Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto (družstevníci, Slovensko, 1959). Foto: Profimedia
,

Sedlák z Brd se skrýval před komunistickou StB skoro 19 let. Z ilegality vyšel až v březnu 1968

Hiró Onoda, zpravodajský důstojník japonské císařské armády z druhé světové války, žil v ilegalitě ve filipínské džungli a kapituloval až v roce 1974. Jeho příběh zná celý svět. Sedlák Václav Stupka se úspěšně v Brdech schovával před komunistickou Státní bezpečností od října 1949. Dobrovolně se „vzdal“ po 6771 dnech v ilegalitě v průběhu Pražského jara v březnu 1968. Stupkův životní osud zná málokdo i v jeho rodném Česku.

V březnu 1968 přišel na rokycanskou stanici VB člověk, který se představil jako Václav Stupka s trvalým pobytem v Těních čp. 14 u Strašic v Brdech. K prokázání své totožnosti příslušníkům předložil protektorátní občanskou legitimaci z roku 1940 a řidičský průkaz z roku 1947. To samozřejmě nestačilo. Ani podoba na fotografiích v předložených dokladech se neshodovala se současnou podobou tohoto muže.

Muž se dovolával tehdejší „doby politického uvolnění“ a promlčení jeho trestního provinění. Skrýval se prý 19 let před falešnou spravedlností uběhlých roků, kdy byl obviněn z rozvracení republiky a velezrady. Svůj úkryt však neprozradil. Nakonec mu byl vystaven nový občanský průkaz, a tak se mohl jeho příběh objevit ve filmovém týdeníku a některých novinách. Mohl také navštívit svou manželku Annu, která mu za tu dobu vychovala čtyři děti.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Příběh ztraceného sedláka (*2. 3. 1908) začal tím, že byl uveden v policejním seznamu osob nepřátelských lidově demokratickému zřízení, který vypracoval na pokyn svých nadřízených dne 27. 9. 1949 velitel strašické stanice SNB. V něm bylo uvedeno 29 občanů Strašic a Těň (název obce je Těně… pozn. red.). Václav Stupka získal, jako sedlák vlastnící 15 ha pozemků a předseda Lidové strany v Těních, punc „Brojovce“, tedy člověka, který je v kontaktu s lidoveckým poslancem Stanislavem Brojem. (Tento lidovecký poslanec byl už v červnu 1948 zatčen a nejdříve odsouzen k pěti letům těžkého žaláře a v roce 1950 k trestu smrti. Byl popraven v pankrácké věznici. V roce 1992 mu byl in memoriam udělen řád TGM. – pozn. red.)

Po zápise v tomto seznamu bylo jen otázkou času, kdy se na tyto lidi „něco najde“.

Václav Stupka měl však štěstí, že se velkému monstrprocesu vyhnul. Až do poloviny roku 1949 žil spokojeným životem sedláka. V září toho roku byl trestní komisí ONV v Rokycanech obviněn, že dal své matce bez povolení sele a 3. října mu byla udělena jednorázová pokuta 10 000,- korun. O čtyři dny později jel Václav Stupka na motocyklu do Rokycan na ONV vysvětlit své počínání. Dnes již nezjistíme, zda to byla náhoda nebo jeho vědomá záchrana.

Při návratu si všiml černých automobilů a byl sousedkou varován, že u Opatrných (Těně čp. 21) se zatýká. StB zde zatkla mladistvého Václava Opatrného. Václav Stupka obrátil motorku a zmizel neznámo kam. StB ho nikdy nenašla.

Monstrproces

Ten den – 7. října 1949 – probíhal rozsáhlý zátah, při kterém bylo zatčeno a zadrženo 52 lidí, z nichž bylo 26 odsouzeno. Jednalo se o akci „Kapitán“, vyprovokovanou konfidenty StB, a to údajným důstojníkem kpt. Iljou Laxou a Františkem Škobisem. Hlavou protisocialistického spiknutí se stal nezkrotný sedlák Richard Hlavatý z Újezdu čp. 10, kterému se podařilo při zatýkání utéct z kozlíku (lavice povozu pro kočího) skokem do sousedovy zahrady. Skrýval se u sedláka Matějovského v Oseku a potom v Praze. Později byl vylákán dalšími konfidenty k útěku za hranice. Při přestupu na vlakovém nádraží v Plzni byl v nádražní restauraci napaden čtyřmi příslušníky StB a i přes utrženou ránu židlí do hlavy se ubránil.

