Fakticky zestátněný slovenský telerozhlas STVR i po roce a půl od vzniku čelí kritice. Politické ovládnutí veřejnoprávních médií v prosinci vyčetla Slovensku Rada Evropy a distanc si od svého někdejšího tradičního partnera stále drží i Český rozhlas. Ze slovenské vládní koalice, která změny veřejnoprávních médií připravila, naopak zaznívají hlasy, že je jejich tempo příliš pomalé.

Aktuální – a notně specifickou – slovenskou verzi veřejnoprávnosti dobře ilustrovalo druhé listopadové jednání Rady STVR, kontrolního orgánu Slovenské televize a rozhlasu.

Pověřený šéf Rady a vrchní úředník ministerstva kultury Lukáš Machala si povzdechl, že telerozhlas na Nový rok neodvysílá koncert slovenských, ale vídeňských filharmoniků, a že mu chybí „oslava republiky“ ve vysílání.

Na stejné schůzi se řešila i reportáž České televize, která se krátce předtím kriticky věnovala právě situaci ve slovenských veřejnoprávních médiích. Jeden z radních se dotazoval, zda a jak jde taková kritika z Česka dohromady s koprodukčními projekty, na kterých ČT a STVR (do předloňska RTVS) tradičně spolupracují.

„Fajn“ spolupráce s Českou televizí

Generální ředitelka telerozhlasu Martina Flašíková na to odpověděla, že spolupráce s ČT je „fajn“ a že se krátce předtím setkali programoví ředitelé obou médií. Česká televize setkání potvrdila.

„STVR je pro nás nadále partner, od kterého nakupujeme a on nakupuje od nás archivní pořady nebo nové pořady dle programové potřeby v oblasti dramatické tvorby, pohádek a dokumentů. Nic dalšího ze setkání nevyplynulo,“ říká na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ČT Michal Pleskot.

Na jednom z podzimních zasedání rady si Machala postěžoval, že za dva roky od nástupu vlády se z jeho pohledu nic nezměnilo a kritizoval zpravodajství STVR za příliš negativní témata: „Potom to tu vypadá, že tu opravdu nic nefunguje, nic neumíme, ve vládě jsou samí hlupáci, instituce nefungují.“

Mnohem ostřejší řez v tradičních vazbách na Slovensko udělal předloni Český rozhlas. Generální ředitel René Zavoral bezprostředně poté, co slovenská vládní koalice oznámila faktické zestátnění veřejnoprávních médií, tento krok ostře kritizoval (podobně jako vedení České televize), a ČRo následně přerušil všechny smluvní vazby se slovenským protějškem.

Dotknout se to mělo například společného vysílání regionálních stanic ČRo se studiem Slovenského rozhlasu v Banské Bystrici, společných kulturních projektů jako byl vánoční koncert ČRo a RTVS a skončit měla i veškerá výměna zpravodajského obsahu.

ČRo a STVR: Společná minulost, ne současnost

Slova ředitelky STVR Flašíkové na listopadové schůzi slovenských radních mohla vyvolat dojem, že tato mezinárodní izolace končí. Flašíková radním řekla, že Český rozhlas oslovila ohledně možného obnovení spolupráce, ale že stále nemá odpověď. Podle ČRo se ale nic zásadního nemění:

„Ředitelka STVR Martina Flašíková požádala o možnou spolupráci s archivem Českého rozhlasu s ohledem na přípravu aktivit STVR k připomenutí 100 let od založení slovenského rozhlasu. Generální ředitel Českého rozhlasu přislíbil součinnost archivu ČRo za tímto účelem a s ohledem na společnou minulost do roku 1993 v podobě Československého rozhlasu,“ upřesňuje mluvčí Českého rozhlasu Lidija Erlebachová.

Rada Evropy shrnuje, že devítičlenná Rada STVR je zcela v nominační kompetenci vlády a její hlasovací většiny v parlamentu. Pět členů volí poslanci, tři nominuje ministerstvo kultury, jednoho ministerstvo financí. Takový systém „umožňuje vládě ovlivnit nominaci všech členů Rady najednou“, konstatuje Rada Evropy.

