Výhrady proti korespondenční volbě dávají její tuzemští odpůrci v čele s hnutím ANO a SPD najevo dlouhodobě. Novinkou je, že se téma teď přesunulo i na česko-slovenskou úroveň. Proti zpochybňování korespondenční volby se ostře ohradila část slovenských krajanů v Česku. Právě Slovensko možnost hlasování poštou ze zahraničí používá bez větších zádrhelů již téměř dvacet let. A jeho příklad ukazuje, že nejvyšší zájem o registraci voličů se i pro české volby dá čekat až v příštích týdnech či spíše měsících.

V bratislavském vládním hotelu Bôrik se o uplynulém víkendu sešla pestrá společnost. O česko-slovenských vztazích debatovali bývalí prezidenti Gašparovič a Zeman, slovenský premiér Fico nebo bývalí šéfové českého a slovenského parlamentu Radek Vondráček a Andrej Danko. Z první řady vše sledoval bývalý hradní kancléř Vratislav Mynář.

Slovenská praxe ale ukazuje, že na relevantní čísla zapsaných ve zvláštním seznamu voličů je třeba ještě dva až dva půl měsíce počkat. Před přeceňováním aktuálních počtů varuje i ministerstvo zahraničí.

Setkání do Bratislavy svolal politolog a bývalý diplomat Petr Drulák, aktuálně předvolební „patron“ hnutí Stačilo. Vystoupila i jeho volební lídryně Kateřina Konečná. Na místě byl i místopředseda SPD Radim Fiala.

Jedním z leitmotivů akce byla i vzhledem ke složení účastníků kritika vlády Petra Fialy za to, že přerušila mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli proruským krokům vlády Roberta Fica. Nakonec však z bratislavské konference nejvíc zarezonoval jiný výrok – a to i v sousedním Česku.

Krajan proti hlasování poštou

Vladimír Skalský, Slovák dlouhodobě žijící v Praze a také šéf pražského Slovenského domu angažující se v řadě krajanských aktivit, ve svém vystoupení zpochybnil a nepřímo dokonce navrhl zrušit na Slovensku korespondenční volbu. Tu Slovensko v parlamentních volbách využívá již od roku 2006, Česko si ji vyzkouší poprvé letos na podzim.

„Na Slovensku je nejvyšší čas tuto rukavici zvednout, my nabízíme i pomocnou ruku ze strany Světového sdružení Slováků v zahraničí, abychom se snažili najít jiný model,“ řekl Skalský a vyzval přítomné politiky, aby se nad tématem „zamysleli“. S dodatkem, že taková slova od něj jako od zástupce krajanů možná překvapí.

Proti tomu se však ostře vymezila ta část početné slovenské krajanské komunity v Česku, která Skalského dlouhodobě nepovažuje za svého reprezentanta a s jeho názory a aktivitami nesouhlasí (HlídacíPes.org to už dříve podrobněji popsal zde).

Jde například o spolek Srdcom doma, který už řadu let mobilizuje Slováky žijící v zahraničí právě k volbám poštou. A úspěšně – počet lidí využívajících tuto možnost pravidelně roste. V parlamentních volbách v roce 2023 takto hlasovalo 59 tisíc slovenských voličů, což představovalo zhruba dvě procenta všech platných hlasů.

„Ve volbách se nic neodpouští“

„Důrazně protestujeme proti zpochybňování volby poštou ze stany Vladimíra Skalského (…). Požadujeme zachování možnosti volit poštou ze zahraničí a jsme přesvědčeni, že by se měla rozšířit i na volbu prezidenta,“ shrnul výhrady předseda sdružení Srdcom doma Samuel Zubo.

Připomněl, že jeho spolek patřil mezi ty, které české ministerstvo zahraničí požádalo při přípravě legislativy o korespondenční volbě o sdílení zkušeností. Ty slovenské jsou přitom za téměř dvacet let využívání volby poštou bezproblémové.

V Česku žijící slovenští krajané mezitím spustili i online petici za zachování korespondenční volby na Slovensku. Vadí jim právě i česko-slovenská dimenze zpochybňování volby poštou, tak jako na výše zmíněné konferenci v Bratislavě.

