
Past na Lukašenka. Proč Trump zavolal „Putinovu našeptavači“
Několik hodin před setkáním s Vladimirem Putinem na Aljašce Donald Trump nečekaně zavolal běloruskému samovládci Alexandru Lukašenkovi. Tato zpráva šokovala jeho politické protivníky. Prezident nejmocnější země světa najednou poctil telefonátem vzdáleného a podle jeho měřítek drobného diktátora, který zfalšoval volby v roce 2020, brutálně potlačil rozsáhlé protesty a stal se v očích Západu nelegitimním. Co se skrývá za touto senzací?
Částečně tajemství odhalil sám Trump. Na své sociální síti TruthSocial napsal: „Měl jsem skvělý rozhovor s hluboce váženým prezidentem Běloruska Alexandrem Lukašenkem. Cílem hovoru bylo vyjádřit mu vděčnost za propuštění 16 vězňů. Projednáváme také propuštění dalších 1300 vězňů.“
Tajemná hra s diktátorem
Tento příběh začal již v červenci loňského roku. Tehdy Lukašenko nečekaně omilostnil 18 osob odsouzených za „zločiny extremistického charakteru“ (tímto termínem úřady maskují politické pronásledování). Poté následovalo několik dalších vln omilostnění.
Analytici si lámali hlavu: jak vysvětlit takový „příliv humanismu“?
O zákulisí této kauzy informoval v únoru letošního roku deník The New York Times. Ukázalo se, že američtí diplomaté již dlouho a intenzivně spolupracují s Lukašenkem. Publikace uvedla, že mezi Washingtonem a Minskem se připravuje „velká dohoda“.
Konkrétně: Lukašenko „propustí mnoho politických vězňů, včetně těch známých. Na oplátku Spojené státy zmírní sankce vůči běloruským bankám a vývozu potašových hnojiv“.
A běloruský vládce skutečně pokračoval v propouštění skupin politických vězňů. Největší pozornost vzbudilo propuštění Siarheje Cichanouského, nejhoršího osobního nepřítele diktátora, v červnu. Podařilo se také dostat z běloruských věznic všechny americké občany a Bělorusy, kteří pracovali pro americké „Rádio Svoboda“.
Proč by Trump měl pokračovat ve hře s diktátorem? Současný šéf Bílého domu má přece pověst cynického obchodníka, nikoli bojovníka za lidská práva. Jedna z verzí spočívá v tom, že právě chce vylepšit svůj image a ukázat se jako humanista.
Ale hlavní motivací, jak říkají zasvěcení lidé, je palčivá touha získat Nobelovu cenu míru. A odhalují pozadí: Trump velmi nemiluje Baracka Obamu, který tuto cenu získal v roce 2009, a chce, pokud ne strčit ho do kapsy, tak alespoň vypadat ne hůře než on.
Je třeba zdůraznit, že za mřížemi v Bělorusku zůstává nositel Nobelovy ceny a obhájce lidských práv Ales Bjaljacki. Pokud bude díky úsilí Washingtonu propuštěn, šance amerického prezidenta na získání Nobelovy ceny se jistě zvýší.
Je tu ještě jedna podrobnost, která vysvětluje zvláštní pozornost současného majitele Bílého domu vůči Bělorusku. Předci jeho zetě Jareda Kushnera (kterého Trump velmi cení) jsou běloruští Židé. Zázrakem přežili nacistickou okupaci, bojovali v partyzánském oddílu a po válce emigrovali do Ameriky.
Lukašenko je v sedmém nebi
Obecně lze předpokládat řadu důvodů, které vedou Trumpa k tomu, aby běloruskému diktátorovi připomínal, že je třeba „velkou dohodu“ dotáhnout do konce.
