KOMENTÁŘ. V Radě České televize se dost možná schyluje k podstatné změně. Stížnosti diváků, ze kterých zatím veřejnost vidí jen jednací čísla, by v budoucnu mohly být veřejné – podobně jako v Radě Českého rozhlasu či Radě ČTK. Bylo by načase. Neprůhledné stížnosti jsou vděčným nástrojem pro všechny, kdo chtějí veřejnoprávní televizi ne zlepšit, ale zničit. A to dokonce včetně některých radních.

„Určitě nadpoloviční většina všech stížností, které nám na některé pořady České televize chodí, se bude týkat čtyř osobností nebo redaktorů České televize. To je Wollner, Fridrichová, Moravec a Železný,“ řekl na podzim 2020 tehdejší člen Rady ČT a její dnešní místopředseda Pavel Matocha ve vysílání slovenského internetového rádia Slobodný vysielač.

Potíž byla v tom, že se jeho tvrzení nedalo nijak ověřit. Když se následně HlídacíPes.org snažil získat anonymizovaná znění zmíněných stížností, zamítlo to Matochovo vedení Rady s tím, že jde o důvěrnou korespondenci mezi stěžovateli a Radou. Chcete vědět, kdo si stěžuje a na co? Zapomeňte.

Munice proti ČT snadno a rychle

Byl to přitom právě Pavel Matocha, kdo krátce po příchodu do Rady ČT prosadil nová pravidla pro stížnosti tak, aby si radním mohl stěžovat každý, kdo pošle podepsaný e-mail. Tím se výrazně snížil práh pro podání stížnosti (v e-mailu už nebylo potřeba udávat plnou poštovní adresu) a naopak se výrazně zvýšil počet stížností, které rada musela evidovat.

Je pozoruhodné, že právě radní, kterým tolik záleželo na transparentních smlouvách (což je mimochodem rozhodně další oblast, v níž by ČT slušela větší otevřenost), netrvali stejně sveřepě i na transparentních stížnostech.

„Takže si zítra založte padesát fejkových adres a do měsíce máte munice proti ČT habaděj,“ komentoval to jeden z tehdejších radních a odpůrce Matochových kroků Zdeněk Šarapatka.

A skutečně – „munice proti ČT“, jak to Šarapatka nazval, se v následujícím období objevilo víc než dost. V letech 2020 až 2021 v radě naplno vypuklo celkem neskrývané tažení některých nových radních proti tehdejšímu vedení ČT v čele s generálním ředitelem Petrem Dvořákem a snaha najít v managementu chyby za každou cenu. Dodejme, že šlo o radní zvolené předchozí sněmovní většinou, která tehdy zahrnovala hnutí ANO, SPD a KSČM.

Kromě Pavla Matochy se to týkalo i ekonomky Hany Lipovské, která útočila na management například kvůli začerněným smlouvám, anebo Lubomíra Veselého, moderátora internetového videoportálu XTV.

Mimochodem, je pozoruhodné, že právě radní, kterým tolik záleželo na transparentních smlouvách (což je mimochodem rozhodně další oblast, v níž by ČT slušela větší otevřenost), netrvali stejně sveřepě i na transparentních stížnostech.

„Póvl za 135 korun měsíčně“

Veselý alias Xaver vedle svého působení v radě na Českou televizi útočí přes vysílání XTV, respektive youtubového kanálu Xaver live, na nějž XTV vlastní ochrannou známku. Za zmínku stojí i tento jeho loňský facebookový status směrem k ČT: „Mňoukání, bossing a drogy… Je to póvl za 135 Kč měsíčně. Sorry,“ napsal Veselý v narážce na skutečně i domnělé přešlapy některých známých moderátorů České televize.

Pozoruhodná je úzká vazba mezi stěžovatelem a jedním z radních. Václav Klaus má totiž pravidelné okénko nekonfliktních rozhovorů u radního Lubomíra Veselého na zmiňovaném portálu XTV. Jedním z pravidelných komentátorů v XTV i na Veselého youtubovém streamu je navíc Klausův mluvčí Petr Macinka.

Když pak loni do funkce šéfa kanceláře generálního ředitele ČT Jana Součka nastoupil dlouholetý známý místopředsedy rady Pavla Matochy Igor Němec a jako jednu z klíčových agend dostal právě vyřizování stížností, bylo jasné, že stížnosti část rady stále chápe jako významný vlivový nástroj směrem k vedení televize.

Což je přesně ten důvod, proč by je Rada ČT měla začít zveřejňovat.

Na svém zatím posledním, lednovém veřejném jednání se radní dostali k projednání stížnosti na výrok moderátora Václava Moravce, který o exprezidentu Václavu Klausovi v rozhovoru pro slovenský Denník N prohlásil, že „potřebuje zlegitimizovat, že byl gubernátorem Vladimira Putina v České republice“.

