V Evropském parlamentu se tento týden sešel nově vzniklý výbor pro Evropský štít demokracie (EUDS). Ten se chce  zaměřit na zahraniční vměšování, kybernetické hrozby a boj s dezinformacemi. A chybět by neměla ani podpora nezávislých médií.

„Chceme vytvořit konkrétní návrhy, jakým způsobem má Evropská unie bojovat proti dezinformacím, vměšování třetích zemí do záležitostí EU a kybernetickým útokům. Měl by vzniknout dokument, který Evropský parlament předloží Komisi a členským státům a pevně věřím, že na příštím summitu na základě tohoto dokumentu vznikne strategie pro posilování evropské demokracie,“ říká pro HlídacíPes.org český europoslanec Tomáš Zdechovský, který je za lidoveckou frakci (EPP) vicekoordinátorem výboru.

Ten má celkem 33 členů. Předsedkyní je francouzská europoslankyně Nathalie Loiseau z frakce Renew. Dalším Čechem ve výboru je Jaroslav Bžoch (Patrioti), jako náhradnice je členkou výboru iMarkéta Gregorová za skupinu Zelených / Evropské svobodné aliance.

S ohledem na zahraniční vměšování do voleb, zejména ze strany Ruska, ale také Číny, se zástupci Evropského parlamentu chtějí vydat na monitorovací misi na Tchajwan, do Rumunska a Moldavska.

„Státy by měly mít možnost zasáhnout, pokud například trollí farmy cíleně ovlivňují volby. Dále by měla být možnost větší výměny informací především kolem kybernetických hrozeb. Určitě sem patří i podpora oblasti nezávislých médií a mediální gramotnosti. Diskutabilní otázkou zůstává případná blokace dezinformačních webů,“ říká Zdechovský.

Svou závěrečná zprávu by měl výbor dodat nejpozději do letošního červencového plenárního zasedání. Zpráva by se podle Markéty Gregorová měla zabývat i oblastí médií. „Je potřeba udržet nezávislost médií, ochránit je a podporovat. To je extrémně důležitý prvek,“ konstatuje.

Podle ní ale nový výbor nebude v tomto směru chystat žádnou novou legislativu. „Zákon o svobodě médií, který byl schválen v minulém období, byl v tomto směru již dostatečně obsáhlý a z mého pohledu nastavuje alespoň nějaký směr ochrany nezávislosti médií,“ myslí si.

Média na hraně existence

Iniciativu nazvanou Evropský štít demokracie zmiňovala již během své volební kampaně v minulém roce předsedkyně Evropské Komise Ursula von der Leyenová. Tehdy slíbila, že v případě svého znovuzvolení z tématu udělá jednu ze svých priorit.

Mluvila tehdy o „vytvoření nových společných kapacit na evropské úrovni“, podobných například francouzské agentuře proti zahraničnímu vměšování online VIGINUM.

„Mělo by jít o ambiciózní evropský projekt, který se zaměří na největší hrozby ze strany zahraničního vměšování a manipulace,“ uvedla.

Evropský štít demokracie pak zmínila i v politických pokynech Evropské komise na období 2024–2029 s tím, že cílem má být „čelit zahraniční manipulaci s informacemi a online vměšování prostřednictvím posílení mediální gramotnosti, vytvoření evropské sítě ověřovatelů faktů a prosazení zákona o digitálních službách (DSA)“.

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) spolu s dalšími 49 organizacemi pak zveřejnil 25. března dopis, v němž vyzval Evropskou komisi, aby při přípravě svého návrhu na myslela i na posílení a podporu nezávislých médií.

„Robustní mediální sektor pracující ve veřejném zájmu je jednou z nejsilnějších záruk proti škodlivým účinkům dezinformací a polarizaci,“ stojí ve výzvě.

Organizace dále v dopise upozorňují, že státy i evropské instituce by měly věnovat pozornost také domácím dezinformacím.

„Boj proti dezinformacím je nezbytnou a nevyhnutelnou součástí podpory demokracie. Zatímco důraz byl dosud často kladen na manipulaci se zahraničními informacemi a vměšování (FIMI), stejný význam by měl být věnován boji proti domácím dezinformacím, které tvoří významnou část dezinformačních operací. Boj proti dezinformacím však nesmí jít na úkor nezávislé žurnalistiky.“

Prostor pro svobodná média je v Evropě ohrožen, podotýká dále dopis. „Novináři čelí obtěžování, zastrašování a útokům za pouhé vykonávání své práce. Sektor se také dlouhodobě potýká s finančními problémy. To je umocněno tím, že reklamní průmysl upřednostňuje velké online platformy, což vedlo k odhadovanému 50 až 70procentnímu poklesu příjmů z reklamy pro vydavatele. Mnoho nezávislých médií čelí existenční hrozbě. Je proto důležité, aby EU vyčlenila dostatečné zdroje, aby byl nezávislý mediální sektor schopen udržet svoji životaschopnost a být protiváhou proti dezinformačním narativům.“

Dopis v této souvislosti upozorňuje, že současný víceletý finanční rámec EU pro média, který je součástí programu Kreativní Evropa na období 2021–2027, zahrnuje 1,42 miliardy eur, zatímco Rusko investovalo do médií podobnou částku jen za jediný rok 2021.

