Protiválečné graffiti nebo vzkazy na veřejných budovách či sociálních sítích, tichý protest na náměstí nebo velikonoční výzdoba v ukrajinských barvách. Někteří Rusové různými způsoby dávají najevo svůj nesouhlas s válkou na Ukrajině, a to navzdory hrozbě tvrdých trestů. V Rusku za kritiku „speciální operace na Ukrajině“, jak invazi Kreml a státní média nazývají, hrozí pokuty i několikaleté vězení.

Objektivní informace ze současného Ruska jsou dnes jen složitě dostupné. Prokremelská média šíří propagandu a nezávislí novináři často působí z exilu v zahraničí. O náladách uvnitř ruského státu a společnosti se toho tak ví jen málo.

Podle průzkumu, který tento týden zveřejnilo nezávislé centrum Levada, se zhruba 70% Rusů v příštích prezidentských volbách chystá podpořit Vladimira Putina. Jako jeden z důvodů v průzkumu uváděli, že „dělá správnou politiku“.

Tento text vznikl ve spolupráci s organizací Memorial Česká republika. HlídacíPes.org bude o monitoringu protiválečných protestů v Rusku s využitím dat Memorialu i dál průběžně informovat.

Podle dalších sociologických průzkumů, jež prováděly v uplynulém roce buď státní nebo nezávislé organizace ohledně války na Ukrajině, kolem 60% Rusů konflikt podporuje. Otázka je, nakolik se dá věřit odpovědím respondentů, když vědí, že za kritiku války jim hrozí trest. I tak ale průzkumy odrážejí nálady výrazné části ruské populace a to, že věří politice Kremlu.

O to složitější je pak postavení Rusů, kteří ve své vlasti zůstali, a přitom se s většinovou populací v názorech na směřování země nebo na válku na Ukrajině neshodnou. Za veřejné projevy nesouhlasu s obojím hrozí v Rusku oficiálně vězení. I anonymní protesty jsou nicméně nebezpečné, protože po aktérech se policie snaží pátrat.

Malé akty hrdinství

Každá forma nesouhlasu nebo protestu se tak dá považovat za malý akt hrdinství. A jak ukazuje projekt mezinárodní neziskové organizace Memorial, hrdinové v ruské společnosti stále existují.

„Ačkoli taková vystoupení zdaleka nenesou masový charakter, nejrůznější lidé ze všech koutů Ruska, od Kamčatky po Kaliningrad, pravidelně malují protiválečné graffiti, nosí oblečení v ukrajinských barvách, kladou květiny k památníku ukrajinské básnířky Lesji Ukrajinky, stojí na náměstí s transparenty a dalšími způsoby vyjadřují svou občanskou pozici,“ popisuje ředitel českého Memorialu Štěpán Černoušek.

Česká pobočka na svých stránkách už od března zveřejňuje každý týden seznam protestů, které v různých oblastech Ruska monitorují dobrovolníci ruského Memorialu.

„Bedlivě sledují veškeré dění v dané oblasti a každý týden zveřejňují přehledy ruských protiválečných protestů. Je třeba zdůraznit, že do projektu jsou zahrnuta pouze vystoupení a výroky ruských občanů, kteří doposud žijí na území Ruska, jelikož právě oni se za vyjádření nesouhlasu s válkou ocitají v bezprostředním nebezpečí,“ upozorňuje Černoušek.

Protiválečné a protiputinovské samolepky ve městě Smolensk. Foto: se souhlasem Memorial ČR

Protiválečné projevy monitoruje kromě Memorialu i nezávislý mediální projekt OVD Info. Ověřovat informace z terénu je složité, protože ruské orgány jsou v potírání protestů velmi rychlé.

„Ke kontrole informací v zásadě používáme různé telegramové kanály. Naše práce spočívá spíše v oblasti kompilace než v oblasti žurnalistiky, ale děláme vše pro to, abychom publikovali pouze ověřené informace,“ říká pro HlídacíPes.org Anna Krasniková, která má projekt v rámci mezinárodní organizace Memorial na starosti.

Různé formy protestů podle ní probíhají po celém Rusku. Jako příklad uvádí událost ze Smolensku, kde se v minulém týdnu objevily v ulicích samolepky s nápisy jako „Válka je ostuda“, „Pro Putina jsi kus masa“, „Život je víc než peníze“. Podobné samolepky se objevily také v ulicích Moskvy. Na nich zase bylo napsáno „Válka, vykrádání, podlost“, „Smrt, válka, ohavnost“.

„První písmena ve slovech na nálepkách tvoří zkratky VVP (Vladimir Vladimirovič Putin) a SVO (Speciální vojenská operace),“ vysvětluje symboliku protestní akce Štěpán Černoušek.