Fotogalerie: Rodina sedláka Hlavatého

Teprve výkřik jednoho z StBáků „To máš za to, že jsi zabil vlastní dítě,“ zastavil lidi, kteří šli Hlavatému na pomoc. Po zadržení byl vláčen za nohy po nádražních schodech, a tak údery do hlavy využil k tomu, že přestal mluvit. Díky tomu se jako jediný v procesu ani po mučení nepřiznal a skončil v Psychiatrické léčebně v Bohnicích.

Teprve rok poté při konfrontaci se svým synem Richardem ml. promluvil za příslib, že syn a manželka Alžběta budou propuštěni. Byla to však jenom past. Syn Richard si odseděl dva roky, manželka byla na nucených pracích a rodině byla zabavena polovina statku. To vedlo k postupnému rozkladu této sedlácké rodiny. Richard Hlavatý st. byl odsouzen jako hlava spiknutí k trestu smrti (později změněno na 18 let). Z vězení se vrátil jako troska v roce 1965 a z následků věznění se nikdy nevzpamatoval.

Největším paradoxem je však to, že navrhovatelem tohoto sedláckého procesu byl Hlavatého soused z Újezda u Cerhovic, „dvouměsíční prokurátor“ Karel Kadeřábek, kterého před koncem války Richard Hlavatý st. se svým synem Richardem zachránili riskantním únosem z terezínské pevnosti.

Tajemství domu čp. 122

Tím, že Václav Stupka dne 7. října 1949 unikl zatýkání, si možná zachránil život. Jeho komplic Josef Žítek z Mokrouše čp. 19 byl totiž rozstřílen bez varování před očima své ženy na dvoře svého statku. Ten den byla zatčena i Stupkova sestra Marie a její syn Josef. Stupka byl žalobci považován za zakládajícího člena protikomunistické bojůvky, která shromažďovala a vyráběla zbraně a dokonce se prý chystala otrávenými špendlíky a pivem zlikvidovat hořovické komunisty během jejich schůze.

Václav Stupka se celou dobu ukrýval „pod svícnem“ ve Strašicích v domě čp. 122, tedy mezi domem aktivního funkcionáře KSČ z jedné strany a z druhé v blízkosti rodičů příslušníka SNB. V domě žila svobodná Marie Šlapáková, bývalá Stupkova láska nerovného původu. Protože si nikdo nedovedl představit, kam Václav Stupka zmizel, byl na něj dne 23. listopadu 1949 vydán podle §40 zákona č. 231/1949 Sb. zatykač pro ilegální opuštění republiky. Po veřejnosti byla jeho ochránci záměrně rozšiřována zpráva o jeho pozdravech spoluobčanům z vysílání Svobodné Evropy, nebo že pracuje u firmy Baťa v Mnichově.

 

 

Potraviny, občasné přesuny a zjišťování informací Stupkovi zabezpečovala paní Hermína Tvrdoňová, která pracovala na strašické benzínové pumpě. Spojkou mezi ukrývaným a jeho bratrem Otakarem, duchovním v Nýřanech, se stal manžel paní Tvrdoňové. Václav Stupka vděčí za svou záchranu i několika místním občanům, kteří o něm věděli, a přesto vydrželi mlčet.

Po svém odhalení v roce 1968 nastoupil Václav Stupka u Vojenských staveb jako správce strašické ubytovny. Zemřel v roce 1982, a tak svoji ochránkyni Marii Šlapákovou přežil o pár let.

Nemohu se však ubránit pocitu, že skutečnou hrdinkou Stupkova příběhu byla jeho manželka Anna. Ta v době, kdy se on skrýval, vychovala čtyři dcery, nesla na svých bedrech péči o opuštěnou rodinu a veškeré ústrky doby. Proto si dovoluji tento článek věnovat této hrdinné ženě.


