Tahle země není pro starý (řemeslníky)
3. DÍL SÉRIE DIGI ČESKO. Mnohé malé a středně velké české průmyslové firmy německý zákazník donutil digitalizovat; i proto dnes tento segment patří ke globální špičce. Jinak ale mnozí staří a starší živnostníci a majitelé domácích firem, nad nimiž není podobný bič, digitalizaci a vše s ní spojené poctivě ignorují. I presto, že dobře vědí, jak zásadně (z)mění svět. Podrobnosti probírali publicista a konzultant Roman Chlupatý a předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Nabízíme jejich základní teze průběžně doplňované o expertní hlasy.
Teze 1:
Přizpůsobit se (digitální) realitě musíme, nic jiného nám nezbývá – a navíc se nám to i vcelku daří. V tomto smyslu je dobrou zprávou to, že je Německo nejen naším sousedem, ale i největším obchodním partnerem a zadavatelem obrovského množství zakázek a to zejména průmyslových. My se totiž právě díky tomu stáváme jedním z hráčů digitální ekonomiky (respektive přinejmenším v průmyslu hráčem přijímajícím postupy známé jako 4.0, tedy digitalizace). Tato myšlenka či přístup přitom nejenže v Německu vznikla, ale Německo je také jejím motorem a zároveň jednou z nejvyspělejších průmyslových zemí na světě. To, mimo jiné, znamená, že potřebuje, aby se firmy přizpůsobily jejich jednotlivým procesům a postupům, protože to přinese snížení nákladů. Tím, že nás táhnou tímto směrem, že nás trochu “nutí” naše procesy digitalizovat a to nejen v segmentu velkých průmyslových podniků, ale i malých a středních firem, se z nás stává jeden ze světových lídrů v této oblasti.
[alter-eko-discussion thesis=“1″]
Teze 2:
Pro starší – a popravdě i střední – generaci českých řemeslníků je digitalizace určitě hrozba. Asociace malých a středních podniků nedávno dělala průzkum mezi zhruba tisícovkou členů a z něj vyplynulo, že se starší generace s tímto trendem nechtějí moc ztotožnit. Stále mají raději konzervativní cesty, nástroje, přístroje a tak dále. Na jednu stranu tak respektují, že digitalizace věci (z)mění, na tu druhou se na to ale moc nepřipravují. To je obrovská šance pro mladou generaci. Dnes je tendence brečet a naříkat “proč mladí nemají zájem o technické obory, proč nemají zájem o řemeslo, nechtějí na učňáky.” Přitom pokud jim to neodprezentujeme tak, že se v tom “uvidí” – a to právě ve smyslu propojení řemesel s novými technologiemi – tak se nic nezmění. Ať se nám to líbí nebo ne, patnáctileté děti dnes používají výpočetní techniku automaticky a v mnohem větší míře než ji používala stávající střední generace; oni se v tom tak vidí a chtějí, aby i jejich budoucí profese byla do značné míry postavena na moderních technologiích.
[alter-eko-discussion thesis=“2″]
Teze 3:
Navzdory pokračující digitalizaci se nebude struktura české ekonomiky v roce 2030 příliš lišit. Velmocí v oblasti ICT, nanotechnologií, biotechnologií a podobně se nestaneme, respektive tyto obory se nestanou pilířem naší ekonomiky. Tím zřejmě i nadále bude automobilový průmysl, čímž je míněna nejen výroba v oblasti strojírenství, ale také firmy pracující s plasty, textiliemi, výrobci baterií a podobně. Tato očekávaná pokračující závislost na průmyslu pak bezpochyby znamená, že všech digitálních nástrojů budeme využívat v daleko větší míře než dnes. Elektronizace bude v roce 2030 naprosto běžná a my tak s úsměvem budeme vzpomínat na to, jak jsme se handrkovali o elektronickou evidenci tržeb – za těch zhruba patnáct let to bude naprosto normální nástroj. I mikrofirmy a řemeslníci přitom budou nové technologie běžně využívat. I proto, že doroste generace, která na nich vyrostla, a která si život i profesi přirozeně přizpůsobí tomu, aby veškeré moderní nástroje mohla využívat.
