Průvodce inteligentního čtenáře světem veřejných peněz. Startuje „nejkrásnější zákon“
Do zkušebního provozu vstupuje 1. července zákon o registru smluv. Státní instituce a podniky, kraje, města, obce a firmy s většinovou účastí státu nebo samospráv budou do rejstříku povinně ukládat všechny smlouvy nad 50 tisíc korun. Zatím bez sankce, ostrý provoz začne přesně za rok. Už teď se ale mluví o tom, že bude zákon znovu otevřen a připravují se jeho změny.
Nezvykle dlouho, téměř dva roky, trvalo, než zákon doputoval legislativním procesem až k definitivnímu schválení prezidentem. Byl to přitom zákon, u kterého měly neziskové organizace kolem Rekonstrukce státu přijetí „předschválené“ více než stovkou poslanců.
Od července tedy najdou zájemci všechny smlouvy nad 50 tisíc korun, které zjednodušeně řečeno „potečou“ z veřejného, na internetu. HlídacíPes.org ve spolupráci s Otevřenou společností připravil průvodce nejdůležitějšími praktickými otázkami spojenými se startem registru smluv.
- Proč „nejkrásnější zákon“?
Označily ho tak samy nevládní iniciativy, které za jeho přijetí lobbovaly. Na stránce http://nejkrasnejsizakon.cz/ se k tomu uvádí:
„Kdo je v naší zemi nejkrásnější?
Václav Moravec?
Kateřina Zemanová?
Sám Miloš Zeman?
Ano, ale už brzy nebude. Už za chvíli může být nejkrásnější Zákon, který brání kmotrům uzavírat cinklé smlouvy, šetří desítky miliard z rozpočtu a který přitom vůbec nic nestojí.“
- Proč byl zákon přijat?
Komentář Václava Zemana z Rekonstrukce státu: „Zavádění služeb e-Govermentu je v České republice dlouhodobě problém. ČR je na předposledním, 27. místě ze všech členských zemí EU, neustále klesá, je daleko za Estonskem, které je v této oblasti lídrem, za námi už je jen Rumunsko. Zveřejňování smluv státu je jednou z velkých příležitostí, jak se v tomto ohledu posunout o dost dál.“
- Kde smlouvy najdu?
Testovací provoz běží na adrese https://www.isrs.cz/. Od 1. 7. pak bude ostrý provoz spuštěn na https://smlouvy.gov.cz/
- Kdo musí smlouvy zveřejňovat?
Stát a jeho úřady, kraje, obce s rozšířenou působností, státem, krajem a obcemi vlastněné firmy, veřejné vysoké školy. Smlouvy bude zveřejňovat přes 13 500 subjektů. Podle odhadů budou ročně zveřejněny statisíce smluv v objemu více než 325 miliard korun.
- Co přesně bude zveřejňováno?
• s kým stát nebo obec uzavírá smlouvu,
• co je jejím předmětem,
• jaké jsou smluvní podmínky,
• text smlouvy,
• kolik se z veřejných peněz zaplatí
- Jak to funguje v zahraničí?
Vzorem bylo Slovensko, tam registr smluv funguje na adrese http://otvorenezmluvy.sk/
- Co znamená „roční testovací období“?
Fakticky to, že zveřejňování bude do 30. června 2017 dobrovolné. Nebudou uplatňovány sankce za nezveřejnění smlouvy. Ty znamenají, že v ostrém provozu bude nezveřejněná smlouva neplatná.
- Na jaké smlouvy se vztahuje povinnost uveřejnění?
• alespoň jednou ze stran smlouvy je veřejná instituce z přesně vymezených v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv např. stát, státní podnik, obec, kraj, státní/krajská/obecní firma, státní příspěvková organizace, zdravotní pojišťovna, atd.,
• druhou smluvní stranou (smluvní protistranou) musí být právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba (pokud je smluvní stranou nepodnikající fyzická osoba, smlouva se neuveřejní. S jedinou výjimkou – pokud by bylo převáděno vlastnické právo k nemovitosti, kterou vlastní veřejná instituce s povinností zveřejňovat smlouvy, do vlastnictví nepodnikající fyzické osoby),
• hodnota předmětu smlouvy musí být vyšší než 50 000 Kč bez DPH a smlouva nespadá pod zákonem stanovené výjimky.
