Ivan Bartoš skončil jako předseda České pirátské strany.

Piráti spláchnutí novou vlnou tsunami. Další pokus o reformu si už každý rozmyslí

Napsal/a Robert Břešťan 24. září 2024
FacebookXPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Z posledních tuzemských voleb lze nasát různá poučení a postřehy. Jedno z nich je, že žijeme v zemi, kde lidé ve své obci v referendu odmítnou stavbu domu pro seniory. Nejde ani tak o to, že by tahle země „nebyla pro starý“, jde o to, že na náš smrádek a teploučko je radno nesahat. A raději nic neměnit, nereformovat.

Není to zase tak strašlivě dávno, co si tuzemské úřady musely zvykat na to, že jistoty v podobě psacích strojů se hroutí a chtě nechtě je nahradí počítače.

Odpor k této kdysi radikální změně byl pozorovatelný pouhým okem – stárnoucí úřednice nechtěný stroj zakrývaly přehozy a dečkami, aby se na něj tolik neprášilo, a dál si vařily ranní kávu vedle štosů papírů a užívaly si staccato klapek svých mechanických strojů.

Stavět jako v Zimbabwe

Od té doby jsme ušli nějaký kus cesty, ale pořád platí, že na úřadech je papír král a že odpor ke každé změně a snahám o modernizaci je značný. Jen se v mezičase vyměnila generace oněch úřednic (a úředníků).

Když pak někdo zkusí jít politicky s kůží na trh, jako se to stalo s digitalizací stavebního řízení, narazí nejen na protichůdné zájmy byznysu a dodavatelů IT systémů, ale i na odpor, místy i zjevný bojkot ze strany úřednického stavu, který by to rád pořád dělal postaru, jak to „vždycky fungovalo“.

Pomiňme pro tentokrát, že nový systém má skutečně k funkčnosti předaleko. Ačkoli, kdo si myslí, že do doby „přepnutí“ snad šlapalo stavební řízení jako po drátkách, a že tedy nebylo třeba na nic sahat, žije v lobotomické realitě; doporučujeme dohledat si zpětně ten setrvalý nářek developerů nad tím, jak je tu „délka stavebního řízení na úrovni Zimbabwe“.

Roli jistě hraje i fakt, že jen v červnu přišlo na stavební úřady v papírové podobě, podle starého zákona, víc podání než jindy za šest měsíců – a to by byly úřady zahlcené i v tom Zimbabwe.

Uvidíme také, kde bude digitální stavební řízení řekněme za půl roku. Třeba se rozběhne, třeba se s ostudou vrátí k starému dobrému razítkování. Někteří úředníci v tu druhou variantu dost možná i doufají a o žádné novinky tradičně nestojí; výsledky voleb a pirátský výbuch jim v tom do žil může vlévat novou naději.

Je zjevné, že pro Pirátskou stranu byly – hojně medializované – problémy s digitalizovaným stavebním řízením posledními kapkami v plném džbánu jejich volebního neúspěchu. Dovršil to čerstvě oznámený vyhazov Ivana Bartoše z vlády a očekávaný pirátský odchod z koalice.

Dá se čekat, že teď už si každá strana setsakramensky dobře rozmyslí, jestli se vůbec bude o nějakou nepopulární a náročnou reformu pokoušet. Jakkoli mohou být cíle a úmysly ty nejlepší.

Další vlna tsunami

Varováním byl už pokus o reformu, kterou za vlády Mirka Topolánka v roce 2007 a 2008 zkoušel protlačit tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

Zavedly se zdravotnické poplatky ve výši 30 u lékaře a v lékárnách za každou položku na receptu, 90 Kč za ošetření na pohotovosti (to jediné nakonec přežilo) a 60 Kč za pobyt v nemocnici a den.

Důsledkem byla hysterická, leč účinná kampaň sociálních demokratů, toho času v čele s Jiřím Paroubkem, v podzimních krajských a senátních volbách roku 2008.

V zemi, kde lidé ročně prosázejí v hazardu 54 miliard a za alkohol a tabák vydají v součtu ročně přes 200 miliard korun se desetikorunové poplatky v „bezplatném zdravotnictví“ staly symbolem pravičácké sociální necitlivosti a zhmotněním dodnes trvajícího (a rostoucího) přesvědčení, že lid má na něco nárok a stát je tu od toho, aby mu to platil.

ČSSD tehdy slavila, ODS zažila pořádný výprask. Pokud něco vzalo chuť a odhodlání dalším vládám zkoušet někde něco skutečně měnit a reformovat, byla to dost možná tahle „oranžová tsunami“.

A teď si do politické rovnice s výsledkem „průšvih“ mohou političtí marketéři dosadit Piráty a jejich snahu o reformu stavebního řízení.

Bývalý premiér Mirek Topolánek v reakci na jednoznačné výsledky krajských voleb – nové krajské tsunami tentokrát v režii ANO – na síti X připomněl právě to, jak to tu kdysi zválcovala ČSSD; s posměšným dovětkem, kde že je teď té straně konec.

No – není až tak podstatné, kde je konec sociálním demokratům, jako to, kde je konec jejich voličům. Přelili se k Babišově ANO. Takže na reformy zapomeňme, ty se nenosí. Kdo s nimi přijde, tomu to volič spočítá.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)