Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Andrej Babiš s Viktorem Orbánem (2021): Profimedia
,

Postup v žebříčku svobody médií k radosti nestačí. Neduhy české mediální krajiny zůstávají

Každoroční hodnocení svobody médií podle organizace Reportéři bez hranic patří mezi bedlivě sledované žebříčky. Je však třeba číst ho opatrně a také mezi řádky. Z čerstvého letošního pořadí může náhodný čtenář získat dojem, že Česko patří v oblasti svobodných médií k celosvětové špičce. Ještě před rokem však bylo ve stejném hodnocení až čtyřicáté. Neduhy české mediální krajiny zůstaly stejné, změnilo se jen jméno premiéra.

Výzkumníci Reportérů bez hranic (RSF) sbírali data do konce letošního ledna, takže v odpovědích na dotazy mapující ekonomické, politické či legislativní prostředí pro fungování médií v Česku se odrazila už i výměna Babišovy vlády za tu Fialovu. S ní jsou spojena očekávání, že změní mediální legislativu a například odpolitizuje mediální rady České televize a Českého rozhlasu. O zákonech se zatím však jen diskutuje a volba většiny nových radních ve sněmovně ztroskotala.

Už sám fakt, že Andrej Babiš, muž s vlivem na zhruba třetinu tuzemského mediálního trhu, už není premiérem, ale jen „předsedou opozice“, by zřejmě k posunu Česka v žebříčku směrem vzhůru stačil, těžko však odhadovat, o kolik by to bylo míst. Vliv na letošní pořadí má totiž i změna metodiky. RSF počítá výslednou pozici každé země jinak než loni a nemá k dispozici srovnání pořadí podle původního výpočtu.

„Neumím na to odpovědět. Jednou velkou změnou je ale například to, že víc zohledňujeme digitalizaci médií a celkově svobodu médií na internetu,“ říká o nové metodice vedoucí oddělení pro EU a Balkán Reportérů bez hranic Pavol Szalai.

S Orbánem ke svobodnějším médiím?

Česku při vzestupu v hodnocení pomohl i propad některých zemí, které dosud patřily k jasné špičce – například Rakouska, Belgie či Nizozemska. Když se na jejich hodnocení podíváme podrobněji optikou jednotlivých pěti hodnocených kritérií, je příčina jejich poklesu jasnější.

Kdyby se třeba pozice Nizozemska měřila jen podle indikátoru bezpečnosti novinářů, skončila by západoevropská země až na 125. místě (mimochodem, Česku by stejné kritérium přiřklo sedmnáctou pozici).

„Byl tam zavražděný novinář, to vždy způsobí propad země o mnoho míst. Zadruhé, bylo tam mnoho fyzických útoků na novináře ze strany demonstrantů proti anticovidovým opatřením. Mluvíme i o novinářích, kteří se věnují tématu organizovaného zločinu, a několik jich musí být pod policejní ochranou,“ vysvětluje Szalai.

Právě i díky propadu jiných zemí si v žebříčku nečekaně polepšilo i Maďarsko. Tam přitom celých posledních dvanáct let vládne Viktor Orbán, který mediální krajinu naprosto deformoval – koncentrací stovek soukromých médií do rukou provládních majitelů, systémem zadávání státní inzerce jen pro poslušná média či odstavením opozice od přístupu do státní televize a rozhlasu.

Orbánova vláda fakticky ovládla rozhlasový i televizní éter v zemi a tištěná média od celostátní až po lokální úroveň. Loni se na tom nic zásadního nezměnilo. Přesto země poskočila v hodnocení o sedm příček nahoru. „Samozřejmě, svoboda tisku se v Maďarsku minulý rok nezlepšila,“ připouští paradox Pavol Szalai.

Jako pozitivum ale zmiňuje to, že i v Maďarsku můžou vzniknout nová média na internetu, což právě nová metodologie RSF více zohledňuje. „Můžeme třeba zmínit vznik nového nezávislého webu Telex,“ vypočítává. Rozjezd webu telex.hu mimochodem před dvěma lety podpořil darem ve výši 200 tisíc eur (přes 5,5 milionu korun) miliardář a vlastník českého mediálního domu Economia Zdeněk Bakala.

Maďarští novináři z nezávislých webů však otevřeně mluví o obavách, že jsou teď další na řadě v mediální politice Orbánovy vlády. Ta by mohla online portály zasáhnout například prostřednictvím daňových změn.