17. srpna se na TruthSocial objevil nový příspěvek amerického prezidenta: „Děkuji Bělorusku a jeho mohutnému vůdci. Doufám, že 1300 [vězňů] bude také brzy propuštěno.“
Jak vidíme, pro účely dohody Trump nešetří komplimenty: „hluboce vážený pane prezidente“, „mohutný vůdce“. Tyto přívlastky dráždí běloruské opozičníky, ale Lukašenkovu propagandu těší. A on sám je zřejmě v sedmém nebi radostí. Takovými osloveními ho Trump do jisté míry legitimizuje, uvádí vyvrhele do světové politiky.
Pro odpůrce režimu je to složitý morální konflikt. Na jedné straně váhy je pocit nespravedlnosti, rozhořčení, na druhé straně osudy lidí, kteří trpí a umírají za mřížemi (obhájcům lidských práv je známo minimálně osm úmrtí politických vězňů v Bělorusku).
Bývalý politický vězeň Jurás Zjankovič, Bělorus s americkým pasem, který byl v dubnu předčasně propuštěn, se vyjádřil takto: „Pokud výměnou za to, že on (Trump) tam nazval Lukašenka velkým vůdcem, bude propuštěno 1300 lidí, považuji to za naprosto normální cenu, kterou lze zaplatit.“
Autokrat se ocitl v pasti?
Hlavní obava odpůrců režimu spočívá v tom, že diktátor může získat nové rukojmí. Zde hodně záleží na tom, zda má americká strana promyšlenou postupnou strategii, aby měla po ruce jak cukr, tak bič. Například: propustíš skupinu vězňů – my uvolníme některé sankce, ale pokud znovu začneš zavírat disidenty do vězení – budeme tlačit ještě silněji.
Vývoj situace bude také záviset na postoji EU, jejíž sankce proti režimu jsou mnohem přísnější než americké. A Brusel zatím zastává tvrdou (nebo nepružnou?) linii.
Běloruský vládce je mstivý, ale kvůli ekonomickým výhodám a ukončení izolace na Západě je ochoten udělat mnoho. Navíc Trump svými sladkými řečmi nastražil diplomatické pasti, „aby se Lukašenko nemohl vyvléknout“, domnívá se jeden z vůdců běloruské opozice Pavel Latuška.
Lukašenko, stejně jako všichni diktátoři, skutečně respektuje sílu. Zatímco o evropských politicích se vyjadřuje pohrdavě (údajně jsou to slabochové), současného amerického vůdce chválí. Dokonce mu lichotivě slíbil, že ho navrhne na Nobelovu cenu. Přitom si Lukašenko jistě jasně uvědomuje, že hlavu nejmocnějšího státu planety, navíc s tak drsnou náturou, je lepší nerozčilovat.
V každém případě, když Trump během telefonního hovoru začal mluvit o politických vězních, Lukašenko ho rychle ujistil: „Donalde, v této práci pokračujeme.“
Mírové rozhovory v Minsku?
Ale to ještě není vše. Proč Trump zavolal Lukašenkovi právě před setkáním s Putinem, doslova z letadla, které mířilo na Aljašku?
Zde lze uvést dvě verze, které si navzájem neodporují.
Za prvé, Američané viděli v běloruském autokratovi postavu, která je nejblíže vládci Kremlu. A zdá se, že lidé z Trumpova týmu (Christopher Smith, John Cole, Keith Kellogg) navázali kontakt s Minskem, aby prostřednictvím Lukašenka našli klíč k ruskému prezidentovi. Tak alespoň popsal zákulisí těchto návštěv korespondent časopisu Time Simon Shuster, který běloruského diktátora nazval „Putinovým našeptavačem“.
Za druhé, není vyloučeno, že se setkání prezidentů USA a Ruska uskuteční v Minsku. Je také možné, že se tam budou konat jednání o míru na Ukrajině (nebo jejich část).
Proč? Především je tato lokalita pro Putina velmi pohodlná. Považuje Bělorusko za svou zemi, kde mu nehrozí zatčení na základě zatykače z Haagu. Kromě toho Trump ve svém tweetu tajemně napsal, že se těší na setkání s Lukašenkem v budoucnu. Lze předpokládat, že do Moskvy, do doupěte agresora, se americký prezident stydí jet, ale Minsk je jakoby neutrální území.