Dříve však šéf rozhlasu René Zavoral vliv politiků na slovenská veřejnoprávní média tolik nekritizoval. Naopak v roce 2022 v Českém rozhlase zaměstnal na několik měsíců svého dlouholetého známého, bývalého ředitele RTVS Jaroslava Rezníka, který čelil kritice za dlouholetou blízkost k politikům, která se propisovala i do veřejnoprávního zpravodajství.

Týkalo se to zejména Slovenské národní strany, která v rámci současné vlády Roberta Fica telerozhlas definitivně připoutala ke státní moci. Nešlo přitom jen o zrušení koncesionářských poplatků, které schválila ještě předchozí slovenská vláda, a o snížení státního příspěvku pro telerozhlas, které okamžitě po nástupu k moci prosadil Ficův kabinet.

Přesilovka vlády ve zprávách

To, jak moc jsou aktuálně slovenská veřejnoprávní média pod vlivem vlády, dokládá i složení jejich kontrolní rady a způsob nominace jejích členů. Právě na to nejnověji upozorňuje Rada Evropy, která se tak přidala k mezinárodním novinářským organizacím kritizujícím poměry veřejnoprávních médií na Slovensku.

Rada Evropy shrnuje, že devítičlenná Rada STVR je zcela v nominační kompetenci vlády a její hlasovací většiny v parlamentu. Pět členů volí poslanci, tři nominuje ministerstvo kultury, jednoho ministerstvo financí. Takový systém „umožňuje vládě ovlivnit nominaci všech členů Rady najednou“, konstatuje Rada Evropy.

Ta kritizuje i chybějící pojistky proti svévolnému odvolání generálního ředitele Radou nebo proti nominacím jasně politicky profilovaných kandidátů. Upozorňuje i na to, že nová ředitelka Flašíková byla loni zvolena na schůzi bez přímé účasti veřejnosti, ačkoli zákon přikazuje opak.

Kromě systémového navázání veřejnoprávních médií na stát je vidět i změna obsahu vysílání ve prospěch vládní koalice.

Slovenská pobočka Transparency International loni v listopadu uvedla, že podle jejích statistik měla loni na podzim slovenská opozice ve zpravodajství STVR místy jen pětinu všech politických citací a koalici nahrávala i převaha reportáží v hlavních večerních zprávách.

Kritiku vyvolalo i rušení některých relací včetně seriálu Ověřovna, který uváděl na pravou míru některé nepravdy či přímo konspirace rozšířené ve veřejném prostoru.

Vypadá to, že tu nic nefunguje

Současná slovenská vláda má k dezinformační scéně blíž než kterákoli jiná před ní – ministryně kultury Martina Šimkovičová před nástupem do čela resortu kultury – kde odpovídá právě i za veřejnoprávní média – moderovala youtubový kanál TV Slovan.

Jejím spolumoderátorem byl současný vládní zmocněnec pro vyšetřování pandemie covidu Peter Kotlár, který proslul tažením proti vakcínám a šířením nevědeckých informací a nepravd o očkování.

Zmíněný radní STVR a šéfúředník ministerstva kultury Lukáš Machala – považovaný za skutečnou hlavu ministerstva ve stínu ministryně Šimkovičové – zase před časem zaujal veřejnost polemikou o tom, zda je Země skutečně kulatá.

Právě Machala však zjevně stále není spokojen s tím, jak se slovenské vládní koalici povedlo „unést“ veřejnoprávní média. Nejde přitom zdaleka jen o to, že nový telerozhlas nemá ani po roce a půl fungování své nové logo.

Na jednom z podzimních zasedání rady si Machala postěžoval, že za dva roky od nástupu vlády se z jeho pohledu nic nezměnilo, a kritizoval zpravodajství STVR za příliš negativní témata: „Potom to tu vypadá, že tu opravdu nic nefunguje, nic neumíme, ve vládě jsou samí hlupáci, instituce nefungují.“

Právě slovenský příklad mediálních reforem jako možný vzor pro Česko zmiňují někteří zástupci nastupující vlády Andreje Babiše. Na Slovensko vyrazil už v prosinci nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, Babiš má návštěvu u Fica a spol. v plánu tento týden ve čtvrtek.