Stížnost podal Institut Václava Klause a je jednou z mála stížností, o níž ví veřejnost víc – a to jen díky medializaci celého průběhu jejího projedávání. Nový ředitel ČT Jan Souček se kvůli této věci opakovaně obrátil na Etický panel České televize a radní si na poslední schůzi odhlasovali, že nahlas přečtou i jednotlivé návrhy na odpověď stěžovateli. Žádný z nich nakonec nezískal dostatečnou podporu.

Kdo tu lže?

Pozoruhodná je v případě této konkrétní stížnosti i úzká vazba mezi stěžovatelem a jedním z radních. Václav Klaus má totiž pravidelné okénko nekonfliktních rozhovorů u radního Lubomíra Veselého na zmiňovaném portálu XTV. Jedním z pravidelných komentátorů v XTV i na Veselého youtubovém streamu je navíc Klausův mluvčí Petr Macinka.

Lubomír Veselý se navíc v tomto konkrétním sporu přímo vymezil vůči moderátoru Moravcovi – a nepřímo se tedy zastal stěžovatele Klause.

V jednom z nedávných streamů označil Veselý Moravce za aktivistu, který by podle něj měl spíš než prestižní diskusní pořad moderovat „magazín o zahrádkářství nebo Uchem jehly o víře“.

Není to poprvé, co takto Veselý „roztleskal“ některé z témat u sebe na streamu (či v XTV), aby se následně přelilo i do televizní rady, kde sám zasedá.

Loni v dubnu se v jednom z videí (nikoli poprvé) pustil do pořadu Newsroom ČT24. Už samotný název zveřejněného streamu byl výmluvný: „Newsroom ČT24 brutálně LŽE! Česká televize v pozici dezinformátora! Co s tím?“.

Sám sobě stěžovatelem

Veselému se nelíbilo, že jedna z reportáží v Newsroomu kromě jiného zmínila starší smlouvu XTV a Správy Pražského hradu o vytváření videí. A to v takové souvislosti, že to vypadalo, jako by portál, kde Veselý působí, dělal Hradu reklamu.

Nechme teď stranou, že to byla bez ohledu na zmíněnou smlouvu do značné míry pravda, protože sám Veselý byl dlouhodobě se Zemanem „nakrátko“ a nekonfliktní rozhovory s ním v minulosti postupně dělal na Frekvenci 1, v Českém rozhlase a právě i v XTV.

„Záleží samozřejmě na hlasování kolegů, ale pokud bych to měl odhadnout, tak si myslím, že se spíš shodneme na zveřejňování,“ říká na dotaz HlídacíPes.org předseda Rady ČT Karel Novák.

Ve zmíněném videu Veselý avizoval, že společnost XTV, kde sám působí a kde je hlavní tváří projektu, chystá kvůli reportáži Newsroomu právní kroky a stížnost Radě ČT. Stěžovatel se tak zde propojil s tím, kdo o stížnosti má rozhodovat.

Veselý sice na tento svůj potenciální střet zájmů upozornil („V Radě ČT to z důvodů vám jasných udělat nemohu, ale tady se za majitele XTV, za všechny kolegy poperu.“), z veřejných zdrojů ale nelze ověřit, co se s případnou stížností XTV dělo dál – zda skutečně na Radu ČT dorazila, jak na ni radní odpověděli, a jak přitom hlasoval právě Lubomír Veselý.

Šéf Rady ČT: Myslím, že to zveřejníme

O zveřejňování stížností by radní na pracovním neveřejném jednání měli mluvit už tento týden, hlasovat by se o tom mohlo na řádné schůzi v únoru. „Záleží samozřejmě na hlasování kolegů, ale pokud bych to měl odhadnout, tak si myslím, že se spíš shodneme na zveřejňování,“ říká na dotaz HlídacíPes.org předseda Rady ČT Karel Novák.

Není zatím jasné, v jakém rozsahu by se stížnosti „odtajňovaly“, zda pouze jejich znění a znění odpovědí Rady, či i jméno stěžovatele, jak je to například obvyklé u velké části stížností projednávaných Radou Českého rozhlasu.

Jakákoli změna k větší transparentnosti bude oproti současnému stavu velký krok dopředu. A pokud to radní myslí s otevřeností skutečně vážně, mělo by jít o co největší zprůhlednění.

Jinak se jen těžko rozptýlí podezření, že stížnosti jsou kromě nástroje přiměřené kritiky ČT také silnou neformální pákou, jak se zbavit některých nepohodlných moderátorských či manažerských tváří veřejnoprávní televize.