Český rozhlas oslavil loňské 95. narozeniny turbulentně, několika spory mezi ředitelem Zavoralem a zaměstnanci i veřejností. Ať už kvůli reportážím investigativce Janka Kroupy o Agrofertu nebo kvůli odchodu Petra Fischera z čela stanice Vltava. Emotivní debata se vedla i o takzvané optimalizaci, v rámci níž rozhlas propustil desítky zaměstnanců. 

Záměr propustit až 120 lidí oznámil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral loni začátkem června. S odstupem několika měsíců už má ČRo vyčíslenou cenu, kterou za optimalizaci zaplatil.

„U zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr k 30.9.2018, činily náklady na odstupné a odchodné necelých 20 milionů Kč,“ říká mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna.

Generální ředitel se navíc krátce po propouštění rozhodl před Vánocemi vyplatit poměrně vysoké a plošné odměny všem zaměstnancům ve výši čtvrtiny základní měsíční mzdy, minimálně však deset tisíc korun na osobu.

Platy lidem zvýšíme

ČRo i po propuštění desítek zaměstnanců zůstává obrovskou firmou, kde pracuje zhruba 1500 lidí. Plošné odměny pro každého z nich vyšly rozhlas podle mluvčího Hošny na necelých 15 milionů korun.

Rozhlas podle něj optimalizací počtu pracovních míst ušetří ročně přes 60 milionů korun. V souladu s tím, co dříve sliboval generální ředitel Zavoral, chce zhruba dvě třetiny této částky dát na zvýšení platů zaměstnanců:

„Tento slib byl již splněn. Z finanční úspory byly 2/3 (cca 40 mil. Kč), tedy více než slibovaných 60 %, použity na navýšení osobních nákladů. Zaměstnancům byly ve dvou vlnách k 1.1.2019 valorizovány jejich platy a rovněž byl posílen objem plánovaných nákladů na sociální benefity,“ říká Jiří Hošna.

Rozhlasové odbory se proti propouštění vymezovaly a ředitele kritizovaly. Nebránily se přitom ani tak samotnému snižování počtu pracovních míst, vadila jim hlavně jeho plošnost podle systému kvót a údajná nekoncepčnost. Odboráři měli také obavy, že propouštění sníží kvalitu rozhlasových programů.

Nakonec vše přesto skončilo už vloni v září plánovanou vlnou odchodů. Rozhlas ale neopustilo 120 lidí, jak se z původních vyjádření generálního ředitele mohlo zdát.

Deset platů na rozloučenou

„K poslednímu září bylo sice zrušeno 116 pozic, ale z toho byl značný počet neobsazených míst, dále řada termínovaných úvazků. Rušení „obsazených“ pozic se nakonec týkalo 65 zaměstnanců,“ upřesňuje šéf rozhlasových odborů (ROZO) Jiří Hubička.

„Těmto 65 zaměstnancům bylo na začátku září sděleno, že si mohou vybrat: pokud přistoupí na dohodu o rozvázání pracovního poměru, dostanou o dva platy odstupného navíc. Pokud na dohodu nepřistoupí, dostanou výpověď pro nadbytečnost,“ dodává s tím, že u některých zaměstnanců mohlo být navýšení odstupného mnohem výraznější – až o deset měsíčních platů.

Podle rozhlasové kolektivní smlouvy se navýšení odstupného odvíjí od počtu odpracovaných let a stoupá vždy s každými dalšími pěti lety odpracovanými v rozhlase.

„Nejvyšší sazbu, tedy celkově osm platů, dostávají podle kolektivní smlouvy ti, kteří jsou zaměstnáni v rozhlase nepřetržitě více než 15 let. Nyní tedy s navýšením, o kterém rozhodlo vedení, dostali deset platů znovu ti, kteří v rozhlase pracují 15 a více let,“ dodává šéf odborářů Hubička.

Na tuto dohodu přistoupili všichni zaměstnanci propuštění v rámci optimalizace, potvrzuje mluvčí Hošna.

Čeká rozhlas klidný rok?

Ani valorizace platů a desetitisícová (nebo vyšší) vánoční odměna pro všechny zaměstnance ale nemusí znamenat, že rozhlas po zmiňovaných kauzách letos vplouvá do klidnějších vod.

Odbory ROZO už loni v červnu avizovaly, že kvůli lepšímu hájení zájmů zaměstnanců a lepším právním službám plánují vstup do Českomoravské konfederace odborových svazů. Šéf ČMKOS Josef Středula se tehdy myšlence nebránil a podle informací HlídacíPes.org rozhlasové odbory na svém záměru přejít pod konfederaci i teď dál pracují.

Odboráři také v prosinci vydali stanovisko, ve kterém se připojovali k veřejné kritice vedení ČRo za odchod šéfredaktora stanice Vltava Petra Fischera. Z textu ale bylo zřejmě, že nejde jen o Vltavu samotnou.

„Během roku 2018 provedlo vedení ČRo řadu nekoncepčních a problematických rozhodnutí, která zásadním způsobem zhoršila atmosféru v rozhlase,“ stálo v dokumentu.

V něm odbory kritizovaly i to, že v krátké době jde o odchod už druhého šéfredaktora celoplošné stanice. Bez stálého vedení je kromě Vltavy i Dvojka, kterou do konce roku 2017 vedl Martin Groman. Právě ten se v poslední době k dění v rozhlase otevřeně vyjadřuje.

Zavoral: Opatrně s tou normalizací

„Samozřejmě v těch 1500 místech je prostor pro redukci, ale záleží na tom, jak moc sáhnete do programu a výroby. Tady se namísto nějaké takové rozvahy, viděno už zvenku, konalo v zásadě malé plošné propouštění, což v důsledku nemá masivní efekt na mzdy a odměny zaměstnanců,“ hodnotí Groman loňskou optimalizaci pracovních míst v ČRo.

Před propouštěním měl podle Gromana rozhlas raději odstranit stávající programové překryvy svých stanic a teprve pak zjišťovat, kolik pracovních míst může skutečně při výrobě programu postrádat.

V souvislosti se zmiňovanou kauzou reportáží Janka Kroupy se diskutovalo o tom, zda vedení rozhlasu dokáže udržet nezávislost vysílání pod tlakem politiků. Neprodloužení smlouvy šéfredaktorovi Vltavy Fischerovi zas vyvolalo kritiku za potlačování svobodného názorového prostředí uvnitř rozhlasu.

Generální ředitel Zavoral se vůči takovým obviněním ostře ohrazuje, naposledy například na svém blogu:

„Slova o „normalizaci“ či „nesvobodě“ by měli jejich autoři velmi důkladně zvážit, než je vypustí do veřejného prostoru. Uráží tím všechny pracovníky Českého rozhlasu a jejich zodpovědnou a zcela nezávislou práci, kterou každý den odvádějí,“ napsal Zavoral.