Sedm a půl roku za kritiku války

Anonymních protestů je každý týden několik. Najdou se ale i jedinci, kteří neváhají svůj protiválečný postoj vyjádřit osobně. V takových případech jim pak hrozí přísné tresty.

Nezávislý projekt OVD Info například popisuje nejnovější vývoj událostí v případu bývalého vojáka Timofeje Rudenka. Toho před rokem zadržela policie na základě vykonstruovaného obvinění z drobného chuligánství. On sám netuší, co provedl. Ví jen, že minulý rok napsal několik protiválečných komentářů na sociální sítí Telegram a na jiné sociální síti napsal příspěvek odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu. Od prvního zadržení byl sedmkrát propuštěn a posléze znovu zatčen. Osmé zadržení a uvalenou vazbu potvrdil tento týden Ostankinskij okresní soud v Moskvě.

Aktivisté z města Ivanovo vyvěsili ke Dni Ruska postavu s nápisem „válečný zločinec“. Siluetu z kartonu pověsili v prostoru křižovatky na závěsnou konstrukci na květináče. O Velikonocích v Ivanovu ozdobili strom vedle budovy místní vlády žluto-modrými stužkami a kraslicemi. Foto: se souhlasem Memorial ČR

OVD Info v článku na svém webu popisuje, že při předchozích zadrženích byl Timofej podroben mučení: „Měl jsem spoutané ruce a zkroucené nohy, k obličeji mi přivázali ručník, takže jsem sotva mohl dýchat. Nalili mi vodu na hlavu i celé tělo, aby vše zvlhlo a na různých místech se mě pak dotýkali paralyzérem. Počínaje hlavou, konče mezi nohama,“ popsal bývalý voják.

Původně se policie snažila, aby se Rudenko přiznal k plánování teroristických útoků na Den vítězství 9. května. Když to neudělal, sepsali s ním protokol o drobném chuligánství, za které ho Moskevský obvodní soud poslal na deset dní do zvláštního zadržovacího střediska.

Memorial pak uvádí ve svých přehledech řadu dalších případů. Například 64letý Igor Baryšnikov byl odsouzen k sedmi a půl letům za mřížemi kvůli příspěvkům na sociálních sítích, kde zmiňoval ostřelování ukrajinského Mariupolu ruskými vojáky a zločiny z města Buča. Za komentáře na stejné téma na síti Telegram bylo soudně nařízeno psychiatrické vyšetření saratovskému zastupiteli Olegu Nepeinovi.

Z Petrohradské státní univerzity vyloučili minimálně sedm studentů, kteří studovali u docenta Michaila Belousova. Ten dostal výpověď na začátku léta poté, co kritizoval válku na Ukrajině. Jeho studenti zase mluvili veřejně o smrti spolužáka, který na Ukrajině zemřel.

Smrtí pak skončilo i věznění aktivisty Anatolije Berezikova, který po vypuknutí války vylepoval v Rostově na Donu protiválečné letáky. Při opakovaných pobytech ve vazbě si Anatolij stěžoval na mučení, výhrůžky a bál se o život. Podle verze vyšetřovatelů Berezikov spáchal sebevraždu, jeho osobní věci a peníze zmizely.

Protestují i politici

Protesty se ale začínají podle Memorialu přelévat i na oficiální úroveň. Městští zastupitelé Petrohradu a Moskvy měli sepsat petici, kde žádají okamžité stažení vojsk z Ukrajiny a umožnění humanitární mise OSN na území zasaženého zničením Kachovské přehrady.

Roman Stelmach je obžalován z diskreditace armády. V neveřejném profilu na sociálních sítích publikoval obrázky z kresleného seriálu „Kačeří příběhy“ s nápisem „Ne válce!“. Foto: se souhlasem Memorial ČR

Nebyl by to první protest na regionální politické úrovni. Je to přesně rok, co moskevský soud poslal na sedm let za mříže městského zastupitele Alexeje Gorinova, který na schůzi zastupitelstva kritizoval ruskou invazi.

K agitační kampani proti válce na Ukrajině teď z vězení podle Memorialu vyzval také opoziční politik Alexej Navalnyj. Při soudním jednání v jednom z mnoha trestních řízení oznámil, že byl spuštěn nový projekt: volební kampaň proti kandidátovi „Válka“, během níž se aktivisté budou bavit s ruskými občany a měnit jejich názor na válku a prezidenta Vladimira Putina. Podle Navalného už do kampaně nabrali prvních sto dobrovolníků.

„Zmiňované protesty nejsou v celoruském měřítku sice masové, ale ukazují na to, že ne všichni v Rusku jsou zválcováni a vystrašeni. Víme například o skupinách učitelů, kteří řeší, jak čelit propagandě, aby ji nemuseli předávat dál, což po nich ve výuce na školách vyžadují. Podle mne je velmi důležité, aby o tom lidé u nás věděli,“ říká Štěpán Černoušek.