruskou verzi o ukrajinském nacismu s hongkongskými protesty. Snaží se tím v čínských čtenářích vyvolat odpor vůči „vměšování cizích sil do vnitřních záležitostí“, což je standardní argument čínských politiků na jakoukoliv kritiku upozorňující na stav lidských práv v Číně, genocidu v Sin-ťiangu či násilí v Tibetu nebo Hongkongu.

Vymyšlené zprávy také zpochybňují mezinárodní obranné aliance jako je NATO, které prezentují jako hrozbu, a podporují u Číňanů protizápadní a protiamerické nálady.

Čína se kvůli současné válce ocitla v obtížné pozici. Rozhoduje se mezi podporou svého klíčového spojence v Kremlu a vyhnutím se sankcím, které by na ni uvalily ostatní země v případě vojenské pomoci Moskvě či napomáhání v obcházení sankcí. To ostatně zaznělo od evropských lídrů i na videosummitu EU – Čína na začátku dubna.

Podle oficiálních vyjádření zaujímá Čína k válce na Ukrajině neutrální postoj a vyzývá obě strany konfliktu k mírovým jednáním, v nichž by potenciálně hrála roli zprostředkovatele. Skutečnost je ale jiná. Jen několik týdnů před začátkem invaze na Ukrajinu podepsali generální tajemník Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin tzv. olympijskou deklaraci, jež zcela jednoznačně stvrzuje vzájemnou podporu obou velmocí ve všech oblastech.

V duchu vzájemné podpory se nese i vytváření mediálního obrazu ukrajinského konfliktu v Číně. Čínská oficiální média od začátku odmítají označit ruský vpád za invazi a událost popisují jako konflikt vyvolaný a řízený USA a NATO.

Sputnik v čínských službách

Zpráva Doublethink Lab vysvětluje intenzivní spolupráci čínských a ruských státních médií v době ukrajinské války mimo jiné dohodami o sdílení obsahu mezi médii obou zemí a vládními směrnicemi týkajícími se zpravodajství.

V roce 2015 podepsala televizní síť Russia Today (RT) dohodu s Čínskou státní televizí (CCTV). Čínský státní rozhlas (CRI) a televize od roku 2018 spolupracují se státními novinami Rossijskaja gazeta na společné produkci čínsko-ruských titulků. Kromě toho ruská oficiální média, včetně zpravodajské agentury Sputnik, zveřejňují zprávy v čínštině pro čínské čtenáře a mají účty na čínské sociální síti Weibo.

Koncem února dostala čínská média vnitřní pokyn, který omylem unikl do veřejného prostoru a byl zachycen zahraničními experty. Podle něj mají všechny mediální platformy v Číně využívat pouze oficiální zprávy, které vydá státní deník People’s Daily, tisková agentura Xinhua nebo čínská státní televize CCTV, tedy média, která mají s ruskými protějšky podepsané již zmíněné dohody o sdílení obsahu.

Ruskou propagandu též podpořily „aktivní“ vládní účty na sociálních sítích včetně Twitteru a Facebooku, které jsou v Číně blokovány. Šíření dezinformací se jim dařilo i proto, že se s ruskými účty navzájem citují jako zdroje a zprávy dále upravují dle svých potřeb. Jerry Yu, autor studie, to vysvětluje následovně: „Jedna strana dezinformace vytváří a druhá je rozšiřuje a zkresluje tak, aby to bylo výhodné pro obě země.“

To vše přispělo k situaci, kdy čínská veřejnost vesměs podporuje útok Ruska na Ukrajinu, a to navzdory „neutrálnímu“ oficiálnímu postoji čínské vlády.

Dezinformační výpomoc

Pouhé dva dny poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, čínská média publikovala lživé zprávy včetně ruských tvrzení, že se ukrajinští vojáci už vzdali a jejich prezident Volodymyr Zelenskyj uprchl ze země. Další články propagovaly falešné průzkumy veřejného mínění (např. z Brookingsova institutu), které tvrdily, že Ukrajinci jen minimálně podporují vstup své země do NATO.

Po třech dnech od začátku války se na čínské síti Weibo a státem napojených blozích znovu objevily zprávy z roku 2019, které šířily fotografii ukrajinského veterána přítomného na prodemokratických protestech v Hongkongu. Měla být důkazem, že Spojené státy financují účast příslušníků krajně pravicového praporu Azov na nejrůznějších shromážděních, a podněcují tak ve světě konflikty.

Není to poprvé, co se ruská a čínská státní média vzájemně utvrzují ve svých protiamerických narativech. Příkladem je ruská státní televize RT, která v lednu 2020 uvedla dokumentární film s názvem Hongkong bez masky, v němž obvinila CIA, Freedom House a The National Endowment for Democracy (NED) z toho, že hrají zákulisní roli v protestech v Hongkongu.

Dezinformační kampaň se nevyhnula ani Tchaj-wanu, kde propekingské sociální sítě začátkem března plnily falešné ruské zprávy o ukrajinských neonacistech, střílejících na čínské občany a mučících ruské vojáky. Dne 27. února zveřejnil pročínský politik Hou Han-ting (na YouTube) nepravdivý obsah související s nárůstem neonacismu a s ním spojené korupce na Ukrajině. Načasování příspěvků zhruba odpovídá době, kdy se podobný materiál objevil na čínské síti Weibo.

„Nacismus“ už není tabu

Ruku v ruce se šířením těchto dezinformací jde i cenzura veškerých nezávislých zpráv o situaci na Ukrajině, včetně příspěvků čínského občana popisujícího invazi přímo z centra Oděsy či otevřeného dopisu čínských akademiků, vyzývajících Rusko k ukončení války na Ukrajině.

Zajímavý je v tomto ohledu vývoj ohledně původně přísně cenzurovaného slova „nacismus“. Podle Charlieho Smithe, spoluzakladatele webu Greatfire.org, byl nacismus dlouho tabu na seznamech většiny čínských internetových společností. „Jakmile se slovo na tomto seznamu cenzury ocitne, jen velmi zřídka je z něj odebráno,“ doplňuje Smith.

Přesně to se však v průběhu prvního měsíce války stalo. V rámci přebírání ruského narativu bylo toto klíčové slovo z cenzorských seznamů odebráno, protože právě údajný nacismus a fašismus na Ukrajině, který měla ruská vojska svou operací vymýtit, se stal hlavním zdůvodněním ospravedlňujícím invazi.

Ředitel China Media Project David Bandurski pro deník Guardian uvedl, že čínská státní média přebírala a zesilovala ruský narativ už od roku 2021, přičemž ruské vojenské akce vykreslovala primárně jako nutnou obranu před zesilujícími aktivitami NATO v oblasti ruského zájmu.

Čínské úřady na dotaz západních novinářů popřely, že by šířily dezinformace, a mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wen-pin označil samotné toto obvinění za dezinformační akt. Zároveň však mediální odbor Ministerstva zahraničí Číny sám posiluje konspirační teorie o laboratořích vyvíjejících údajně biologické zbraně na Ukrajině a financovaných USA, později i rozšířené o tvrzení, že za jejich financováním stojí syn amerického prezidenta Hunter Biden nebo miliardář George Soros či americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Podle Davida Bandurskiho jde Číně a Rusku dlouhodobě o to, podkopat důvěryhodnost USA a prosazovat ideu změny mezinárodního systému. „V tomto úsilí je Rusko nejbližším partnerem Číny,“ konstatuje.

Původní text Doublethink Lab byl projektem Sinopsis přeložen také do ukrajinské a ruské verze