[alter-eko-discussion thesis=“3″]
Celý rozhovor Romana Chlupatého s předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků Karlem Havlíčkem si můžete poslechnout ZDE.
Předchozí díly série Digi Česko:
Digitální koordinátor Prouza: Google se státem komunikuje dobře, Seznam s tím má problém
Digitalizace Česka? Sedmatřicet státních strategií a skutek utek …
Diskuze očima Romana Chlupatého
(Ne)příjemné překvapení! Diskuze s lehce kontroverzním názvem “Tahle země není pro starý (řemeslníky)” se stala nejdiskutovanější a nejbouřlivěji diskutovaná za dobu naší spolupráce s HlidaciPes.org a zprostředkovaně pak s jeho čtenářskou obcí. Popravdě, nečekal jsem to ani já ani nikdo z mých kolegů, kteří patří do Alter Eko jádra. I proto je dnešní shrnutí trochu netradiční – je souhrnnou odpovědí či reakcí na přinejmenším část příjemně kultivované, místy vtipné a nesporně podnětné diskuze.
Na úvod si dovolím připomenout, že na HlidaciPes.org vybíráme tři nejzajímavější, nejkontroverznější či nejpodnětnější myšlenky, které zazní v rozhovoru na Rádiu ZET. Ten má v plné verzi 21 minut a svou šíří a hloubkou tak, pochopitelně, přesahuje možnosti, které skýtá formát zvolený pro psisko vezdejší. Těm, kteří se o digitalizaci – či jakékoli další téma probírané v rámci projektu Alter Eko – zajímají více, si proto dovoluji doporučit poslech záznamu rozhovoru, z něhož (v danou chvíli) čerpáme.
Poslech původního rozhovoru by například přispěvateli petrph napověděl, že v pojmech guláš nemáme: řemesla 4.0 jsou legitimním a v Německu běžně používaným názvem respektive konceptem, který – a v tom má pravdu – je odvozen od známého průmysl 4.0. (Pokud by ho či kohokoli jiného zajímaly podrobnější informace, doporučuji reportáž z cesty zástupců Asociace malých a středních podniků a živnostníků do Bavorska za ochutnávkou toho, jak řemeslo 4.0 [také] může vypadat.)
Souhlasím nicméně s petrph a potažmo premisou celé diskuze: To, jak moc či málo v nejbližších letech digitalizace – obecněji technologický pokrok – ovlivní či dokonce ohrozí české řemeslníky zůstává velkou neznámou. Zda je blíže k pravdě skeptický Richter nebo optimistický teufel3424 prostě nelze zodpovědně rozsoudit. Jisté je, že už dnes experimentují čínské, italské a další firmy s tištěním domů na 3D tiskárnách. A o tom, zda jde pouze o exhibici či o zárodek něčeho nového a udržitelného se dnes můžeme jen hádat, podobně jako v případě vytištěných steaků, kolego nováčku.
(Mimochodem, Karel Havlíček je jako šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků a spolumajitel několika firem s “dělným lidem” v denním kontaktu. Co se pak mě týče, na stavbě jsem si přivydělával během gymnaziálních studií a o několik let později mi práce na stavbě pomohla zaplatit školné na University of Toronto. Dovolím si tak tvrdit, že oba přinejmenším tušíme, odkud [nejen] digitální vítr fouká.)
Na čem se dnes – věřím, že i s většinou zde diskutujících – shodneme, je to, že o všem rozhodne (ne)ochota lidí zakousnout se do “3D steaku” respektive jejich zájem o propojení věcí běžné potřeby a spotřeby s internetem. Tento apetit, alespoň statisticky, roste, jak potvrzuje 15,4 miliard přístrojů připojených na Internet věcí v roce 2015 a odhady, dle kterých toto číslo nabobtná v roce 2025 na bezmála 76 miliard ledniček, kotlů a tak dále. Pro instalatéry a řemeslníky obecně to znamená, že pro ně bude čím dál tím obtížnější dělat svou práci bez znalosti patřičných technologií, podobně jako už dnes toho automechanik opraví jen málo bez počítačové diagnostiky.