V rozhovoru pro HlídacíPes.org to předloni popsala tehdejší ředitelka odboru voleb slovenského ministerstva vnitra Eva Chmelová.

„Bylo to absolutně bez problémů. Jediný problém byl při volbách 2020 z důvodu vyvolaného velkého zájmu o volby u voličů v zahraničí. Přetížilo to obce a zjistilo se, že je s tím potřeba něco dělat, proto ten přesun kompetencí pod ministerstvo vnitra,“ popsala ojedinělý zádrhel.

Kvůli přetížení obcí tehdy došlo například k tomu, že některé obce do celé zásilky zapomněly vložit hlasovací obálky, což se následně muselo řešit zvláštní zásilkou.

„Jak víte, ve volbách se nic neodpouští, takže se toho okamžitě chytili lidé na sociálních sítích a kromě kritiky se tam i konspirovalo – já jsem dostal jen opoziční hlasovací lístky, mně poslali jen ty koaliční a podobně… Což samozřejmě nebyla pravda,“ shrnula Chmelová.

Nízká čísla? Uvidí se v srpnu

Podstatná je i jiná slovenská zkušenost s korespondenční volbou – registraci lidé často nechávají na poslední chvíli a nejvíc žádostí o volbu poštou přichází v posledních dvou týdnech před koncem lhůty. Ta v Česku ze zákona vyprší čtyřicet dní před konáním voleb, letos tedy 24. srpna.

Podle předsedy ústavně-právního sněmovního výboru Radka Vondráčka (ANO) zatím možnost hlasovat poštou zájem Čechů o zápis do zvláštního seznamu voličů nijak razantně nezvýšila. Sám Vondráček, který rovněž patří mezi kritiky korespondenční volby, v několika rozhovorech na přelomu května a června zmínil, že ve zvláštním seznamu je aktuálně zapsáno zhruba 14 tisíc lidí.

Slovenská praxe ale ukazuje, že na relevantní čísla je třeba ještě dva až dva půl měsíce počkat. Před přeceňováním aktuálních počtů varuje i ministerstvo zahraničí.

„Jakékoliv počty a statistiky jsou výše zmíněnými aspekty zkreslené, a navíc nejsou definitivní. Pro zajímavost ale můžeme uvést, že nejvyšší počty českých občanů ve zvláštním seznamu voličů evidujeme v této chvíli na zastupitelských úřadech v Londýně a Bruselu,“ komentuje průběžná čísla Mariana Wernerová z tiskového odboru ministerstva na dotaz HlídacíPes.org.

Slovenská petice z Česka

Novinkou je možnost registrovat se do zvláštního seznamu voličů přes internet prostřednictvím Portálu občana. Následně je třeba ještě zvlášť požádat přímo o volební dokumentaci pro hlasování poštou. Tyto žádosti podané přes Portál občana sleduje Digitální a informační agentura.

Ke konci minulého týdne evidovala za duben a květen celkem 835 žádostí o zápis do zvláštního seznamu voličů podaných tímto způsobem a 228 žádostí o dokumentaci ke korespondenční volbě.

„Zatím čísla nejsou nijak vysoká, ale splňují očekávání naše i kolegů z MZV, se kterými jsme toto téma již diskutovali. I kdyby tato možnost nepřispěla k navýšení absolutního počtu odevzdání hlasů pomocí korespondenční volby, podání žádosti online je obrovským zjednodušením procesu pro občany ČR žijící v zahraničí, kteří doteď museli absolvovat někdy i stakilometrové cesty na zastupitelské úřady,“ dodává mluvčí agentury Jakub Palata.

V Česku žijící slovenští krajané mezitím spustili i online petici za zachování korespondenční volby na Slovensku. Vadí jim právě i česko-slovenská dimenze zpochybňování volby poštou, tak jako na výše zmíněné konferenci v Bratislavě.

„Se znepokojením sledujeme, že předseda Vlády SR a ministři považují za své partnery české komunisty a SPD, kteří se akce zúčastnili. Akce se na druhé straně nezúčastnil žádný představitel Vlády ČR,“ píše sdružení Srdcom doma.