No a sám Lukašenko se prostě nemůže dočkat, až se znovu stane mírotvůrcem. Jeho hvězdná hodina nastala v únoru 2015, kdy Minsk hostil summit normandské čtyřky. Hospodář paláce doslova zářil, daroval Angele Merkelové obrovskou kytici, mnohokrát se fotografoval s hlavami Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie. A poté se chlubil, jak účastníkům zdlouhavého summitu nosil „kávu po kbelících“.
Nyní se běloruský vládce v roli spoluviníka agrese cítí nepohodlně. A status hostitele mírových jednání by mu však umožnil poněkud se od války distancovat, upevnit subjektivitu Běloruska a poskytnout relativní záruky, že Kreml ho nepožere.
Washington by mohl s takovým řešením souhlasit, aby ještě více motivoval Lukašenka k rychlejšímu propuštění politických vězňů. Trumpovi se nějak nehodí cestovat do země, kde je mnoho vězňů svědomí.
Volodymyr Zelenskyj by samozřejmě nechtěl jednání v Minsku. Ukrajinci si pamatují, odkud Putin v únoru 2022 vyrazil bleskovou válkou na Kyjev. Ukrajinský prezident by však bude muset jistě přistoupit na kompromisy, a tento není nejhorší.
Na závěr zmíníme ještě jeden moment, který nutí vedení USA hledat na mapě Bělorusko. Jeho území visí nad Ukrajinou a zasahuje do hranic zemí NATO. Pro Kreml je to takzvaný běloruský balkón, ze kterého se pohodlně útočí. Američané se podle The New York Times snaží snížit Lukašenkovu loajalitu vůči Moskvě.
To je velmi nevděčný úkol, vzhledem k tomu, jak je Bělorusko závislé na svém velkém východním sousedovi. Takže tato hra Washingtonu s běloruským diktátorem se může kdykoli zvrtnout.
Ale pokud budou propuštěny stovky politických vězňů, pak Trump, navzdory extravaganci jeho metod, udělá velkou dobrou věc.
Autor, Aliaksandr Klaskouski, je politický analytik běloruské nezávislé informační agentury Pozirk.
![]()
Tento to text vznikl v rámci projektu EthProMedE. Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též

Budoucí náměstek Vích: prodloužená ruka SPD a Ruska na ministerstvu obrany

Česko-slovenský systém „našich lidí“. Červený koberec pro Okamuru v Bratislavě
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)

17 komentářů
Milá redakce a autore, tak jak to tedy vlastně je?
Pokud je to tak, jak píšete, je D.T. docela slušný státník a vyjednavač. A já s vaším názorem souhlasím. Nebývá to často, ale souhlasím. (Jelikož i když mívám na spoustu věcí odlišný názor, nejsem zaslepen nenávití, narodíl od některých lidí kteří mají pocit, že hlásají jedinou pravdu.)
A proto na vás tímto apeluji.
Není na čase, aby jste veřejně označili Boba Kartouse za dezinformátora stejně tak, jak to děláte u jiných?
(S ohledem na jeho uveřejněný text z nedávnych dní, kde označuje D.T. za klauna, u něhož pouze předstíráme, že je ctihodný státník.) (Před třemi dny na médiu.seznam.cz)
Tak doufám, že prokážete (dokážete) nezaujatost a zařadíte jej na pověstné seznamy dezinformatorů.
A pokud již neexistují, (dříve prokazatelně existovali) tak že o jeho dezinformacích alespoň vydáte hezký článek.
Těším se na vaší odpověď a ještě více na vaše konání v této věci, jelikož jinak ztrácíte vi i vaše názory jakoukoliv relevanci a jakoukoliv váhu názoru, natož vašich hodnocení druhých (pokud by jste se vyhýbali hodnotit i lidi jež jsou, nebo byli s vámi spřízněni).
