Jak se vám dýchá? Na špatný vzduch zemřou v Česku tisíce lidí ročně

Napsal/a Robert Břešťan 4. prosince 2017
FacebookXPocketE-mail

Bezmála šedesát procent obyvatel Česka žije v oblastech, kde jsou pravidelně překračovány hygienické limity znečištění ovzduší. Vysoké koncentrace prachových částic jsou pak příčinou zhruba čtyř tisíc předčasných úmrtí ročně.

Plyne to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2016, kterou na konci listopadu na svém posledním zasedání schválila vláda Bohuslava Sobotky.

Zdroji znečištění ovzduší v ČR jsou především průmyslová a energetická produkce, doprava a lokální topeniště.

Mezi hlavní znečišťující látky ovzduší patří tuhé znečišťující látky – polétavý prach, pevné a jemné částice (označované jako PM10, PM2,5 a PM1 – viz tabulky níže), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a amoniak (NH3).

Největší dopad na lidské zdraví má polétavý prach. Jak upozorňuje zpráva, i jeho krátkodobě zvýšená denní koncentrace „vede k nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti – zejména onemocnění srdce a cév, onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti a prohlubování potíží astmatiků“.

Závažné dopady na lidské zdraví mají i vyšší koncentrace ostatních škodlivých látek v ovzduší: způsobují dýchací potíže, prohlubují astmatické potíže, přispívají k onemocněním srdce, ovlivňují také negativně nervovou soustavu.

Dobrou zprávou je, že „emise znečišťujících látek do ovzduší v období 1990–2000 výrazně poklesly a pokles emisí pak pokračoval i po roce 2000“.

Svou roli v poklesu množství oxidu siřičitého a oxidů dusíku má i celková modernizace průmyslu, pokles výroby elektřiny v uhelných elektrárnách a naopak její nárůst v elektrárnách jaderných a také výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Projevuje se i postupná modernizace a obměna vozového parku.

Hlavní zdroje oxidů dusíku jsou energetika a výroba tepla (33,2 %) a doprava (23,8 %). Hlavním producentem emisí oxidu siřičitého je opět veřejná energetika a výroba tepla (64,2 %), ale i vytápění domácností (13,7 %). To také může za více než polovinu všech emisí polétavého prachu, pevných a jemných částic v ovzduší.

Pokud jde o dopad na lidské zdraví, v loňském roce nebyly ani v jeden den překročeny imisní limity pro benzen, nikl, kadmium a olovo. Nebyl překročen imisní limit ani pro oxid siřičitý a oxid uhelnatý. Nebyla vyhlášena ani žádná smogová situace pro přízemní ozon.

Opakovaně však byly překračovány limity pro polétavý prach (tedy tzv. suspendované částice PM10 a PM2,5.

Podle odhadu Státního zdravotnického ústavu právě tyto částice přispěly v období let 2006–2016 k předčasné úmrtnosti populace „v rozsahu od jednotek procent po cca 10 % v průmyslově zatížené oblasti Ostravsko-Karvinska“. V roce 2016 jde celkově o zhruba čtyři tisíce lidí.

V nejpostiženějších malých sídlech (do deseti tisíc obyvatel) může být přitom znečištění ovzduší srovnatelné se zátěží velkých měst.

Důvodem je kromě rázu krajiny (například údolní oblasti) i dopravní zátěž spojená s tranzitní dopravou a také vytápění domácností pevnými palivy.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)