Vytvořte stálý program podpory

Europarlamentní výbor pro Evropský štít demokracie má svojí činností částečně navazovat na zvláštní výbory pro zahraniční vměšování, které fungovaly v Evropském parlamentu v uplynulém volebním období. Členy či náhradníky byli Gregorová i  Zdechovský.

Ze závěrečné zprávy původního výboru, který byl zveřejněn v květnu 2023, vyplývá, že europoslanci uznávají roli nezávislých médií v ochraně demokracie a boji proti dezinformacím a zároveň byli již tehdy informováni mimo jiné o hrozbách, kterým čelí média a novináři.

Zpráva výboru přímo vyzvala k tomu, aby investigativním novinářům a organizacím občanské společnosti bylo „jasným a transparentním způsobem poskytnuto dostatečné a udržitelné financování odpovídající jejich úsilí o zvyšování povědomí, odhalování snah o zasahování do demokratických procesů a neutralizaci jejich dopadu“. Zpráva také vyzvala k vytvoření stálého programu EU pro zpravodajská média a časopisy.

Zdůraznila, že je nezbytné, aby „oznamovatelé, novináři a další pracovníci médií měli zajištěny nezbytné podmínky pro přispívání k otevřené, svobodné, nestranné a spravedlivé veřejné diskusi, která je pro demokracii zásadní a je klíčovým aspektem pomoci společnosti v boji proti dezinformacím, manipulaci s informacemi a vměšování.“

DOKUMENT
Ze zprávy zvláštní výbory pro zahraniční vměšování INGE 2 zveřejněného 15. května 2023

• „Žurnalistika založená na faktech hraje v demokratické společnosti klíčovou roli a prosazuje zásady pravdivosti, přesnosti, nestrannosti, poctivosti a nezávislosti… Bulvarizace médií má škodlivý vliv na spolehlivost veřejně dostupných informací a na mediální prostředí.“
• „Novináři, organizace občanské společnosti, aktivisté a obránci lidských práv stále častěji čelí zastrašování, sledování a hackerským útokům, obtěžování a výhrůžkám, včetně právních hrozeb a zneužívání soudních sporů; strategické žaloby proti účasti veřejnosti (SLAPP), včetně těch, které iniciují orgány třetích zemí proti státním příslušníkům EU nebo subjektům se sídlem v EU, představují vážnou hrozbu pro demokracii a základní práva, jako je svoboda projevu a informací, neboť jsou prostředkem, který brání novinářům a aktivistům i širším aktérům občanské společnosti vyjadřovat se k otázkám veřejného zájmu a postihuje je za to, a mají tak zastrašující účinek na všechny skutečné nebo potenciální kritické hlasy.“
• „V EU existují případy novinářů, jejichž existence a život jsou ohroženy v důsledku jejich investigace témat veřejného zájmu; někteří novináři a obránci lidských práv, kterým byl v EU udělen azyl, jsou stále terčem pronásledování, obtěžování, násilí a pokusů o vraždu; členské státy by měly zajistit jejich bezpečnost a to, aby mohli pokračovat ve své práci.“
• „Podle Media Pluralism Monitor 2022 není žádná země v nízkém riziku u ukazatele ,životaschopnost médií‘, což odráží existující ekonomické hrozby pro pluralitu médií; zpravodajské sdělovací prostředky působící na menších trzích, včetně místních, regionálních a specializovaných médií, čelí dalším výzvám, neboť mají omezené příjmy a stávají se méně životaschopnými s využitím stávajících komerčních obchodních modelů a nemohou přijímat nové modely stejným způsobem jako sdělovací prostředky působící na větších trzích; některé členské státy, které Rusko považuje za svou sféru vlivu, jsou navíc více vystaveny geopolitickým rizikům vyplývajícím ze zásahů Kremlu do jejich informačního prostoru.“
• „Integrita vnitřního trhu mediálních služeb může být ohrožena a polarizace společnosti může být podněcována poskytovateli mediálních služeb, kteří se systematicky podílejí na dezinformacích, včetně manipulace s informacemi a zasahování státem kontrolovaných poskytovatelů mediálních služeb financovaných některými zeměmi mimo EU, jako je Čína, Rusko a Turecko; vysoce koncentrované a vládou kontrolované mediální prostředí může vést k informační autokracii, kdy stát nebo zlovolní zahraniční aktéři mohou snadno uplatňovat vliv prostřednictvím manipulace s informacemi.“