Výroční zpráva české kontrarozvědky mimo jiné vybízí k obezřetnosti ve vztahu k tuzemským firmám s ruským kapitálem.

BIS zmiňuje především oblasti státních ICT zakázek, kde firmy sice často formálně splní bezpečnostní požadavky tendru, fakticky ale můžou představovat bezpečnostní riziko.

„Taková situace se i mimo ICT sektor objevovala zejména u společností pocházejících ze zemí se silným propojením firem s tamními zahraničně politickými zájmy, jako je např. Čína a Rusko,” uvádí se doslova ve výroční zprávě BIS za loňský rok.

Firmy s ruským vlastníkem mají v Česku mezi zahraničními majiteli dlouhodobě největší zastoupení. V současné době stojí Rusové za více než třinácti tisíci českými společnostmi.

Podle zprávy BIS docházelo právě ze strany firem s ruským kapitálem k opakovanému porušování zákonných pravidel. „U ruských společností byla minimálně v některých odvětvích pravděpodobnost výskytu i intenzita takového jednání vyšší než u subjektů s jiným původem kapitálu,” konstatují zpravodajci.

Příčiny jsou podle zjištění české kontrarozvědky stejné jako v předchozích letech: propojení firem se šedou ekonomikou a zneužívání legitimního podnikání k zakrývání nelegálních aktivit.

„V roce 2016 se navíc stupňovala i míra agresivity, s jakou se zástupci těchto společností snažili bránit legálnímu postihu v případě odhalení českými úřady,” konstatuje bez dalších podrobností BIS.

Ještě krok a spadneš

Podle BIS využívá Rusko pro dosažení svých cílů všech dostupných prostředků, ale především všech slabých i silných stránek protivníka.

Ze zprávy BIS vyplývá, že princip hybridního konfliktu spočívá především ve třech hlavních schématech:

1) ve využití všech dostupných sil a prostředků (za podmínky současné kombinace vojenských a nevojenských) proti protivníkovi.

2) v lapení protivníka do pasti jeho vlastních definic a schémat (operačních, obranných, varovných atp.), tj. protivníka na konci strčíme do jámy, kterou si sám vykopal a postavil se na její okraj.

3) v kombinaci akcí, které způsobí paralýzu protivníka (např. neschopnost správně vyhodnotit situaci či nejistota ohledně adekvátnosti reakce – jde o vojenský útok či ne?), či jeho neadekvátní reakci (např. mediální hysterie, unáhlené a chybné reakce).

„V roce 2016 ruské vlivové a zpravodajské operace v ČR korespondovaly s popsanými teoretickými schématy,” píše se ve výroční zprávě BIS.

Zdroj dat: aplikace Cribis. ©HlídacíPes.org

Tyto ruské vlivové a zpravodajské aktivity jsou v první řadě snahou o vměšování do českých vnitřních záležitostí, ve strategické rovině jsou ale podle BIS vnímány jako součásti ruských hybridních kampaní proti Ukrajině, NATO a EU.

Větší škody pro Česko

Na poli klasického sběru zpravodajských informací pak dominovala ruským zájmům v Česku politická rozvědka.

„Ruské zpravodajské služby v ČR dlouhodobě disponují kvalitní sítí informačních, přístupových a vlivových kontaktů, kterou dále rozvíjely,” upozorňuje BIS.

„Dotčení Češi nepředávají ruské straně utajované informace, ale ve velkém rozsahu jí vyzrazují citlivé interní informace. Byť Rusové získávali informace neutajované, jejich charakter a rozsah způsoboval ČR větší škody, než vyzrazení informace utajované.”

BIS zároveň upozorňuje, že Rusko bylo také velmi aktivní v oblasti kyberšpionáže proti českým cílům. Ve zprávě se uvádí, že terčem útoků se staly emailové schránky osob s vazbami na české vojenské prostředí a také nejmenovaná česká vojenská výzkumná instituce.