Ruští a běloruští sportovci, kteří se budou chtít účastnit Olympijských her v Paříži příští rok, by měli mít tu možnost jen v případě, že veřejně odsoudí agresi proti Ukrajině. Doporučil to v červnu Český olympijský výbor. Čeští lidovečtí europoslanci zvedli toto téma během červencového zasedání europarlamentu ve Štrasburku. K iniciování širší otevřené debaty vyzývá Evropský parlament také exilová Běloruská nadace sportovní solidarity (BSSF).

„Každá země využívá své občany včetně sportovců ke své reklamě. Na tom není nic neobvyklého. Problém ale nastává, když je určitá země zapojena v agresivní imperialistické válce. Její sportovci se pak stávají automaticky reklamou na všechny válečné zločiny včetně genocidy dětí,“ konstatoval bývalý hokejový brankář Dominik Hašek na červencové debatě v europarlamentu. Tu zorganizovali čeští europoslanci Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský.

Organizátoři všech sportovních soutěží, kteří umožňují v současné době účast těch ruských a běloruských sportovců, kteří se veřejně od války nedistancovali, jsou podle Haška přímo spoluzodpovědní za podporu války a ztrátu mnoha životů. Tyto sportovní federace by po skončení války měly za svůj postoj zaplatit milionové kompenzace ukrajinským sportovcům, kteří se účastnit nemohou. Pokud by se takto nakonec zachoval i Mezinárodní olympijský výbor, platilo by to podle Haška i pro něj.

Mezinárodní olympijský výbor je za svůj současný postoj kritizován řadou politiků i sportovců. Po vypuknutí ruské agrese na Ukrajině původně účast ruských a běloruských sportovců zakázal, nedávno ale změnil svoji pozici a rozhodnutí nechal na jednotlivých sportovních federacích. Navíc doporučil opětovné umožnění účasti těchto sportovců. „Přístup Mezinárodního olympijského výboru je pro mě zatím velkým zklamáním. Neumím si představit, že se celý svět bude dívat na ruské a běloruské sportovce, zatímco jejich vojáci střílí na civilisty. To bych považovala za selhání Mezinárodního olympijského výboru i za selhání civilizace,“ prohlásila europoslankyně Michaela Šojdrová.

Ta na diskuzi do europarlamentu pozvala také Michaela Žantovského, koordinátora expertní komise Českého olympijského výboru (ČOV). Právě tato komise navrhla v červnu řešení, jak se s palčivou otázkou ruských a běloruských sportovců na olympiádě vypořádat.

Sportovci z těchto dvou zemí, kteří se budou chtít Olympijských her 2024 zúčastnit, by měli podle návrhu komise podepsat prohlášení, že se od ruské agrese distancují:

V souladu s cílem vytvořit mírovou společnost, obsaženém ve druhém základním principu olympismu Olympijské charty, prohlašuji, že se nepodílím na jakémkoli aktu agrese proti suverenitě a územní celistvosti členského státu OSN ze strany jiné země, ani ho nepodporuji, neomlouvám a neschvaluji.

Zcela vyloučeni z účasti na olympiádě mají být sportovci, kteří jsou smluvně svázáni s kluby vojenských a bezpečnostních služeb. „V případu Ruska je to podle odhadů až 70 procent,“ podotkl Žantovský. Expertní komise chce podle něj o návrhu jednat v září s Mezinárodním olympijským výborem. „Naším cílem je především umožnit těm, kteří v sobě najdou svědomí, distancovat se od probíhající agrese a olympiády se účastnit,“ zdůraznil Žantovský.

ČOV inicioval vznik nezávislé expertní skupiny v březnu. Kromě diplomata Žantovského jsou jejími členy trojnásobná olympijská medailistka ve střelbě Kateřina Emmons, diplomat Petr Kolář, senátor Jiří Růžička, právník Marek Procházka a Martin Smolek, ředitel sekce právní a konzulární MZV a vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem Evropské unie.

Podpis nestačí

Podle Dominika Haška by k účasti na olympiádě neměl stačit podpis deklarace. „Sportovci zároveň musí svůj postoj vyjadřovat veřejně a být na toto téma vždy k dispozici médiím. To je zcela zásadní. Samotný podpis deklarace může být později prezentován Putinem jako něco, co bylo zkrátka jen nezbytné,“ upozorňuje bývalý hokejista.

Žádný sportovec ale nesmí být nucen, aby na tyto podmínky přistoupil, podotýká. „Každý se musí rozhodnout svobodně, jestli odsoudí ruskou agresi na Ukrajině, nebo ne. Sportovec, který válku odsoudí, bude ve své zemi pronásledován a v ohrožení se může ocitnout i jeho rodina. Proto je naší povinností nabídnout těmto sportovcům i jejich rodinám status uprchlíků v některé z demokratických zemí. Dále musí být těmto sportovcům zaručeno, že se budou moci účastnit všech mezinárodních soutěží v Evropě, případně ve světě. Tito stateční sportovci se stanou nejlepšími ambasadory mírového ukončení ruské agrese,“ věří Hašek.

Návrh ČOV podpořila ve Štrasburku i vicekomisařka Věra Jourová. „Co se týká účasti ruských a běloruských sportovců na olympiádě, slyším mnoho různých názorů. Olympijské hry jsou svátkem míru a podle mého osobního názoru se sportovci zastupující státy, které jsou agresory, olympijských her účastnit nemají. Mám pocit, že někteří kolegové ze zemí západní Evropy v tomto zastávají měkčí pozici oproti nám z východní části Evropy, kdo máme vlastní zkušenost s ruskou agresí,“ uvedla. „Text deklarace Českého olympijského výboru plně podporuji, je vyvážený a nediskriminační. Podmínka podpisu tohoto prohlášení je plně odůvodněná,“ dodala.