Autor Petr Zemánek, kastelán hradů Točník a Žebrák, sepsal text z těchto pramenů: „Klapající minulost“, Ing. Václav Jiřička, Brdská edice -2. svazek 2011, Hostivice, Archiv bezpečnostních složek – spisy StB, www.tocnik.com/badani, Udavačské hlášení SNB

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

20 komentářů

  1. Josef Járos napsal:

    Kolik majetku a životů zničil truhlář a jeho bolševická banda.A dnes perlí s heslem,, oni o lidech a my s lidmi,, Jen trochu pozdě a zase jen lež.

    • jirka napsal:

      … a (bohužel) kolik má tato banda příznivců, kteří za současné vlády opět vylézají a získávají funkce… to je hnus !

  2. petrph napsal:

    Mimochodem, v té mezidobě byly vyhlášeny amnestie, jak za prezidenta Zápotockého, tak potom za Novotného ta velká v roce 1960).
    Jistě že tyto amnestie nebyly úplné, a někteří politicky odsouzených trpěli i nadále ve vězení. Jenže, vzhledem k tomu, že pan Stupka ani nebyl souzen, tak se nemusel bát a mohl se vrátit mnohem dřív
    I když tedy bohužel, a v tom je tragédie a rozdíl od japonského důstojníka, po návratu a „na svobodě“, na tom byl možná ještě hůř, kolem byl i nadále komunistický režim, a ta euforie Pražského jara (na kterou se asi spoléhal) brzy skončila, když k nám přijela bratrská pomoc…

    Jak to ostatně zpíval Landa
    ..Pár hodin trvala poprava jarní touhy.
    Nechce se věřit, co v rádiu povídá pán.
    Prapory zdobily smutné krvavé šmouhy.
    Svobodný národ za chvíli ukřižován. ..

    • virus napsal:

      Jak vy jste tu za Husáka trpěl ?

      • petrph napsal:

        Ale jo, pár hříšků by se našlo, i naší rodině komunisti sebrali co mohli, a patřili jsme spíš mezi ty proskribované. Jenže, jak praví Písmo, „Bůh dal, bůh vzal, velebeno buď jeho jméno“, nějak jsme se vždycky protloukli, dokud měl člověk ruce zdravý a mohl pracovat, za každého režimu. A myslet si taky každý mohl co chtěl.
        Pravda, od toho nového nového režimu co přišel se sametem jsme taky čekali víc, alespoň tu spravedlnost, že ty komunisty za jejich zločiny potrestá, ale ani k tomu se příliš neměl.

      • Josef II napsal:

        Virusi,umíte napsat něco jiného,jak vy jste za Husáka trpěl?V roce 1945 komunisté prosadili Košický vládní program,který mněl zachovat malé podniky a semozřejmě drobné živnostníky.Po roce 1948,aby byli papeštější než papež a vé své vrozené podlézavosti znárodnili všechno,i holičovi hřeben.V Maďarsku,Polsku,NDR,Jugoslávii živnostníci i soukromí zemědělci byli.Když se to začalo v roce 1968 napravovat po okupaci přišel Husák s normalizací a zatuchlý režim pokračoval dál.Mohli jste pozvolna napravovat pod dohlem strany,to svinstvo ktré jste napáchali.Bylo na to víc jak 20.let času a nemuselo dojít jak vy se snažíte namluvit k divoké privatizaci.A tak jste dovedli národ,který před válkou byl vyspělý,k morální a hospodářské zaostalosti.Na závěr starý vtip-západ nedoženem i kdyby šel proti nám.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Nejvíc ovšem ten „vstup vojsk Varšavské smlouvy“ poškodil a zklamal samotné komunisty. Mnozí z těch, co v padesátých letech odsuzovali na doživotí a poravovali souputníky Milady Horákové, se dodnes nevzpamatovali ze zklamání způsobeného jejich ikonami Marxem, Leninem, Brežněvem a dalšími, hlavně těmi, pravověrnými, co odsoudili Stalina za kult osobnosti. Z těch exsoudruhů se stali ti, co nám stále tlučou do hlavy, že Rusko se chystá na „Drang nach Westen“, ač ani oni samotní tomu nevěří, protože vědí že tady není nic, co by stálo za to utrácet v boji životy svého národa – suroviny vytěženy, pole zhuntovaná, lesy sežrané kůrovcem, průmyslem jsou pak montovny a výroba dílů pro výrobce v Německu a k tomu navíc 10 milionů lidí, z třetiny alkoholiků, co si neváží zdraví, ani svého, ani svých spoluobčanů a těch zbylých 0,7 milionů obyvatel jsou cizinci, kteří by se vrátili tam odkud přišli tak rychle, jak by to bylo možné.