- Existují výjimky?
Ano, zákon již dnes obsahuje řadu výjimek z povinnosti zveřejňovat smlouvy. Ve smlouvách nemá být zveřejňováno například obchodní tajemství (to je přesně definováno zákonem), citlivé osobní údaje nebo utajované skutečnosti. Další výjimky jsou pro případy, kdy jde o ohrožení života či obecnou krizi (takové smlouvy jsou účinné nezávisle na uveřejnění, a pokud nejsou zveřejněny, nejsou neplatné). Výjimku pro zveřejňování mají i všechny malé obce.
- Bude zákon novelizován?
Nejspíš ano. Ve sněmovně je projednávána novela, která ze zákona navrhuje vyjmout národní podnik Budvar. Ve výborech se na ni nabalilo kolem 20 dalších návrhů na výjimky – např. vyjmout všechny státní a městské firmy, zdravotnická zařízení, vysoké školy nebo Českou televizi či Český rozhlas. Novela je ve druhém čtení, závěrečné schvalování má být v polovině července nebo v září.
- Kde se dozvím víc?
Encyklopedie zákona o registru smluv
http://www.nejnejzakon.cz/
Informace z oblasti Informačních systémů veřejné správy a eGovermentu
http://www.isvs.cz/
Sdružení „Co po nás zbude“ zabývající se otázkami dlouhodobého ukládání elektronických dokumentů
http://www.cnz.cz/
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
5 komentářů
Nejde jen o smlouvy, ale o každou jednotlivou fakturu nebo příkaz k úhradě. K čemu to ale bude vlastně dobré,
zvláště s tolika výjimkami, ještě nikdo neřekl. Ať žije buzerace a byrokracie, na to máme peněz dost!
Ale no táák,tuhle etapu prvotní propagace „nejkrásnějšího zákona“ už máme dávno za sebou. Už by to chtělo začít lidem vysvětlovat,jak ho bude možné používat prakticky.Uvědomme si totiž, že ten zákon vůbec nebrání kmotrům uzavírat cinklé smlouvy, ty mohou uzavírat klidně dál. „Pouze“ budou ty smlouvy v registru zveřejněné – tedy již podepsané a – tedy již platné které již bude muset stát/kraj/město zaplatit. Kde si je budou moci občané přečíst. Nic víc vlastně ten zákon sám od sebe neumožňuje. To podstatné čím se ušetří se musí udělat „nad to“..
Takže možná by to chtělo „popostoupit“ a začít praktickou osvětu pro občany na téma „co mohou s registrem “ dělat. Dejme tomu pár zásadních otázek
1. Je prohledávání registru skutečně pro občany? Existují totiž i určité relevantní skupiny, které mají důvody (ale i kvalifikované zdroje a čas ) v tom registru pročítat smlouvy a hledat nesrovnalosti. Dejme tomu opoziční politici, média, aktivistické skupiny, právníci, auditoři,i třeba přímo vyšetřovací útvary policie atd.. Mají toto tedy dělat navíc „ve svém volném čase“ občané?
2. Vzhledem k tomu že jak psáno, v registru budou statisíce smluv, na které se mají občané zaměřit? Asi první odpověd – kontrolujte svou obec, své město- není ta správná. Protože potom z té kontroly vypadnou všechna ministerstva, všechny centrální úřady, všechny státem vlastněné podniky,.tam kde utíká nejvíc peněz. Takže jak?
3. Jak a co vlastně mají občané v těch smlouvách kontrolovat? Aby posoudili že je předražená, měli by provést sami vlastní obchodní kalkulaci ceny To se snad předpokládá, že to umí-v době kdy se doporučuje učit „finanční gramotnost“ a studenti se bojí maturity z matematiky?
4. Řekněme že nějaké podezření na předražení v těch smlouvách najdou. Jaké je prosím doporučení co dál? Komu to mají prosím nahlásit? Vedení daného úřadu, podat podání na policii, státnímu zastupitelství, NKU, napsat o tom do médií, svolat protestní demonstraci,.. Jaká je ta optimální cesta k minimalizaci škod?