Nepochybně se společně s touto totální digitalizací dostavuje také únava, o které diskutují Honza a petrph. Lidé se tak budou snažit najít rovnováhu mezi výhodami jednotlivých technologií a digitálního světa jako takového a výhodami světa “bez proudu.” Komplikovat jim to bude tok dějin bezpochyby poháněný jak většinou spotřebitelů tak i korporacemi (nováčku, díky za doplnění slovníku!), kteří tlačí na více, nikoli méně elektroniky v našich životech. Návrat na stromy, hyperbolicky vzývaný kolegou Němcem, se tak konat nebude, pokud nás tedy něco nepřekvapí…
Zatím je ale pravděpodobnější opačná varianta, tedy to, že většinu překvapí tektonické pohyby poháněné technologickou revolucí (společně s dospíváním rozvíjejících se trhů, demografií a čím dál tím masivnějšími přeshraničními toky). Respektovaní konzultanti z McKinsey kupříkladu tvrdí, že jde o sílu desetkrát rychlejší a třistakrát silnější než byla průmyslová revoluce; sílu, která mění zažitá pravidla hry a prověřené modely – a že je tak na čase “resetovat intuici” opírající se o včerejší zkušenosti.
O tom, že je třeba být ve střehu, že se svět – i díky technologiím – fundamentálně a hodně rychle mění, mě utvrzují nejen podobné a vlastní analýzy. O tom, jak a proč svět nefunguje – a co to znamená – jsem se bavil i s karenskými rebely na barmsko-thajské hranici a vesničany na Madagaskaru (ale také s poradci amerických prezidentů a šéfy největších globálních korporací). Všichni se shodují, že se dnes děje “něco velkého.”
Určitě si přitom rád někdy poslechnu i váš názor, jane richu, čímž přijímám pozvání na kulajdu a topinky. Hezky selsky pokecat – a to nakonec i online, pokud to má úroveň – je totiž stejně důležité jako bádat. Jen to nesmí sklouznout k pivním tlachům, které jsou stejně prázdné a kontraproduktivní jako laboratorně vypreparovaná realita…
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Detektivové z digitální fronty: od počítače odhalují pohyby ruských jednotek i válečné zločiny
Alter Eko: Česko není kybernetický banánistán
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
21 komentářů
Tedy nechtěl bych se autorů dotknout, ale mají v tom pěknej hokej. Protože, pokud tedy hovoříme o etapě 4.0 neměcké digitalizace a automatizace , to jsou investiční akce v řádu miliard eur jejich Právě že vyházet ty zastaralé výrobní linky se vším všudy a nakoupit tam nové,plus s tou digitální podporou kolem. Ale – ale tohle se skutečně vyplatí právě a jen u těch největších výrobních (oobvykle nadnárodních komplexů)
S tím nemají čeští řemeslnící nic společného, protože na tuhle ligu zkrátka nemají.
Dst polemické je to závěru, kde se píše že jsme se handrkovali o EET. Tady je prů,,švih v tom že EET je uzákoněno přílíš rigidně a příliš úzce, takže malému podnikateli žádný užitek a výhody v digitalizaci nepřináší, pouze mu přidává další komplikace a zbytečné vydaje. K čemu je mu asi nějaká výčetka plateb ze které se vůbec nedá rozeznat jaké výrobky byly prodány? K ničemu. Pokud by snad chtěl řešit nějakou digitalizaci pro sebe, patrně si jí zařídí ještě vedle toho. Jestli mu na to zbudou ještě peníze a čas..
A k tomu dalšímu, oné „mladé generaci“ – mám takový smutný dojem, že tahle generace vyrostla na těch nových technologiích jako naprosto pasivní spotřebitelé, kteří umí si leda spustit ikonu na smartphonu,a dát někde lajk. Že by díky této znalosti moderních technologií dokázali třeba technicky naprogramovat CNC stroj aby byli co platní v oné etapě 4.0 digitalizace, to ani náhodou.. Jestli se to někteří učí tak bez ohledu na tom jestli si hrají s tabletem nebo ne,
Dokázáno: Lidský mozek nejvíce roste od 4 do 10 let. Mám dva vnuky, , nyní již ten starší na mladšího v programování nestačí.
Další, 3D tiskárny již nyní jsou schopny postavit dům.
Vzniká další problém, zpoplatnění robotů, k zasmání, po úvaze zjistíte přímo nutnost příjmu pro stát, lidská pracovní síla v nedohlednu.