      • petrph napsal:

        Jasně, ono halt i mezi komunisty se našli lidé, kteří uměli myslet a pokud si to riskli, tak v rámci strany kritizovat. Takže tu jejich první várku zlikvidovali skalní soudruzi už v padesátých letech v procesech se Slánským, a tu další generaci na počátku sedmdesátých let během normalizačních lustrací. (to už za přítomnosti a ochrany bratrských armád). Ale jak znal spoustu řadových komunistů v letech osmdesátých, ti už víceméně (u flašky) přiznávali že tam jsou jenom kvůli kariéře a o tu nechtějí příjít, takže na schůzích odkejvaji (a proklimbaj) všechno..
        Ale jinak jistě, po sametu se znova rozdaly karty, navíc se pravidelně konají volby, čili politici u moci a ekonomických koryt se mění, čili se musí ti dnešní více snažit a zdrazňovat ovčanům svou nenahraditelnost

    • martin napsal:

      posledni politickej vezen, kteryho komunisti zavrazdili byl Pavel Wonka 26.4.1988, pouhy rok a pul pred listopadem 1989.
      a o 2 roky driv na 17 letyho nemce, kterej chtel u bratislavy zdrhnout do rakouska, postvali psy, kteri ho roztrhali par metru od hranice, pak ho nalozili do auta jako ulovenou zver a misto do spitalu odvezli na posadku na vyslech a kdyz po nekolika hodinach zavolali doktora, tak na zachranu uz bylo pozde.

      tvrdit, ze v 1960 uz nic nehrozilo, kdyz o 1/4 stoleti pozdeji byli komunisti stale schopni vrazdit, je vic nez odvazny

      • petrph napsal:

        Víte, jak jsem taky napsal v závěru tím že se že pan Stupka vrátil z úkrytu do komunistického režimu si příliš nepomohl.
        Jenomže a současně, jak jsem napsal i předtím, jeho obvinění z padesátých let, pro které se skrýval, už taky nikoho, ani STB nezajímaly, takže kvůli tomu se bát nemusel..

        • martin napsal:

          nemyslim si, ze by to komunisty a StBaky nazajimalo.
          moc dobre si pamatovali kdo v 1968 nesouhlasil s ruskou okupaci a vozili se po nich jeste v 1989

  3. Sam napsal:

    Komunisté nespadli s nebe. Zbabělý skřet pobývající celou válku v Londýně potřeboval, aby v protektorátu bylo co nejvíc obětí okupace, aby po válce se dostal na Hrad a mohl trestat české Němce, agrárníky a protektorátní vládu, Tak si pro komunisty jako vykonavatele pomsty dojel do Moskvy. A občan československý se dobrovolně radoval do roku 1948, potom se radoval povinně.