Rekordně málo „dobrých“ zemí

Podobně opatrně je třeba číst i skok Česka v žebříčku ze 40. na 20. příčku. Jako nejhorší ze všech měřených kritérií vychází ekonomický kontext – dobře známá oligarchizace médií, o které se v Česku mluví bezmála posledních deset let.

„Svobodu médií v České republice ohrožuje vysoká koncentrace vlastnictví soukromých médií a tlak na veřejnoprávní média,“ shrnuje v profilu Česka na svém webu organizace Reportéři bez hranic. Jako přetrvávající problém zmiňuje i verbální útoky na novináře od prezidenta Zemana a jeho okolí.

RSF však kromě situace v jednotlivých zemích z výsledků dat skládá i globální obraz svobody médií. U něj není třeba příliš hledat mezi řádky – svoboda médií ve světě je v ohrožení „novou vlnou polarizace“, shrnují Reportéři bez hranic.

Celosvětově roste počet médií, která sázejí na názorovou žurnalistiku namísto objektivního zpravodajství. To vede k rozdělování společnosti v rámci jednotlivých zemí a upevňování názorových bublin. Celosvětově pak polarizaci posiluje informační válka vedená cíleně některými státy, aktuálně především Ruskem i kvůli válce na Ukrajině.

Reportéři bez hranic rozdělují země celosvětově do pěti kategorií podle svobody tisku. Zatímco v nejlepší kategorii, kde je situace „dobrá“, bylo v roce 2013 celkem 26 států, letos už jich je jen osm. V nejhorší kategorii s „velmi vážnou“ situací je naopak rekordních 28 zemí.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

7 komentářů

  1. wenkovan napsal:

    Ano, správná interpretace asi bude, že se to někde jinde zhoršilo i víc než u nás.

    • A. S. Pergill napsal:

      Souhlas. „Mezi slepými jednooký králem“ (byť známá povídka H. G. Wellse ukazuje, že to tak docela neplatí).

  2. petrph napsal:

    No, v čem je´ dost zásadní problém v tomhle hodnocení, že kromě těch zásadních rizikových faktorů (jako násilí vůči novinářům či jejich pronásledování režimem) se tu hodnotí (jako u nás, ale doufejme i jinde), že někdo kdo ta média vlastní je, ovlivňuje. Což je tedy logický předpoklad, protože masová média jsou drahá záležitost a všude jsou sama o sobě ztrátová. Tudíž, jejich majitelé je musí stejně z jiných zdrojů dotovat.

    Pro krásné oči a nutkání sdělovat lidem tu jedinou správnou pravdu to asi nedělají, takže nějaký ten vliv – a taky pro a nebo vůči někomu tam vždycky bude.. Plus taky s tím předpokladem, že tito majitelé masových médií vždycky nějaké kontakty ve vysoké politice mají,

    No a pak příjdou tvůrci tohoto žebříčku svobody a začnou sami rozdělovat tyto majitele na „na ty hodné a ty špatné“ a podle toho přidělovat body jejich médiím , skoro jako v pionýru.
    Jo jasně že situace není nikde optimální , leč možná že u nás je lepší než jinde, protože u nás se vždycky všechno napráská, a alespoň politický bulvár to i s patřičnou vulgaritou zveřejní…Ale ten se asi do tohoto nóbl žebříčku nepočítá…

  3. label napsal:

    Po „revoluci“ stačilo vytočit telefonní číslo a (pokud nebyla tlačenice), se člověk dostal přímo do vysílání a mohl říct názor. Teď je situace, že mít názor jiný než madam Černochová automaticky znamená zablokování účtu a vyloučení z diskuze. Postupu na 20. místo nerozumím.

  4. label napsal:

    Skok o 20 míst ze 40. na 20. není špatný. Neusnout na vavřínech a po švestkách můžeme být první.

    • A. S. Pergill napsal:

      Mohli bychom třeba na každý monitor umístit cedulku, že sledování desinformačních webů se trestá. Už to tu bylo 🙂

  5. Miroslav napsal:

    Tady je vidět, že konkrétně tento průzkum nemá žádnou hodnotu. Ani jeden deník u nás není nezávislý. Ještě že se dnes dá číst na internetu.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.