Sklady plné výrobků, záměrně jsou u některých obvody které po předvídaném splnění tento z provozu odstaví, ceny za případnou opravu nesmyslně vysoké k ceně nového.
Největší jistotou do budoucna jsou pozemky.
Motory u aut bez benzinu a nafty.
Největší problém? Stalin na Jaltské konferenci prohlásil: Nutno zachovat světu mír na 30 až 50 let. //Čas potřebný na vyzbrojení // Hezký večer.
Ono to zase tak jednoduché není. Za prvé, lidský mozek roste nejrychleji ne od 4 do 10 let, ale už do 4-5 let, prakticky se v dětské psychologii uvádí že kolem těch 5 let už je základní duševní vývoj dítětě ukončen. Co se do té doby ze základních zásad nenaučí,to už se pak později špatně dohání. Potom se samozřejmě mohou projevovat osobní nadání a vlohy (třeba na matematiku, programování)které je ale stejně nutné s pomocí rodičů a školy dlouhodobě rozvíjet, aby dotyčný dosáhl profesionality.
3D tiskárny -bylo by na diskuzi co se dá z toho měkkého plastu vyrobit aby to něco vydrželo (dům určitě ne, leda psí boudu). Ale podstatné je, že chtít v 3D tiskárně vyrobit něco složitějšího, znamená tam vložit přesný CAD/CAM model se všemi podrobnostmi-což Vám zase udělá nějaký profík s který rozumí zásadám té tvorby (čili u toho domu nějaký kvalifikovaný architekt). Mládežník co umí jen mačkat ikony na smartu zase ne, ani bystrý vnouček který umí základy programování (ale gratuluji Vám k němu).
Zpoplatnění robotů zase není tak špatná myšlenka. Musíme si totiž uvědomit, že na rozdíl od komunismu je v kapitalismu oddělena privátní výrobní a společenská složka Ergo, jestliže ty robotické fabriky vlastní nadnárodní monopoly, tak si pak taky odčerpají z té výroby veškeré přijmy – a zbude otázka z čeho se pak uživí většina lidí v tom státě. Víte to?
No a jinak- ono je sice hezké říkat že Stalin kdesi cosi, před tři čtvrtě stoletím, když v důsledku chybného pokusu Západu o vývoz demokracie v posledních desetiletích je destabilizována oblast středního Východu tam se to rve a mlátí a odtamtud se to k nám blíží přes Turecko do Evropy. Nebo tedy možná i od Východu – ani na Ukrajíně se ta demokracie po Majdanu nějak nevyvedla, žijí tam v rozvalinách a bojují mezi sebou
No již vidím jak mladý tesař teše digitální sekerou a staví digitální střechu.
Autor textu by čas od času měl sestoupit z digitálního textu a jít se podívat mezi dělný lid.
Tesař dávno nic neteše. Na pile zadají výkres krovů do systému a vyjedou jim nařezané všechny díly, tesař je jen spojuje na domě. To jem viděl už před 10 lety, takže žádné hi-tech.
Jen spojuje na domě? Jste znalec! To, že do pily zadáte program a ona nařeže příslušné řezivo na potřebné rozměry má k hotové střeše hodně daleko – máte jen hromadu nařezaných trámů
Vidíte, jak se správně kdysi mluvilo o zemi, kde zítra již znamená včera. Proto se tady taky začaly stavět už kdysi za komunistů prefabrikované paneláky, aby žádný tesař se sekerou již na střechu lézt nemusel. A žádná kapitalistická digitalizace nebyla potřeba, na to stačilo pár nadšených brigadníků..:)
Už se těším, až digitální instalatér bude opravovat v kuchyni, či koupelně vodovod, nebo splachovadlo na WC, vše samozřejmě v digitálním provedení. A co teprve chuťovky v digitální restauraci od digitálních kuchařů. Jakpak asi bude chutnat virtuálně reálný digitální biftek, nebo svíčková? Nevím, ale přeji autorům článku virtuálně reálnou digitální dobrou chuť.
