Od počátku století čelíme narůstajícímu ruskému imperialismu. Mezi nejhlasitější propagátory obnovy ruského impéria pod praporem eurasijství patří již třicet let Alexander Dugin. Před patnácti lety Dugin přišel s tzv. Čtvrtou politickou teorií, jejímž záměrem je zničit západní liberální řád a nastolit éru pluriversalismu. Samotné Rusko má při zničení Západu sehrát klíčovou roli.

Jan Horník v knize Západ musí být zničen analyzuje obsah Čtvrté politické teorie, vysvětluje její vnitřní strukturu a ukazuje, jaké politické cíle z ní vyplývají.

Odborné veřejnosti, politikům, vojákům ale i laikům tak poskytuje vodítko, aby dokázali odhadnout strategie politiků, kteří se myšlenkami Čtvrté politické teorie inspirují. Když Dugin začínal, jeho ideje se zdály okrajové.

Dnes se jeho vize naplňují rychleji, než bychom si přáli. Vladimira Putina Dugin považuje za klíčovou postavu světových dějin.

Text je ukázkou z knihy „Západ musí být zničen“. Publikujeme jej se souhlasem autora i nakladatelství Argo.

Autor: Jan Horník

Knihu lze zakoupit v síti knihkupectví, případně prostřednictvím webových stránek knihkupectví Kosmas.

Již vyšlo: první ukázka, druhá ukázka, třetí ukázka.

Na závěr se podívejme, nakolik se ústřední Duginovy myšlenky překrývají s představami, jaké má Vladimir Putin o světě, především v souvislosti s válkou na Ukrajině. Zdrojem nám budou jeho válečné projevy z let 2022 až 2023, což znamená, že většinou vznikly o deset a více let později než citované Duginovy texty.

S každým dalším rokem se naneštěstí zdá, že skeptici ohledně vlivu Duginovy ideologie na vládce Kremlu budou muset své názory zrevidovat.

Anti-Rusko nepřipustíme

Nejprve se zastavme u textu o Ukrajině a Ukrajincích, který Putin zveřejnil v červenci 2021. V něm mimo jiné tvrdí, že Ukrajina byla vtažena do antiruské geopolitické hry Západu. Hra se podle Putina v dějinách opakuje, avšak tentokrát se nejedná jen o vytváření nárazníkového pásma, protože Ukrajina je navíc z vnějšku nucena změnit svou identitu:

„Bez nadsázky lze říci, že směřování k nucené asimilaci, k vytvoření etnicky čistého ukrajinského státu a agresivně naladěného vůči Rusku, je ve svých důsledcích srovnatelné s použitím zbraní hromadného ničení proti nám. V důsledku takového hrubého, umělého oddělení Rusů a Ukrajinců by se ruský národ mohl zmenšit o statisíce, ne-li o miliony svých příslušníků.“

Putin v článku otevřeně varoval, co se v budoucnu může stát. Dnes víme, že nemluvil do větru. Ukrajina oddělená od Ruska pro něj byla, je a bude nepředstavitelná:

„Všechny triky spojené s projektem „anti-Rusko“ jsou nám jasné. A nikdy nedopustíme, aby naše historická území a lidé nám blízcí, kteří na nich žijí, byli zneužiti proti Rusku. A těm, kteří takový pokus podniknou, bych chtěl vzkázat, že tímto způsobem zničí svou zemi.“
(…)

Studená válka pokračuje

Putin Ukrajinský konflikt chápe jako pokračování studené války:

„Západu se podařilo získat ruské bohatství na konci 20. století, kdy byl stát zničen. Tehdy nás nazývali přáteli a partnery, ale ve skutečnosti s námi zacházeli jako s kolonií – biliony dolarů byly ze země odčerpány nejrůznějšími způsoby. Všichni si všechno pamatujeme, na nic jsme nezapomněli. […] Chci ještě jednou zdůraznit: skutečným důvodem hybridní války, kterou proti Rusku vede „kolektivní Západ“, jsou chamtivost a snaha udržet si neomezenou moc. Nepřejí nám svobodu, chtějí nás vidět jako kolonii.“ (30. září 2022) Při vyhlášení částečné mobilizace 21. září 2022 vysvětloval: „Již přímo říkají, že se jim v roce 1991 podařilo rozdělit Sovětský svaz, a nyní je čas, aby se samotné Rusko rozpadlo na množství smrtelně znepřátelených regionů a oblastí.“

