Už v průběhu června by mohlo být jasné, kudy povede trasa vysokorychlostní železnice z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan. Zastupitelstvo Ústeckého kraje by totiž mělo rozhodnout o aktualizaci zásad územního rozvoje, tedy krajské obdoby územního plánu. Iniciativa VRT-U-L-E, tedy Vysokorychlostní trať Ústecko logicky a efektivně, ovšem zastupitele vyzývá, aby aktuální návrhy odmítli a rozhodování odložili. Jejich prohlášení má HlídacíPes.org k dispozici.

Správa železnic navrhla tři trasy, o které se vedou spory. Žádná z nich ale nemá vést po levém břehu Labe, který již byl z uvažovaných variant vyloučen. A právě návrat k posuzování i těchto variant je podle občanské iniciativy žádoucí.

Ministerstvo dopravy tlačí na ústecké krajské zastupitele, aby o trase, tedy o vypořádání zhruba šesti stovek připomínek k aktuálním návrhům, rozhodli ještě v tomto volebním období, tedy do podzimních krajských voleb. Má přitom v záloze i krajní variantu, kdy by o trase rozhodlo samo, což mu umožňuje nový liniový zákon.

Tzv. dílčí rozvojový plán má být nadřazen územním i regulačním plánům obcí i zásadám rozvoje krajů. U některých staveb, jako je právě vysokorychlostní železnice, tak bude moct ministerstvo o jejich stavbě rozhodnout i navzdory těmto dokumentům.

Než by ale případně na tuto variantu došlo, je tu ještě prostor pro krajské zastupitelstvo. A právě na něj se obrací iniciativa VRT-U-L-E se svými návrhy. Chybí jí participace občanů, obcí i spolků na vyjednávání tras. Zdůrazňuje, že samotnou výstavbu vysokorychlostní železnice a její napojení na evropskou síť podporují, upozorňuje ale na řadu nedostatků v projednávaných variantách. Pod iniciativou a jejím  prohlášením je podepsána řada osobností, jeho text najdete zde.

Výstavbu vysokorychlostní železnice iniciativa vnímá jako zásadní rozvojový projekt pro Ústecký kraj i celou ČR. „Mezi nesporné přínosy patří zefektivnění dopravy v podobě zkrácení přepravních dob a redukce emisí díky přesunu silniční (nákladní i osobní) dopravy na železnici. Zároveň však musíme upozornit na řadu zjevných nedostatků a negativ spojených s dosavadním procesem plánování,“ uvádí se v dokumentu.

Navržené varianty podle signatářů nedostatečně minimalizují nezbytná negativa, jako jsou hluk, vibrace a prašnost). Do centra a blízkých obytných čtvrtí by trať v navržených trasách na pravý břeh Labe přinesla nárůst nákladní dopravy i znemožnila budoucí rozvoj města a zpřístupnění břehů řek Labe i Bíliny. Jako důležité iniciativa vidí, že tato negativa způsobila dlouhodobě zanedbaná participace občanů. „Nedostatečná participace neumožňuje efektivní kritiku, což způsobuje absenci nestranného a oficiálního přezkumu, čímž je celý proces ohrožen vážným rizikem soudních sporů,“ varuje iniciativa.

Odmítnutí levobřežních variant, které by se města ze západu jen dotkly, co se týče nákladní dopravy, a k centru přivedly jen tu osobní, nebylo ze strany Správy železnic a ministerstva dopravy před čtyřmi lety dostatečně odůvodněno: „Účelově prosazuje ekonomicky i procesně nejjednodušší variantu s nejvíce negativními dopady na dotčené obce a krajinu.“ Z odůvodnění prý není patrné, na základě čeho se ministerstvo takto rozhodlo: „Proto by zastupitelstvo Ústeckého kraje mělo vyžadovat relevantní posudky a odůvodnění tohoto zásadního kroku.“ Cílem je, aby se znovu posoudily i zmíněné levobřežní varianty.

Obcím chybí komunikace

Návrh, aby zastupitelstvo kraje odmítlo připravovanou aktualizaci zásad územního rozvoje, podle iniciativy umožňuje získat „oddechový čas“ a tyto chyby napravit. Do rozhodování by měli být zapojeni nezávislí odborníci z oborů, kteří dosud scházejí, což umožní zpracování nezávislých posudků a ztransparentnění celého procesu plánování pro laickou i odbornou veřejnost.

Tři navržené varianty trasy se na pravém břehu Labe od sebe mírně liší v úseku od Roudnice nad Labem do Ústí nad Labem. Naopak z Ústí přes Krušné hory po hranici s Německem je už trasa jednotná. Proti navrženým trasám rychlodráhy vystupují i některé obce na Litoměřicku nebo Chlumec na Ústecku. I zde kritizují nedostatečnou komunikaci s veřejností. Krajský radní Tomáš Rieger (ODS) už před časem varoval, že pokud zastupitelstvo aktualizaci nepřijme, Správa železnic nebude moci pokračovat. Pak by podle Riegra zřejmě začala jednání o další variantě.

Cesta z Ústí do Prahy by měla rychlodráhou trvat 37 minut namísto nynější hodiny, cesta z Prahy do Drážďan se zkrátí na méně než jednu hodinu. I město Ústí nad Labem trvá na tom, aby tranzitní nákladní doprava míjela centrum města. Na trati k hranicím mají být dva tunely, a to přes Krušné hory a přes České středohoří. Stavět by se mělo začít na přelomu let 2028 a 2029.