5. Existuje nějaké právní riziko, pokud občan takové podezření o předražení takové smlouvy zveřejní – a to jen na základě své laické kontroly? Nemůže být dejme tomu žalován pro poškozování dobrého jména, pomluvy, atd??
Těch otázek je mnohem víc.. Dejme tomu, ten registr smluv se bude týkat i živnostníků,drobných podnikatelů kteří s nějakým úřadem (či polostátní firmou) uzavřou smlouvu o zakázce. Stačí pak aby úředník tu smlouvu do registru zapomněl poslat, smlouva se zruší, a ten podnikatel za svou vykonanou práci (ani spotřebovaný materiál, práci svých zaměstnanců..) na té zakázce nedostane ani korunu. Takže si to bude muset sám hlídat,kontrolovat a reklamovat že? Jako by jiné své práce (i díky šikanovaní úřadů) neměl dost.
Ve společnském systému, jehož prosperita (dnešním jazykem – růst ekonomiky) je založena na t.zv. „kurvítkách“, která zkracují životnost výrobků a umožňují tak vyrábět a vyrábět pořád dokola, je zbytečný jakýkoli „sebekrásnější“ zákon, byť má tento sebevznešenější cíl, jako šetřit veřejné peníze, zamezit podvádění a podobně. Poznámka: „Kurvítka jsou na př. drobné záměrné výrobní vady, jako třeba krátké kousky neobroubeného okraje tkaniny u oděvů a prádla, které způsobí že po dvou třech praních se kus rozpadne, nebo malá součástka z plastu, která se v důsledku únavy materiálu po málo pužitích zlomí, ale jako samostatný náhradní díl se nedodává, nebo drobná nepřesnost či materiál nevhodný pro daný účel, jehož rychlé opotřebení ukončí brzy funkčnost celého předmětu, atd. Velmi účinnýmoi „kurvítky“ je také t.zv. inovace, kdy jeden typ výrobku je nahrazen novým se stejnou funkcí, ale s výrazně kratší životností. Všichni to známe z vlastní zkušenosti.
Státní systém je v Česku totálně pod vlivem lobbistů, kteří se snaží z každého zákona vytřískat svůj prospěch a pokud nemohou, tak je zákon pod vlivem šikanujících ktetenů. Poslanci české republiky neplní svou funkci ochrany zájmů obyvatel státu, je to banda stranických loutek.
Lze to vidět téměř na každém zákoně – např. zavedení elektronického podpisu je šité na míru firmám, které to pro Vás za 800,-Kč udělají (dnes už i víc), přitom kdyby český stát nebyl prostě buzerant, tak by se to dalo udělat postupy běžnými v elektronickém bankovnictví, kde ochrana i uživatelská přívětivost bývá na nejvyšší úrovni a zvládl by to průměrně vzdělaný uživatel internetu sám. Český stát ovšem na své lidi kálí – plaťte a nechte se buzerovat a otravovat si život státem a jeho zpovykanými úředníky, kteří přihrávají kšefty spřízněným firmám.
Česká pošta coby státní podnik funguje celá na stejném buzerantském principu. Za elektronický dopis přes datovou schránky zaplatíte víc než za dopis poslaný fyzicky poštou – to je možné jen v českém absurdistánu, díky vnucené službě státem proti zájmům svých obyvatel.
Nebo jednoduchý příklad individuálních SPZ. Všude kolem i v postkomunistických krachistánech už to funguje a u nás? Poslanci jistě z nějakého dobrého zcela nepochopitelného důvodu do zákona vložili, že když značku ztratíte, přijdete o ni definitivně. Musíte si koupit prostě novou jako byste nikdy těch 10 tisíc nezaplatili. Tím celý zákon dokonale zabili. Proč to udělali? Nikdo neví přesně, nedává to žádný smysl než prostá, česká ryze byrokratická buzerace.
Nejvýstižnější definice českého státu která dává největší smysl, je, že český stát je stát sviní pro blbce. Na toto stručné vystižení fungování českého státu bych prosil copyright.
máte ho mít. Ten copyright.