Kapacity ruské ambasády a jí využívaných nemovitostí už déle než čtyři roky násobně převyšují reálné potřeby současného diplomatického stavu Ruska. Víc diplomatů než Kreml má nyní v Česku i Mongolsko. Nejpočetnějším aparátem na svém velvyslanectví v ČR disponují Spojené státy, následované Čínou, Německem a Ukrajinou.

Pokud na některé tuzemské ambasádě existuje opravdu speciální režim, je to ta čínská v pražské Pélleově ulici.

Od České republiky tam má Čína k dispozici celkem sedm parcel o celkové rozloze bezmála 16 tisíc metrů čtverečních. Ty zahrnují rezidenci velvyslance, byty pracovníků zastupitelského úřadu i další stavby, jež si na pozemku v průběhu let Číňané přistavěli.

Osazenstvo ambasády vesměs žije zde a s výjimkou několika hodin denně pro diplomaty, jejich rodinné příslušníky a administrativní aparát platí omezená možnost pohybu za zdmi „malého Pekingu“.

Podle oficiální diplomatické listiny patří čínská ambasáda mezi ty v Česku nejpočetnější: osob se statusem diplomata je zde 23. Kolik lidí celkem na velvyslanectví ale skutečně pobývá, není dostupná informace. Veřejně přístupný seznam ministerstva zahraničí nezahrnuje ani rodinné příslušníky, ani administrativní síly.

Dobrat se jejich počtu skrze dotaz na ministerstvo nelze. „Počty administrativně-diplomatických pracovníků na cizích ambasádách v Praze nesdělujeme,“ sdělil mluvčí MZV Daniel Drake.

Zájmy byznysové i zpravodajské

Aparátem největší ambasádu mají v Česku jednoznačně Spojené státy – a to se ještě čeká na příjezd nového velvyslance Nicholase Merricka, jehož příchod na pražskou adresu už letos v únoru ohlásil prezident Donald Trump. Nyní je na americkém velvyslanectví 43 akreditovaných diplomatů.

„Čína má také zájem sledovat vývoj u nás ať v oblasti obchodu, technologií nebo i naší domácí i zahraniční politiky. A rozhodně bych očekával, že část příslušníků čínské ambasády má zpravodajské úkoly.“

„Souvislost mezi zájmy dané země v Česku o počtem diplomatů zde je, alokované diplomatické kapacity obvykle odpovídají míře zájmu státu. Nepodceňoval bych ale i reliktní přístup, kdy byly věci nějak historicky nastaveny a jede se i setrvačností. Typickým příkladem bylo dlouho Rusko, historicky to byla rozsáhlá rezidentura. Od 90. let má své historické důvody i vyšší přítomnost diplomatů USA,“ podotýká Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

„Počet diplomatů není jen odrazem kvality bilaterálních vztahů, ale i celkové šíře zájmů, které daná země v České republice má nebo sleduje. Samozřejmě také to odráží možnosti a kapacity – finanční a lidské – dané země a její diplomatické služby,“ říká bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů a ředitel Progresivního analytického centra.

„Samozřejmě běžnou součástí agendy diplomatických zastoupení je také sběr informací, včetně zpravodajské povahy, a to ať už přiznané nebo utajované. A to platí především u velmocí, které vedle oficiální agendy sledují i širší bezpečnostní a informační zájmy,“ upozorňuje Petříček.

O špionážních aktivitách spojených s činností ambasády Číny, Íránu a Ruska píše kontrarozvědka BIS opakovaně ve svých výročních zprávách.

„V případě Číny je počet diplomatů vysoký navzdory zhoršeným vztahům posledních let. Myslím, že je to dáno dlouhodobou snahou Pekingu udržet si vliv ve střední Evropě. Čína má také zájem sledovat vývoj u nás ať v oblasti obchodu, technologií nebo i naší domácí i zahraniční politiky. A rozhodně bych očekával, že část příslušníků čínské ambasády má zpravodajské úkoly,“ říká Tomáš Petříček.

Připomíná i to, že Čína celosvětově praktikuje i důkladný dohled nad svojí diasporou. Ta v Česku je – na tuzemské poměry – relativně početná: podle oficiálních údajů žilo ke konci roku 2024 v Česku 9848 Číňanů.

Na to poukazuje i Pavel Havlíček: „Deset tisíc Číňanů, to je celkem vysoké číslo a víme, jak se je Čína snaží kontrolovat. Je tu ze strany Číny i snaha udržovat dohled nad děním v akademickém prostředí, čínští studenti kupříkladu museli pravidelně reportovat ambasádě, docházelo i ke střetům mezi tchajwanskými studenty s těmi kontinentálními. Nepřekvapilo by mne, kdyby ty počty na čínské ambasádě byly časem i vyšší.“

Ukrajinci, Korejci i Mongolové

Diplomatická přítomnost je podle Petříčka obecně obvykle kombinací tří faktorů: politických, bezpečnostních a strategických priorit a zájmů dané země v Česku či v celém středoevropském regionu. Dále obchodní a investiční zájmy a konzulární agenda spojené s krajany žijícími v ČR.

