Rozvíjet v Česku vodíkové technologie bude velmi obtížné. Podle europoslance Ondřeje Krutílka Evropská komise novým delegovaným aktem nastavila taková pravidla pro výrobu čistého vodíku, která v Česku není možné naplnit. Vodík totiž podle nich není „čistý“, pokud se k jeho výrobě použije jaderná energie.

Komise představila tzv. delegovaný akt o metodice pro nízkouhlíkový vodík v červenci, Evropský parlament jej schválil včera. Námitka, kterou podal český europoslanec Ondřej Krutílek (ODS, ECR), nezískala potřebnou podporu.

„Sama Komise, která volá po dekarbonizaci, zároveň hází klacky pod nohy tomu, aby se mohl v EU vyrábět vodík. To mi přijde absurdní. Myslím si, že v tomto je potřeba Komisi nastavovat zrcadlo velmi otevřeně,“ řekl Krutílek pro HlídacíPes.org.

Podle něj je třeba zajistit, aby se vodíková ekonomika odstartovala. „Před lety se přijala vodíková strategie, postupně se precizovala legislativa, ale ta je velmi restriktivní. Problém je v tom, že podmínky splňuje za těchto okolností jen několik států a výrobců. Některé země s konkrétním energetickým mixem, které mají větší emisní stopu, jsou podle současných podmínek de facto vyloučeny z možnosti vyrábět vodík,“ vysvětlil Krutílek.

Problém je podle něj v tom, že Komise tuto oblast nyní reguluje tzv. delegovanými akty. „Ty mají sice nižší právní sílu, ale mají velký význam. Europoslance a členské státy to staví do nekomfortní situace, protože tyto legislativní předpisy nemůžeme nijak změnit. Komise je připraví s několika národními experty a hodí je europarlamentu jako ohlodanou kost. Neprochází žádnou klasickou demokratickou procedurou. Europarlament má jen dvě možnosti – buď tyto akty přijme, nebo nepřijme, nemůže je nijak upravovat.“

Nepoužitelná pravidla

Krutílek chtěl svojí námitkou delegovaný akt zablokovat. „Cílem bylo, aby Komise přišla s novým návrhem. Byli jsme konstruktivní, uvedli jsme i konkrétní body, co by se mělo udělat. Pro případ Česka považujeme za zásadní, aby byla zakomponována možnost vyrábět vodík z jádra. Nejprve jsme se snažili získat podporu průmyslového výboru ITRE, to se ale nepodařilo. Další možnost byla předložit námitku přímo na plénu, což jsem s podporou frakce ECR udělal. Získali jsme 180 hlasů.“

Evropské instituce přitom během posledních dvou let pomohly renesanci jaderné energie a loni na jaře ji prohlásily dokonce za strategickou technologii pro dekarbonizaci EU.

K prohlášení jaderné energie za strategickou přitom tehdy paradoxně došlo pomocí stejného nástroje, který ji nyní vyloučil jako možný zdroj pro výrobu „zeleného“ vodíku – delegovaný akt Evropské Komise.

V tuto chvíli neexistuje podle Krutílka žádný další nástroj, jak nová pravidla zastavit, pokud to neudělají členské státy v Radě. „Podle mě to v praxi fungovat nebude a za nějakou dobu zjistíme, že vodíková ekonomika se nám nerozvíjí.“

Někteří europoslanci z jiných frakcí podle Krutílka přiznali, že s jeho námitkou věcně souhlasili, ale z různých politických důvodů ho nechtěli podpořit. Český europoslanec přesto zachytil během jednání i pozitivní signál.

„Tím, že jsme předložili i konkrétní konstruktivní návrhy na změny, které nebyly ideologické, zarezonovalo to i u větších frakcí a oslovili nás sami s příslibem spolupráce v dalších podobných případech.“ Delegovaných aktů Komise podle něj v oblasti energetiky bude ještě celá řada.

„Pokud je zde tendence, že máme dekarbonizovat ekonomiku EU v nejširším smyslu, nemůžeme ignorovat technologie, které nám v tom pomůžou. Neměli bychom si zavírat dveře k technologiím, které spolu mohou soutěžit a nakonec zvítězí ta nejefektivnější, ať už ekonomicky nebo ekologicky. Pokud nyní řekneme, že chceme vodík vyrobený jen z určitých zdrojů, automaticky tuto technologii omezujeme a zvyšujeme jeho cenu i ekologickou náročnost,“ podotýká Krutílek.

Vodíkové údolí má problém

Přísná pravidla zkomplikují zřejmě například plány Moravskoslezského kraje, kde již existují velmi konkrétní plány na Vodíkové údolí a krajská Strategie rozvoje vodíkových technologií v Moravskoslezském kraji na léta 2024–2034.

Autoři dokumentu upozorňovali na možné obtíže při zavádění vodíkových technologií kvůli přísné regulaci již loni. „Je zřejmé, že takto přísně nastavené podmínky pro používání výhradně zeleného vodíku jeho využití v regionech s nízkým potenciálem výroby OZE jeho reálné používání prakticky vylučují a musí dojít k úpravě těchto pravidel.“

Strategii by měl naplňovat Moravskoslezský Vodíkový Klastr, který byl založen v červnu 2022 Moravskoslezským krajem, VŠB-TUO (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava) a společností Cylinders Holding. Tu spoluvlastní miliardář a majitel holdingu Vítkovice Jan Světlík.

Strategie předpokládá využití vodíkových vlaků na některých regionálních tratích, např. na provozním souboru Bruntálsko. Dále pak nasazení přibližně 1/3 vodíkových autobusů ve výběrových řízeních na dopravce v letech 2028+ a významné rozšíření vodíkového pohonu v nákladní dopravě. Nasazení vodíkových technologií předpokládá Strategie MSK také v oblasti průmyslu.

Veřejná konzultace o jádru v roce 2026

Metodika Komise podle Krutílka nedopadne jen na plány Moravskoslezského kraje.

„S vodíkem se počítalo ve všech bývalých uhelných a „just-transition“ regionech jako Ústecko či Karlovarsko. Nápadů a vodíkových klastrů je v Česku hodně a já se obávám, že tato pravidla jim rozvoj opravdu jen zkomplikují.“

„Já jsem zastáncem toho, že k inovacím jsme se nikdy nebyli schopni proregulovat, to není možné. Pokud máme takovéto restrikce na samotném začátku, ještě než cokoliv vznikne, tak to není ani vylévání vaničky s dítětem, ale rovnou nasazení si dvou kondomů před tím, než to dítě chceme počít.“

Evropská komise slíbila, že posoudí dopad pravidel a potřebu zachovat rovné podmínky při získávání elektřiny plně z obnovitelných zdrojů, a v roce 2026 „zahájí veřejnou konzultaci o návrhu metodiky pro využívání smluv o nákupu elektřiny pro jadernou energii, což zvýší jasnost při výrobě nízkouhlíkového vodíku z přímých jaderných zdrojů.“