Digitální biftek sice nebude nic moc, ale určitě pořád 100x chutnější než vodňanské kuře 😉
No to Vám můžu říct hned, takový digitální instalatér Vám dneska ani tu pračku neopraví. Kupovali jsme před pár týdny pračku se sušičku poslední „digitalní “ generace, a známý co tomu rozumí nám rovnou doporučil, ať si k tomu přikoupíme zvýšenou dobu na reklamace na další roky. Protože, pokud se v ní něco porouchá, tak to žádný insalatér už dneska neopraví, tam už se prostě jen vyměňujou celé bloky, což je sice práce na pár minut, ale cena je třeba pět tisíc.A nejvíc poruchové jsou právě ty elektronické bloky, ty odcházejí nejčastěji ale jsou taky nejdražší. Jo a taky to nemůže opravovat/vyměňovat jen tak někdo fochu, ale tou firmou akreditovaný servisman, který taky může přijet až z druhého konce republiky a samozřejmě si naúčtuje cestu tam a zpátky
Tak s takovu digitalizací jděte ..někam..
Omluva a opravený text: Za to, že Vaše pračka se sušičkou vyžaduje přikoupení prodloužené doby na reklamační opravy, nemůže digitalizace, ale požadavek na růst světové ekonomiky. Aby se mohly stále vyrábět nové a ještě novější pračky, nesmí ta Vámi právě koupená vydržet příliš dlouho. Proto se již při konstruování projektují t. zv. “kurvítka” (nemyslím to vulgárně,je to terminus technikus
konstruktérů domácích spotřebičů), což jsou součástky, které se polámou dříve, než vše ostatní a jsou nevysvětlitelně drahé. Jejich využívání umožňuje “udržitelný růst světové ekonomiky”. Ty doby, kdy se dědil nábytek, vybavení domácnosti (ledničky Calex, pračky Jetas, ale i boty či oblečení (na př. kroje),jsou nenávratně pryč. Ale možná ne tak úplně, jednou totiž dojdou zdroje.
Já bych chtěla vidět digitalizaci při stavbě domu, tedy přesně při tom, když digitalizovaná fanka lepí cihlu k cihle nebo digitalizované kladivo zatlouká hřeby do trámů na krov, či snad jde zdigitalizovat zakrytí střechy taškami, aby nám nepršelo do polévky? A jiné a jiné práce ať jsou to řezníci, ševci, instalatéři a další… . Vždycky si při té digitalizaci budou muset umazat ruce od práce.
.
Digitální autore a digitální komentátoři,nechcete radši přijít na kulajdu,topinky a selsky česky pokecat?I pivo bych dal.
Debata vždy bude o tom, zda byla první slepice nebo vejce. I zde je tedy nutné rozlišit zda v případě technických oborů je na prvním místě technická zručnost a myšlení nebo znalost digitálních technologií. Z mé vlastní zkušenosti je zřejmé, že bez technické zručnosti se člověk těžko stane kvalitním řemeslníkem. Zde vždy bude převažovat především požadavek na technické schopnosti. Schopnost pracovat s digitálními technologiemi bude vždy pouze nadstavbou. Problémem do budoucna spíše zůstane otevírání nůžek mezi těmi, kteří se živí řemeslem a těmi kteří se živí například programováním.
V mnoha oborech se dnes již řemeslník bez znalosti počítačové techniky neobejde. Například případnou vadu u auta již dnes nejde identifikovat bez připojení k počítačové diagnostické jednotce. U pračky se dnes nevyměňuje vadný díl ale celý ovládací panel. Je to levnější a rychlejší než hledat a opravovat dílčí chybu. Kde vidím obrovský prostor pro využití počítačové techniky je při organizaci času řemeslníků, propojení poptávky po službách a nabídky a hodnocení její kvality.
Důležitá bude především pro mladé lidi, kteří se v digitálním světě již narodily, a kteří v něm stráví celý svůj život. Zajímavé v tomto ohledu bude sledovat výsledky Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, která je v současnosti realizována Ministerstvem školství. V případě střední a starší generace, která je již nějakou dobu ze školy venku, je pak třeba podpořit možnosti vzdělávání například formou fyzických či online kurzů, popřípadě umožnit jim rekvalifikaci. Pokud se totiž řemeslníci naučí s moderními technologiemi pracovat, nejen že si tím zvýší kvalifikaci, ale i pravděpodobnost uplatnění na pracovním trhu zítřka a (společně s tím) potenciálně i platové podmínky. Jinými slovy, je třeba tyto lidi podpořit v jejich úsilí se vzdělávat a přesvědčit je o tom, že digitalizace a současné technologie jsou spíš příležitostí než postupující hrozbou.