Vyšší počet diplomatů Ukrajiny souvisí s probíhající válkou, českou podporou, muniční iniciativou i velkým počtem uprchlíků před válkou v ČR.

Početná diaspora vysvětluje i relativně velké zastoupení zmíněných mongolských diplomatů v Česku.

Mongolové jsou osmou největší menšinou v ČR, je jich tu nyní zhruba 14 tisíc – většinou v rámci legální pracovní migrace – a dá se proto očekávat, že Mongolů v Česku ještě přibude. Už nyní má Mongolsko v Česko pátou největší komunitu v zahraničí a svou vůbec největší diasporu v Evropě.

Počty akreditovaných zahraničních diplomatů v ČR / počet občanů dané země žijících v Česku
(výběr HlídacíPes.org) 

1. USA – 43 / 10 475
2. Čína – 23 / 9848
3. Německo – 20 / 11 768
4. Ukrajina – 18 / 588 897
5. Itálie – 13 / 6312
6. Saúdská Arábie – 13 / 70
7. Turecko – 13 / 5841
8. Velká Británie – 13 / 7817
9. Vietnam – 13 / 67 783
10. Francie – 12 / 4 114
11. Japonsko – 12 / 2 166
12. Jižní Korea – 12 / 3 031
13. Maďarsko – 11 / 11 650
14. Španělsko – 11 / 2223
15. Polsko – 10 / 17 733
16. Slovensko – 10 / 121 471
17. Brazílie – 9 / 1 427
18. Indie – 9 / 10 428
19. Izrael – 8 / 1 567
20. Mongolsko – 7 / 4 062
21. Írán – 6 / 1 438
22. Rusko – 6 / 38 741
23. Palestina – 4 / 207
24. Bělorusko – 1 / 7 278

ZDROJ: Diplomatická listina ke dni 12. 9. 2025 / statistické údaje ČSÚ

Vyšší počet diplomatů Ukrajiny souvisí s probíhající válkou, českou podporou, muniční iniciativou i velkým počtem uprchlíků před válkou v ČR.

Jižní Korea svou diplomatickou přítomnost posílila především kvůli výstavbě nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech, ale i s ohledem na rozsáhlé investice v tuzemském průmyslu, mimo jiné automobilovém. Také zastoupení Indie odráží vzájemné obchodní vazby a investice.

„Vietnam a Mongolsko mají početné komunity v ČR, což vyžaduje silné konzulární služby. Ani mě nepřekvapuje vyšší počet diplomatů velkých evropských zemí, zejména sousedního Německa,“ podotýká Tomáš Petříček.

U Slovenska je počet diplomatů relativně nízký. Důvodem je, že vztahy obou zemí jsou historicky velmi těsné a mnoho agend se řeší přímo na politické a expertní úrovni bez potřeby rozsáhlého aparátu ambasády.

„Některé státy využívají svou diplomatickou přítomnost i jako přístup do schengenského prostoru právě skrze diplomatické zastoupení…“

Toxický Lukašenkův režim

Překvapivě působí relativně vysoký počet diplomatů ze Saúdské Arábie – s ohledem na to, že občanů této islámské monarchie v ČR žije všehovšudy sedmdesát.

„Důvod lze hledat v rostoucím zájmu o energetiku, spolupráci s českým zbrojním průmyslem, možnostmi investic ve střední Evropě, ale také v saúdské snaze více působit v Evropě a posilovat bilaterální vztahy s členskými státy EU,“ shrnuje Petříček.

Nelze ale vyloučit ani vliv faktu, že pozice na některé ambasádě v Praze fungují i jako bezpečné a klidné prostředí pro umístění politicky spřátelených osob.

„Některé státy využívají svou diplomatickou přítomnost i jako přístup do schengenského prostoru právě skrze diplomatické zastoupení… Česko je pro řadu států bráno jako lukrativní a zároveň klidná destinace – třeba pro Turecko nebo právě Saúdskou Arábii,“ souhlasí Pavel Havlíček.

„Chtějí si tu nadále držet přátelský prostor a využívat jej i k bezpečnému umístění svých lidí. To byl třeba případ minulého tureckého velvyslance – to byla politická těžká váha, bývalý ministr pro evropské záležitosti a Česko pro něj byla bezpečnou a pohodlnou zemí, kde strávit několik let,“ upozorňuje Havlíček.

Zajímavé je i Bělorusko, kde je po nedávném vyhoštění jednoho diplomata kvůli špionáži diplomatická mise jen jednočlenná.

„Diplomatické vztahy s Lukašenkovým režimem jsou ponížené, naopak v Praze sídlí kancelář demokratickým sil Běloruska. Investujeme spíše do těchto vztahů, než do vztahu s toxickým režimem, který leží v žaludku v zásadě všem,“ komentuje to Pavel Havlíček.