Nepřekvapí, že je Putin přesvědčen, že současnou válku zintrikovaly USA, jež usilují o udržení světovlády, a tomu Rusko jako velmoc překáží. Neobvyklý je jeho pohled na úlohu a postavení Evropy a dalších zemí světa:

„USA ve skutečnosti stále okupují Německo, Japonsko, Korejskou republiku a další země, přičemž je cynicky nazývají rovnocennými spojenci.“ (30.9. 2022)

(…)

Symfonie civilizací

Vladimir Putin si představuje, že ve světe zavládne relativismus hodnot a kultur, který přinese lidstvu klid: „Milníky v dějinách přinášejí bolestivý, ale přirozený a nevyhnutelný proces. Budoucí uspořádání světa se nám rýsuje před očima. A v tomto světovém řádu musíme naslouchat všem, brát v úvahu každý názor, každý národ, společnost, kulturu, každý systém světonázorů, idejí a náboženských přesvědčení, aniž bychom někomu vnucovali jedinou pravdu, a pouze na tomto základě, chápajíce svou odpovědnost za osud – osud národů, planety – budovat symfonii lidské civilizace.“ (27.10. 2022)

(…)

Každý má zároveň povinnost svou vlastní civilizaci chránit: „Zde je ještě jedna podstatná věc. Nikdo by neměl zradit svou civilizaci. To je cesta ke všeobecnému chaosu; je to nepřirozené a odporné.“ (5.10. 2023) Nelze dostatečně zdůraznit, že podle Putina se rovná zradě, pokud někdo „doma“ zastává a prosazuje hodnoty, které nepřevládají v jeho rodné civilizaci. Taková představa má pro státní politiku dalekosáhlé důsledky, například nutně vede k omezení svobody projevu. Obyvatelé jednotlivých oblastí budou muset žít v souladu s cíli a hodnotami svých civilizací. Osobní svoboda jednotlivce, která představuje základní lidské právo, se v takovém systému může udržet jedině náhodou, a sice když bude momentálně vyhovovat vládcům.

(…)

Putinovu ideologii bychom mohli nazvat civilizačním socialismem. Na rozdíl od národního socialismu nacistů nebo třídního socialismu komunistů nebude život jednotlivců podřizován zájmům národa nebo třídy, ale prostorově vymezeným státům (státům-civilizacím) a jejich kulturám: „Jsem přesvědčen, že lidstvo nesměřuje k roztříštění na soupeřící segmenty, k nové konfrontaci bloků, ať už je motivována jakkoliv, ani k bezduchému univerzalismu nové globalizace. Svět naopak směřuje k synergii států-civilizací, velkých prostorů, společenství, která se jako taková identifikují.“ (5.10. 2023)

Jakási demokracie a svoboda volby se má týkat jen velkých států a národů: „Jsem přesvědčen, že skutečná demokracie v multipolárním světě předpokládá především možnost každého národa, to chci zdůraznit, každé společnosti, každé civilizace zvolit si vlastní cestu, vlastní společensko-politický systém. Pokud mají toto právo USA a Evropská unie, pak ho jistě mají i asijské země, islámské státy, monarchie Perského zálivu a státy jiných kontinentů. Toto právo má samozřejmě i naše země, Rusko, a nikdo nikdy nemůže našemu národu diktovat, jakou společnost máme budovat a na jakých principech.“ (27.10. 2022)

(…)

Bojujeme za budoucí generace

Když vezmeme Putinovy projevy posledních let vážně, když přijmeme, že Putin opravdu žije v jiném myšlenkovém světě a nejedná se jen o propagandu, jeho závěrečné patetické prohlášení na ceremoniálu přijetí čtyř nových republik 30. září 2022 nás nemůže překvapit:

Vážení přátelé!

Dnes bojujeme za spravedlivou a svobodnou cestu především pro sebe, pro Rusko, za to, aby se diktát, despocie navždy staly minulostí. Jsem přesvědčen, že země a národy chápou, že politika postavená na výlučnosti kohokoli, na potlačování jiných kultur a národů je ze své podstaty zločinná, že musíme tuto hanebnou stránku obrátit. Rozpad západní hegemonie, který začal, je nezvratný. A opakuji: už to nebude jako dřív.

Bojiště, na které nás osud a dějiny povolaly, je bojištěm za náš národ, za velké historické Rusko. [Potlesk] Za velké historické Rusko, za budoucí generace, za naše děti, vnuky a pravnuky. Musíme je chránit před zotročením, před zrůdnými experimenty, které se snaží ochromit jejich mysl a duši.