Účast sportovců, kteří se nevymezí jasně proti ruskému režimu, na mezinárodních soutěžích by zakázal i europoslanec Tomáš Zdechovský. „Například ruský tenista Karen Kchačanov, jedenáctý hráč světa, podporuje Putinovy kroky, a přitom stále hraje tenis po celém světě a vydělává obrovské peníze. Tito hráči by měli dostat okamžitou stopku, dokud veřejně neodsoudí válku na Ukrajině. Vysmívají se nám do obličeje a organizátoři je za to královsky platí,“ podotýká.

Zákaz účasti na olympiádě kvůli agresivní politice státu není nic nového, připomněla Michaela Šojdrová. „V průběhu historie jsme byli svědky pozitivních i negativních dopadů sportovní diplomacie. Jedním z pozoruhodných příkladů je 32letý zákaz účasti na olympijských hrách, který byl uložen Jihoafrické republice kvůli její politice apartheidu. V nedávné době jsme byli svědky politických důsledků spojených s rozhodnutím o pořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 v Kataru. Tyto případy zdůrazňují, že velké mezinárodní sportovní organizace, jako jsou Olympijský výbor a FIFA, jsou ve skutečnosti politickými aktéry navzdory svým tvrzením o neutralitě,“ říká.

Není to diskriminace, říká Bělorus

Po větší aktivitě Evropského parlamentu v otázce účasti na olympiádě volá i Běloruská sportovní nadace solidarity (BSSF). „Jednáme s mezinárodním olympijským výborem od chvíle, kdy zveřejnil kritéria pro účast na olympijských hrách 2024. Z našeho pohledu tato kritéria nejsou dostatečná a konzistentní a vzbuzují zmatek,“ řekl webu HlídacíPes.org Anatol Kotau, vedoucí mezinárodního oddělení BSSF. Evropský parlament by podle něj měl zorganizovat větší a otevřenější debatu o tomto tématu. „Měl by vyzvat Mezinárodní olympijský výbor, aby vysvětlil svoji pozici,“ myslí si.

Nadace podle něj sdílí plně přístup Českého olympijského výboru a myšlenku, že možnost zúčastnit se jakékoliv významné mezinárodní sportovní soutěže by měli mít jen ti, kdo veřejně podepíší deklaraci, že odsuzují agresi rozpoutanou Ruskou federací proti Ukrajině s využitím území Běloruska. „Snaha zakázat účast na olympiádě sportovcům z Ruska a Běloruska, kteří neodsoudí veřejně ruskou agresi na Ukrajině, není diskriminací kvůli pasu (národnosti). Je to záležitost zodpovědnosti za vlastní jednání. Pokud se někdo rozhodne, že nemůže v této situaci nic dělat a nevymezí se veřejně proti ruské agresi, neměl by mít místo v mezinárodní aréně,“ tvrdí Kotau.

Někteří běloruští sportovci už podobné prohlášení o neutralitě podepsali, aby se mohli zúčastnit jiných mezinárodních sportovních soutěží. Neděje se to ale veřejně. V případě olympiády nechce odhadovat, kolik běloruských sportovců by podobnou deklaraci podepsalo. „Neměli bychom se bavit o tom, kolik sportovců takové prohlášení podepíše, ale měli bychom vytvořit podmínky pro to, aby to mohli veřejně udělat,“ podotýká.

Ze zákazu účasti na mezinárodních soutěžích by chtěla nadace vyčlenit pouze děti. Ty totiž nemohou být zodpovědné za svoji situaci a jsou závislé na rodičích.

Ruští sportovci zatím mlčí

Není pravda, že sportovci nemohou proti válce nic udělat, zdůrazňuje dále Anatol Kotau. „Sportovci jsou často veřejně známé osobnosti a mohou a měli by jít lidem příkladem, neměli by k napadení Ukrajiny mlčet. Je ostudné, pokud to dělají. Dále mohou například pomáhat při získávání darů pro Ukrajinu,“ říká.

Běloruská sportovní nadace solidarity (BSSF) se snaží jít v tomto směru příkladem. Od začátku války na Ukrajině v únoru 2021 pomáhá aktivně ukrajinským sportovcům, například získává peníze na stipendia pro sportovce, kteří kvůli válce nemohou řádně trénovat. „Snažíme se dokázat, že je toho opravdu hodně, co můžeme udělat pro podporu Ukrajiny a její snahu čelit agresorovi,“ uvádí Anatol Kotau.

Sport a především olympijské hry nejsou jen o výkonech, ale také o hodnotách, připomíná Bělorus. „Své země by měli reprezentovat jen ti, kdo sdílejí obecné hodnoty míru, demokracie a lidských práv. Nesmí se stát, aby byly olympijské hry zneužity pro propagandu ruského režimu, tak jako se to stalo v roce 1936 s nacistickým režimem.“

Mezi ruskými sportovci zatím podobná iniciativa té běloruské neexistuje. „Vidíme, že existuje záměr udělat něco podobného. Ale je to bohužel stále jen záměr. Pokud by něco takového zorganizovali ruští sportovci žijící v zahraničí, mohlo by to mít opravdu vliv. Ale bohužel se to zatím nestalo. Někdo by musel být tím prvním,“ řekl webu HlídacíPes.org Anatol Kotau.