Sovětské vlajky nebo uniformy, svatojiřské stužky, znaky s písmeny Z nebo V. Žádný z těchto symbolů se teď nesmí objevit ve veřejném prostoru v Estonsku ani v Lotyšsku. Tamní parlamenty také odhlasovaly nařízení, která letos zakazují hromadná shromáždění k oslavám 9. května. Pobaltské země se obávají, že by připomínky Dne vítězství místní početnou ruskou menšinou mohly vést v souvislosti s válkou na Ukrajině k podněcování násilí a nenávisti.

U památníku vítězství sovětské armády nad nacisty v lotyšské Rize se 9. května každý rok schází tisíce příslušníků místní ruské komunity. Oslavují takzvaný Den vítězství, oficiální ruský svátek konce druhé světové války. Letos se ale k pomníku přiblíží maximálně návštěvníci výstavy fotografií dokumentujících válku na Ukrajině, kterou nechala v okolí památníku radnice Rigy nainstalovat. Veřejná shromáždění jsou v zemi letos 9. května oficiálně zakázána.

Lotyšský parlament dokonce už koncem dubna schválil dodatek k zákonu, který zakazuje jakákoliv veřejná shromáždění do vzdálenosti 200 metrů od památníků připomínajících vítězství sovětské armády nad Německem. Padlé rodinné příslušníky můžou ruské rodiny uctít individuálně.

„Bylo by absurdní povolit v současné situaci taková shromáždění, musíme vnímat, že mají skutečný potenciál vyvolat provokace,“ uvedl lotyšský ministr kultury Simonas Kairys. Podle vlády totiž oslavy Dne vítězství nesloužily v posledních letech jen k uctívání padlých ruských vojáků za druhé světové války, ale často také jako manifestace podpory režimu Vladimira Putina. A právě toho se vlády pobaltských států chtějí v souvislosti s letošním 9. květnem vyvarovat.

Statisícové pokuty za sovětskou vlajku

Zákaz veřejných oslav Dne vítězství schválil také estonský parlament. „Padlé vojáky si lze důstojně připomenout položením květin a zapálením svíček na hřbitově, nikoli vyvěšováním stuh a vlajek, kterými agresor ospravedlnil válku na Ukrajině,“ komentoval to Andrus Reimaa, velitel policie z estonské jižní prefektury. Ten pro estonskou veřejnoprávní televizi ERR uvedl, že policie dostávala v posledních dnech v různých částech Estonska žádosti o povolení k veřejným akcím, u kterých vyhodnotila vysoké riziko podněcování k nenávisti.

Zákaz veřejných oslav 9. května se původně v Estonsku vztahoval pouze na okresy Harju a Ida-Viru, kde žijí početné ruskojazyčné komunity, nakonec se ale rozšířil na celé Estonsko. Platit má do 10. května s možností prodloužení.

„Aby se předešlo provokacím a byla zajištěna bezpečnost všech obyvatel, nebude policie tyto žádosti schvalovat a všechna setkání s nepřátelskými symboly jsou v celém Estonsku zakázána,“ zdůraznil Reimaa.

Mezi nepřátelské symboly teď v Estonsku i Lotyšsku patří sovětské vlajky či uniformy či jakékoliv symboly pojící se s písmenem Z nebo V, které Rusové používají k šíření podpory invaze na Ukrajinu. Zakázané jsou i svatojiřské stužky, tradiční ruský symbol vojenské cti, který ale podle kritiků zneužil Vladimir Putin k propagaci ruského militarismu a kremelské expanzivní politiky. Za jejich vyvěšování nebo nošení teď v Lotyšsku hrozí pokuta 350 eur (asi osm a půl tisíce korun), v Estonsku až 1200 eur pro jednotlivce a 32 tisíc eur (téměř 800 tisíc korun) pro právnické osoby.

„Zákaz symbolů zákonem je sice dvousečný meč, ale vysílá jasný signál, že jejich používání je nežádoucí,“ napsal ke schválení pokut v komentáři estonský zpravodajský server Ohtuleht, který zároveň připomněl, jak právě tyto symboly sloužily během minulých oslav Dne vítězství jako nástroje ruské propagandy.

„Pochodování kolem Bronzového vojáka v ruských nebo sovětských uniformách bylo záměrnou provokací, nemluvě o pochodech „Nesmrtelného pluku,“ které testovaly meze všeho, co je v Estonsku ještě vůbec tolerovatelné,“ připomněl Ohtuleht události, kterými Rusko šířilo prostřednictvím oslav vítězství nad fašismem kremelskou propagandu v zahraničí.

Nesmrtelný pluk i v Česku

Pochody Nesmrtelného pluku začaly podle některých zdrojů v roce 2007 v Moskvě, podle jiných až v roce 2012 v sibiřském Tomsku. Lidé při nich pochodují ulicemi a nesou fotografie předků, kteří padli za druhé světové války. Jejich skutečným cílem je nicméně šíření ruské propagandy doma i v zahraničí.

„Tradici“ pochodů Nesmrtelného pluku se Kremlu podařilo rozšířit do více než stovky zemí, včetně Spojených států i Evropské unie. V České republice tyto pochody organizovaly ruské spolky v Praze, Karlových Varech, Teplicích nebo v Brně. V Ostravě za pochody stál Klub českého pohraničí. Ani v Česku na nich nechyběly děti v ruských uniformách, ruské vlajky, ale i třeba vlajky s portrétem sovětského diktátora Stalina, jehož kult se snaží putinovský režim oživit.

Jestli se budou pochody Nesmrtelného pluku v Česku konat i letos, není jasné, oficiální oslavy osvobození Rudou armádou ale některá města v souvislosti s válkou na Ukrajině zrušila. Mezi nimi třeba právě Ostrava. „Tváří v tvář pokračující brutální ruské agresi na Ukrajině bych si nedokázal ospravedlnit oslavu osvobození Ostravy 30. dubna tradiční ceremonií u Památníku Rudé armády,“ napsal na svém Twitteru ostravský primátor Tomáš Macura. Úctu padlým za druhé světové války mohou obyvatelé Ostravy vzdát individuálně nebo účastí na ekumenické mši v kostele sv. Václava.