Dnes bojujeme za to, aby nikoho nikdy nenapadlo, že Rusko, náš národ, náš jazyk, naši kulturu lze vymazat z dějin. Dnes potřebujeme konsolidaci celé společnosti a taková konsolidace může být založena pouze na suverenitě, svobodě, tvorbě a spravedlnosti. Našimi hodnotami jsou lidskost, milosrdenství a soucit.

A na závěr bych rád uvedl slova skutečného vlastence Ivana Alexandroviče Iljina: „Považuji-li Rusko za svou vlast, znamená to, že miluji, rozjímám a myslím rusky, zpívám a mluvím rusky; že věřím v duchovní síly ruského lidu. Jeho duch je mým duchem, jeho osud je mým osudem, jeho utrpení je mým smutkem, jeho rozkvět je mou radostí“.

Shrňme, co z výše uvedeného vyplývá pro obsah Putinova světonázoru, respektive ruské státní ideologie (snad můžeme Putina označit za jejího oficiálního představitele):

Z hlediska staleté historie pojí Ukrajinu a Rusko pokrevní pouto. Ve skutečnosti se jedná o jeden velký národ představující jednu civilizaci rozkročenou v eurasijském prostoru. Přirozené mocenské centrum oblasti tvoří Moskva. Oproti dřívějším snahám mocensky oslabit Rusko v Evropě je situace vážnější, protože hrozí odtržení a „převýchova“ značné část Velkoruského národa. Navíc jsou ukrajinští Rusové v geopolitické hře zneužíváni proti Rusům samotným, takže projekt anti-Rusko může přinést milionové lidské ztráty ruskému národu jako celku. Toto existenční ohrožení nemohl Kreml donekonečna ignorovat. Západ Rusko donutil zaútočit.

Pokračování studené války na Ukrajině se zároveň odehrává v přelomové v době, kdy vzniká nový světový řád. Západ stále bojuje o přežití starého unipolárního světa a vzkříšené Rusko představuje jednu z hlavních hrozeb pro jeho udržení. Z globálního hlediska je válka na Ukrajině symptomem snahy supervelmoci udržet si vládu nad světem. Jedná se tedy o přelomový okamžik dějin, kdy buď padne unipolární diktatura USA a NATO, nebo bude zničena budoucnost Ruska jako nezávislé velmoci. I ostatní civilizace mohou v takovém případě ztratit perspektivu suverenity ve svobodnějším světovém řádu, v němž by mohla zavládnout harmonie velkých států-civilizací.

Proč se Evropané nechali do konfliktu zatáhnout? Proč nepřistupují k hospodářské a mocenské samostatnosti jako Rusko? EU bohužel zatím nemá sílu se z područí USA vymanit, ale jednoho dne se snad moc atlantistů rozloží. Evropa se osvobodí a jako západní výspa Eurasie naváže s Moskvou věcné a vzájemně výhodné vztahy. Rusko již delší dobu buduje hospodářství nezávislé na degenerujícím Západě. I Evropa by se jako „druhý“ tradičnější Západ mohla přidat.

Svět už každopádně nebude jako dřív. Rusko se s neoliberálním diktátem satanistického Západu nikdy nesmíří. Bojuje za své přežití, za svou suverenitu, za své tradiční civilizační hodnoty. Dnes má Rusko ve světě mnoho spojenců a je dostatečně silné. K budování nového multipolárního řádu bez diktatury dolaru a eura se přidalo mnoho významných zemí, například Čína, Indie nebo Brazílie. Ukrajina se tedy buď vzdá a přidá k Rusku – vrátí se domů, anebo v současné podobě zanikne. Kdyby se totiž přidala k Západu, k čemuž je nucena násilím, stala by se odrazovým můstkem k likvidaci moskevského eurasijského impéria, k následnému rozkouskování Ruska. Nic podobného Rusko nehodlá připustit. Dokud bude Putin u moci, válka neskončí. Naopak bude-li Západ chtít dotáhnout strategickou porážku Ruska do vítězného konce, bude mít ještě vetší válku.

Dugin může být spokojen. Musíme jen doufat, že apokalyptické vize, ke kterým směřuje logika čtvrté politické teorie, nepředstavují pro současnou elitu Kremlu poslední východisko střetu o novou podobu světa, jak si eschatologické vyústění přestavuje Dugin ve svém pojetí heideggerovské Události. Nezbývá než čekat, jak se zachová Čína. Pokud se otevřeně přidá k protizápadní koalici, nejspíš se dočkáme dramatického vyústění. Kéž by se naši politici z posledních dvou dekád dostatečně poučili, aby se na takovou možnost začali rychle připravovat. Slabost provokuje.