S přáním hezkého večera autor tohoto komentáře
Od převratu89 se z medií stávají čím dál větší rozeštvávači společnosti, včetně sebestředných redaktůrků. Typu Rudého práva pro „správnou“ ideologii ! Pak je problém rozeznat rozdíl mezi bulvárem a objektivním zpravodajstvím
Spekulace o mirovych jednání v Minsku, nejsou od věci. Byla by to velká prilezitost pro prezidentského jezedaka Lukašenka. Novináři východního bloku blbě píši o Bělorusku, např. Palata, Procházková a další. Prezident Lukasenko má svá pozitiva, je představitel zeme pod sankcemi, jen proto, že nedopustil ve své zemi převrat, ona mládež si casem uvědomí realitu. Situace zemi na opacne strane Česko, Polsko, Slovensko je složitá, podpora Ukrajiny je taková, objednávka, německých a francouzských představitelů, kteri trpí pocity poražené cke nálady a podporují jen bujeninl EU a NATA a obyvatelé jejich zemi jsou zmitani přistěhovalci.To je balanc na ostří nože. Takové problémy p. Lukašenko nemá ani náhodou a, nelze mluvit o stagnaci u sousednich zemi to platí jednoznačně. Každá liška chválí svůj ocas.
Bohužel od TACO nelze žádné strategické hry očekávat … jen ad hoc výkřiky vyplývající z jeho senility a potřeby se neustále mediálně prezentovat.
Jsem toho názoru, že ta trocha medu, opatlaného kolem diktátorových úst za svobodu (a možná i životy) politických vězňů stojí.
… na příspěvku Klaskovského je vidět nepřímo jakési zděšení, že Trump by mohl jednat s Lukašenkem – což se asi stane… No ale co bude potom s náhledem „demokratů“ na zavilé dogma „diktátor Lukašenko“ (viz třeba naše pirátka Markéta Gregorová)…A ještě jeden doplněk, který je, že „Bělorusko zasahuje do hranic států NATO“. No ono je to obráceně, protože nejdříve bylo Bělorusko (od r. 1991), aby až pak se Polsko stalo členem NATO v r. 1999, respektive pak v r. 2004 ty další pobaltské země… Tedy státy NATO se staly sousedy Běloruska, aby pak rády válčily ve všech transkontinentálních válkách – tedy ne obranných…To chlapec Klaskovský nepíše…
Jinými slovy milovníkovi ocelových ptáků nedochází, že trumpovy bláboly se jednáním nazvat nedají ani s oběma očima zavřenýma a oběma ušima odřenýma. Jakési dojmy co bylo dřív na tom nic nemění. Mimochodem rusáckých válek se žádná členská země neúčastnila.
…a proč by se měly účastnit členské státy (ale jaké členské státy ?) „rusáckých“ válek, Pavlušo Š., když to byly „jen“ ruské války, že ? To jen léta letoucí transkontinentálních USAválek se účastnilo „dobrovolně“ členských zemí habaděj, že ? I Černochová za ty války dává metály s fanfárami a zpěvem demokratických bojovníků…
… a ještě jeden podstatný „úkaz“ k textu článku, který má po jeho samotném konci uvedeno, že : text je spolufinanován EU…., tedy je vidět, že odkud vítr fouká… Jenom jestli jeho korekturu nedělala eurohujerka a naše pirátka Gregorová, která má na Lukašenka pifku snad už narození, které bylo možná v době, když už byl Lukašenko prezidentem…
Jak jde o peníze, tak promlouvá závist. Není co divit. Vaše komenty jsou jak z moskevskýho deníku pravda a nic vám z toho nekápne.