Souhlasím s tím, že je nutné zatraktivnit klasické obory mladým. Provést určitou konjunkci nejenom mezi generacemi, ale především ve způsobu myšlení a přístupu k řešení problému. Na jednu stranu starší musí převzít „počítačové“ myšlení od mladých; na tu druhou je třeba, aby byli mladší stále vzděláváni v klasickém řemesle – aby například věděli, co je to cihla, aby ji uměli použít a zapojit do technologického postupu, do výroby na 3D tiskárně a tak dále. Stručně, mladí musí mít přehled o základech původu zautomatizovaného řemesla. Jinak nebudou schopni používat selský rozum pro verifikaci technologických „počítačových“ výstupů.
Technologiím se věnuji celý život a to jak v EU tak USA a vidím dokonce v mém sektoru opak. Únavu z přetechnizované společnosti a snahu uniknout do přírody, naopak věci si udělat sám, poznání, jak manuální práce je naplňující a člověku dává hodně energie. Dokonce jeden můj kolega, co mnoho let dělal v největší SW firmě na světě v core vývoji, tak to celé zabalil a má svojí farmu, dělá tesaře a pečuje o svůj les a dřevo si obrábí sám a ručeně pro klienty staví dřevostavby nebo i nábytek. A lidé se k němu jen hrnou, ptž hledají kvalitní řemeslnou práci, kde je poznat ten fortel. A to byl a je kluk, co byl tím nej studentem na MFF UK a teoreticky by měl mít ty nej predispozice na tuhle „digi ekonomiku“. Myslím, že přetechnizovanost lidi již obtěžuje a že lidé stále více se snaží najít únik do přírody, kupovat si chaty a vypadnout z měst, někam, kde život je stále prirozeně jednoduchý, je volné nebe nad hlavou a člověk se snaží odpoutat od závislosti na systému.
Tak to samozřejmě máte pravdu – ale připomeňme že takhle to funguje ve skutečně moderních kapitalistických systémech, ve kterých se za odvedenou práci taky přiměřeně platí. Protože ona tahle kvalitní ruční fortelná, přírodním invativní ..služba taky pěkně drahá. A obávám se, že kdybych to přepočetl z našich platů, tak i při našich průměrných plateb by snad na takovou služnu neměl ani univeritní profesor nebo lékař..Ale ono na to bohužel nemá ani spousta běžně pracujících lidí v Americe. Čili, ono nejde ani tak o to že se „že lidé stále více snaží najít únik do přírody, kupovat si chaty atd“. ale tím se právě odlišují ty bohaté (a stále se redukující) vrstvy, že si to mohou na rozdíl od těch ostatních dovolit. Pro ty ostatní jsou právě ony prefabrikované a automaticky nasekané kusy v milionivých sériích a s pochybnou kvalitou
Člověk začíná být nejhloupější tvor v přírodě. Digitalizace v podobě robotů nás zničí. Zatím šílí rodiče při výchově svých dětí, které jsou někde zalezlé s mobilem. Můj názor je pravděpodobnější než atomová válka. Rychle nazpět na větev, dokud je čas.
Rád čtu a přemýšlím nad všemi těmito názory a musím přiznat, že každý tmě do živého. Sama podstata života. Vylučuje jediné dokonalé řešení a jednotný názor. Jak velké množství technologií a umu bylo zapomenuto věky a co nových objjbevů se denně rodí,dává odpověď k tomuto tématu.
Posoudit správně a bezchybně. Vývoj v tímto směrem je pro lidstvo nemožné . Obrovské možnosti robotizace a naproti tomu neskonalé umění řemesel a tvořivosti musí tvořit součást budoucích věků. Jedno i druhé samo bez sebe je krokem zpět.
Pokora, rozum , cit a zodpovědnost s pomocí Boží by měly být ukazatelé našeho rozhodování.
Přeji Všem další zajímavé příspěvky. Fanda.