    • martin napsal:

      tak nechapu, proc se benes, kterej byl v azylu v londyne, 4 roky od zacatku valky spolcil stalinem, kterej s hitlerem rozpoutral ww2, a pomohl tak demontovat demokratickou prvni republiku

      • ČERT napsal:

        Ale vždyť I.Republika byla demontována už na přelomu září a října 1938 (s Mnichovem), ta zbytková II.Republika byla pak definitivně zlikvidována v březnu 1939… Pakt „Ribbentrop-Molotov“ byl podepsán až v srpnu 1939, tzn. v době, kdy žádná ČSR už reálně neexistovala.
        Tady právě i ta jenom třeba hypotetická role SSSR v době té sudetské/mnichovské krize 1938 (kdy tu byla stále v povědomí smlouva mezi ČSR, Francií a SSSR z roku 1935, a SSSR se jednání v Mnichově přece nezúčastnil, a teď opomíjím ta tvrzení o tom, kterak se Stalina dotklo, že tam nebyl pozván taky), tak právě už i ta role SSSR jako přinejmenším smluvního partnera, který (na rozdíl od Francie) v roce 1938 oficiálně neodsouhlasil ty rozsáhlé územní ústupky ČSR vůči Německu, je shledávána jako jeden z podstatných důvodů pozdějšího a jasného Benešova příklonu ke Stalinovi…

    • petrph napsal:

      Na tom je nejsmutnější, že právě akorát Beneš. Jinak vlastně z našich politiků tu situaci Československa řešit nechtěl, ani po Mnichovu, ani před ním.. Když si budete pročítat podrobněji Mnichovskou krizi, zjistíte že už před ní naše vláda podala demisi, parlament se nenašel vůbec, vedení armády dalo ruce pryč, a t se stará pan prezident Beneš, od toho ho tu máme. No a nějak podobně to pak pokračovalo i během války, zase nějaký větší zájem o obnovu republiky nebyl, ani mezi západními spojenci. Taky jsme byli, pro připomenutí osvobozeni až poslední, dokonce až po porážce Německa..

  4. Petr Zemánek napsal:

    Článek se původně jmenoval: „6771 dní aneb kdo je hrdina?“ Je škoda, že tato otázka nebyla při zpracování článku akcentována a zůstala potlačena. Nejdůležitější je totiž poslední odstavec článku. A ještě jedna věc. Václav Stupka nastoupil v roce 1968 jako civilní zaměstnanec do vojenského útvaru(správce ubytoven), o kterém se říkalo: „Strašice nikdy více, radši kulí do palice.“

    • josef napsal:

      No ta poslední věta je tedy přímo exkluzivní rána, která vypovídá vše… Škoda, že to nebylo v tom článku, ale alespoň někteří diskutéři to sami uvedli, že vlastně pan Stupka už nikoho nezajímal… ( a ty Strašice -kulí do palice ?, tak já jsem to slyšel o Janovicích nad Úhlavou..).

  5. Franta napsal:

    když po 30 letech čtu stále nové a nové věci jak všichni byli utlačování pronásledováni atd. pak si kladu jednu otázku maminka pocházela z Ruského šlechtického rodu otec byl kněz vězněný do 1953 roku maminka musela s rodinou utéct z Ruska pak před Němci v Československu jsme se nikdy nesetkali s nějakým pronásledováním ,nebo persekucemi otec nakonec zastával vysokou funkci v zemědělství a dodělal si i Vysokou školu NENÍ TO ONO SPÍŠ V TOM,ŽE POKUD ČLOVĚK ŽIJE SLUŠNÝ ŽIVOT a nedělá ze sebe zbytečně hrdinu pak žije normálně a slušně dál každý režim si hlídá to svoje a rozhodně vím z vyprávění rodíčů jaké hovada byli někteří sedláci jak se chovali k pacholkům ,nebo děvečkám ,ale už je to dost dávno na to aby se stále brečelo nad tím co bylo

    • Josef II napsal:

      Frantiku,taky jsem znal jednoho.Byl adventista, syn v sobotu nechodil do školy,nikdo je nepronásledoval.Po letech jsem zjistil,že tatík je předseda JZD a syn ve straně.Někteři faráři taky nebyli pronásledování,zato hlásili,kdo křtil děti apd.V práci taky nebyli donašeči,kteří žili slušně.Co ti milí sousedé,co se na chodbě na vás usmívali a pak nahlásili,když jste jeli na dovolenou do Jugoslávie,že rozprodáváte nábytek.Co to je slušně žít?

    • Sam napsal:

      Byli takoví lidé, kteří kvůli funkcím šli dobrovolně do zemědělství

Přidávání komentářů není povoleno