.. tak to „ste“ vedle, jak ta jedle…. Tady vůbec „nepromlouvá“ závist, protože není čemu závidět… Spíše je smutné, že k něčemu takovému se ta „slavná“ EU vůbec kloní, ačkoli ona má másla na hlavě až až… Je to od ní takový ukázkový „aktyvysmus“, že to z toho čouhá jako sláma z bot, kterému mohou tleskat takoví exoti a exotky typu naší Gregorové… Pokud ten Trump do Běloruska nakonec přiletí, tak pak to právě bude rána pro takové Gregorové a tyto „almužníky“ jako tento Klaskovský… Tedy i jinak, ať si slavná EU takovému prskání tleská, ale nemusí to dávat takto nutně veřejně baštit s cedulkou její podpory…
Lidi jako vy nechápu, furt na něco nadáváte, na západ, EU .. Když by zmínka o tom financování nebyla uvedena, tak zase budete volat, že se to tají a je to skryté, netransparentní. Jinak pokud jste si nevšimnul, tak se tato informace běžně vyskytuje v prostoru kde pomohla financovat EU.
pro Vočko : tak já nenadávám, já jen „poukazuji“ na zoufalý aktivismus, který z mnohých potentátů EU (Kallasová, von der Leyenová, u nás Gregorová, aj.) neskutečně čouhá… Viz včera čumando Leyenové u Polsko -Běloruských hranic, přičemž ta Leyenová (a jí podobní blízcí vejři) neřekne k Bělorusku dobrého ani ň – skoro přehnaně přirovnání jako vztah Izrael a okolní státy.. Kdyby tedy nějaký potentát stál tak blízko u hranic toho Izraele a nepřátelských států, tak Izrael by takového politika zastřelil s odůvodněním, že se jedná o obranu židovského státu… Tady ta Leyenová v klidu odkráčela k dalším obludným dogmatům v jiných státech (asi do Bulharska), ale hle, ono z toho Běloruska na ní nic nepřiletělo – skoro kupodivu, by se měla divit… No, co to praví, že takoví dogmatici (jako ta Leyenová) v té Evropě nehledají nějakou rozumnou koexistenci spolužití, ale budou dštít a dštít jen síru a smrad… A proto pokud ten Trump do toho Běloruska přiletí, tak to bude rána všem takovým Leyenovým, Kallasovým a u nás Gregorovým…. Jsem přesvědčen, že kdyby byl stále předsedou EK třeba takový Juncker, byla by celá EU daleko konstruktivnější pro celou Evropu… Celá tato současná EU, (vč. EK ) squadra svým činěním bude v budoucnu zapsána rozhodně černě…
Ukrajina bombardovala ropovod Družba na hranicích s Běloruskem. Co si o tom zastánci desp.. Zelenskyj myslíte ? Zadrželi ukrajince který řídil poškození ropovodu „strým“ v Baltském moři .. tak kdo je agresorem ?
Kdo je v této válce agresorem je většině normálních lidí více než jasné. Protože nevíte, že Nordstream není ropovod, ale plynovod, tak se vám to bude těžko vysvětlovat.
Nord stream(NS) I. byl ještě před válkou, ale i tak pak u NS I. a NS.II. nedával té Ukrajině právo je oba „odbouchnout“.. Když byste to převedl na války USA a kol. z nedávné minulosti, tak protože ty války „vedl“ jen ten „demozápad“, tak by z té podmořské infrastruktury nemělo zbýt nic, že ? Tady oba NS byly vztahem Německa a Ruska a ta Ukrajina a Polsko „házely“ do toho vidle už jen tím, že celý projekt NS II. obchází Polsko a Ukrajinu, protože tyto státy tak přijdou o tranzitní poplatky – přičemž ten NS II. byl stavěn právě proto ze strany Ruska, aby dál už Ukrajina nemohla ten plyn krást, respektive Německo si tím chtělo připravit základnu pro postupný odchod od jaderné energie… A Polsko už tenkrát řeklo, že v budoucnu nebude brát z Ruska žádný plyn, tedy tak stavba NS II. byla logickým vyústěním toho, že Polsko a Ukrajina budou logicky obejity – když to tak chtěly…
Prozatím akorát soudruhům z číny a rusácka nedává nic právo útočit na podmořskou infrastrukturu. A že se tak děje, i když diletantsky, je evidentní, milovníku ocelových ptáků.