Do insolvenčního rejstříku přibyl na konci ledna nový dokument týkající se insolvence bývalé těžební společnosti OKD. Jde „zprávu insolvenčního správce o jeho činnosti za období od 22.3.2022 do 27.1.2023“. Ta je primárně určena soudu a věřitelskému výboru. Mluví ale i o zájmu Hradu a ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

První tři body z výpisu činnosti příliš pozornosti nevzbuzují: insolvenční správce se účastnil jednání věřitelského výboru, průběžně komunikuje s některými věřiteli a „pravidelně provádí vlastní měsíční hodnocení hospodaření Dlužníka na základě měsíčních účetních výkazů a dalších podkladů“.

V pořadí čtvrtý bod si zvláštní pozornost ovšem zaslouží. Louda zde píše: „Insolvenční správce informoval o vývoji některých sporů vedených v rámci insolvenčního řízení Dlužníka jakož i sporů vedených Dlužníkem i ministra spravedlnosti ČR a kancelář prezidenta republiky.“

Ani Hrad, ani ministr spravedlnosti přitom ve sporech oficiálně nijak nefigurují.

Z dokumentu o činnosti insolvenčního správce. Foto: HlídacíPes.org

Má to značný přesah

Lee Louda na dotaz HlídacíPes.org sdělil, že je podle insolvenčního zákona vázán mlčenlivostí a tudíž o důvodech, „proč jsem takto postupoval, bohužel nemohu informovat“.

Nicméně dodal: „Informace jsem poskytl pouze v případech, kdy zákon takový postup předpokládá, respektive vyžaduje, nebo se jednalo o informace, které již přístupné jsou či už tehdy byly – například zveřejněné v Insolvenčním rejstříku. Nelze v tomto ohledu ani pominout, že toto insolvenční řízení a spory s ním spojené mělo velký mezinárodní přesah.“

Pokud jde o „mezinárodní přesah“ – žalovanou stranou je ve sporu londýnská Citibank či dvě firmy registrované v Nizozemí, v nichž v minulosti figuroval i Zdeněk Bakala: New World Resources a NWR Holdings.

Podobně reagoval na dotaz HlídacíPes.org i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS):

„Okolnosti úzce související s OKD byly a jsou předmětem mezistátních a meziresortních jednání a řízení. Vláda, bez ambicí jakkoli zasahovat do samotného insolvenčního řízení, informována o průběhu a stavu řízení být musela a musí.“

Současná vláda jako celek se ovšem podle údajů na oficiálním vládním webu tématem OKD nijak nezabývala, ani se k němu nevyjadřovala. Poslední vyjádření jsou z doby vlády Bohuslava Sobotky, respektive Andreje Babiše.

V roce 2018 se původní OKD rozdělilo na dvě části. První, zadluženou, ale stále funkční těžební část, za symbolických 80 milionů korun získal stát prostřednictvím státního podniku Prisko. Stát je tedy ve sporech kolem OKD angažován – nikoli však skrze ministra spravedlnosti či Kancelář prezidenta republiky, ale prostřednictvím státní firmy Prisko, jejímž 100% akcionářem je ministerstvo financí.

Spory, jež řeší Lee Louda, se navíc týkají jen druhé nástupnické společnosti: Správa pohledávek OKD. Jde o akciovou společnost v insolvenci, v níž stát přímo angažován není.

Tato část původní OKD vede soudní spory o desítky miliard korun s některými věřiteli a původními majiteli včetně Zdeňka Bakaly. Pohledávky za OKD přihlásilo v roce 2016 přes 550 věřitelů, kteří celkem žádali přes 23 miliard korun. Louda ale uznal pohledávky jen zhruba ve čtvrtinové výši.

Zájmy pana prezidenta

Dotazy na zájem Hradu o vývoj v kauze OKD zaslala redakce i mluvčímu prezidenta republiky Jiřímu Ovčáčkovi, do vydání tohoto textu odpověď z Hradu nedorazila (pokud se tak stane později, redakce reakci doplní, pozn. red.).

Prezident Miloš Zeman se k tématu OKD opakovaně kriticky vyjadřoval, zejména v souvislosti s někdejším spolumajitelem firmy, finančníkem Zdeňkem Bakalou.

Zeman opakovaně označil Bakalu za tuneláře, řekl, že by měl přijít o své miliardy a že by měl skončit za mřížemi. Na Bakalova média (vydavatelství Economia) si kriticky vzpomněl i ve svých oficiálních prezidentských projevech.

Už na počátku Zemanova prvního funkčního období v roce 2013 bylo OKD velké téma. „V Lánech se kvůli tomu sešel celý tým, jsme o tom velmi intenzivně několik hodin diskutovali,“ popisoval debaty kolem těžební společnosti Vratislav Mynář.

Zájem o dění v justici a kolem konkrétních soudních pří a případů má Hrad dlouhodobě. Právě Mynář se v minulosti „jako vyslanec Hradu“ sešel s několika soudci, kdy jim sděloval to, jak některé záležitosti „vidí pan prezident“.

Například v roce 2015 prý Mynář ústavnímu soudci Vojtěchovi Šimíčkovi předával přání prezidenta Zemana, jak má rozhodnout o služebním zákonu a v roce 2017 se jej vyptával na případ korupce v Lesní správě Lány.

Bývalému předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi zase Mynářovým prostřednictvím Zeman nabízel post šéfa Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním NSS v kauze jmenování profesorů v prezidentův prospěch.

Kvůli těmto schůzkám se případem zabývali vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu, podezření ze spáchání trestného činu ale neshledali a šetření v květnu 2019 ukončili.