Podle místopředsedy Rady České televize Pavla Matochy dosavadní šéf ČT Petr Dvořák neuspěl při ředitelské obhajobě proto, že s radou „nespolupracoval, ale válčil“. René Kühn, který v radě po dvanácti letech skončil před pár dny, však dění v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize popisuje úplně jinak. Atmosféra podle něj zhoustla právě až s příchodem skupiny radních kolem Pavla Matochy.

René Kühn strávil v televizní radě dvanáct let a jeho dva mandáty se tedy prakticky přesně kryly se dvěma funkčními obdobími Petra Dvořáka. Ten v červnové volbě při pokusu získat třetí mandát ředitele neuspěl a v září skončí. Jeho nástupcem bude dosavadní šéf brněnského studia ČT Jan Souček.

„Obecně očekávám od Jana Součka mnohem lepší spolupráci s Radou ČT, než byla za jeho předchůdce,“ řekl v rozhovoru pro Lidové noviny současný místopředseda a bývalý předseda rady Pavel Matocha, který je členem kontrolního orgánu ČT od roku 2020.

Právě před třemi lety, kdy v radě zasedla nová šestice radních, včetně například Lubomíra „Xavera“ Veselého, Hany Lipovské, Jiřího Šlégra, bývalého manažera ČT Romana Bradáče a zmíněného Pavla Matochy, atmosféra v radě směrem k vedení televize viditelně zhoustla.

Dětský tábor Hany Lipovské

„V minulosti byla tato interakce mezi radou a managementem mnohem lepší a intenzivnější než v posledních třech letech. Ročně probíhalo okolo dvaceti uzavřených jednání, na kterých jsme se průřezově zabývali kompletní agendou ČT a seznamovali se záměry vedení televize,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org René Kühn, který se netají názorem, že Pavel Matocha nadále zásadně ovlivňuje z pozice místopředsedy dění v radě.

V rozhovoru, který HlídacíPes.org uveřejní celý ve čtvrtek 13. července, mluví René Kühn také o nevoli části politického a byznysového prostředí vůči silné veřejnoprávní televizi, o neférové kritice zpravodajství ČT, ale i o nedostatku sebereflexe na Kavčích horách.

Podle Kühna byla neveřejná jednání rady s managementem často ostrá, ale vždy věcná. „Poslední tři roky už tohle neexistuje a výrazně se snížil rovněž počet samotných zasedání rady. Z těch se stala spíše aréna pro největší kritiky z řad radních. Je zjevné, že šlo z jejich strany především o veřejnou kritiku ředitele potažmo ČT samotné na efekt,“ dodává s odkazem právě na Pavla Matochu nebo Lubomíra Veselého, který Petra Dvořáka i zpravodajství České televize opakovaně kritizoval na svém youtubovém streamu i přidružené televizi XTV.

Další hlasitá kritička Dvořákova managementu Hana Lipovská už v radě téměř dva roky není. Poslanci ji odvolali v září 2021 kvůli její sněmovní kandidatuře za Volný blok.

Lipovská ředitele Dvořáka kritizovala například za údajně netransparentní smlouvy, v některých případech však její argumenty mířily zcela mimo a kauzu viděla třeba i v objednávce ubytování pro zimní tábor dětí zaměstnanců ČT, který televize pořádá už desítky let.

Dvořákův fanklub? Spíš fanklub ČT

U Dvořákových kritiků se také opakoval argument, že rada do roku 2020 byla řediteli příliš jasně nakloněná.

„Já bych to nenazýval Dvořákovým fanklubem, ale spíše bych použil výraz fanklub veřejnoprávní televize. Relativně delší dobu byla rada většinově poskládaná z lidí, kteří přirozeně vnímali celospolečenskou důležitost a nezastupitelnost veřejnoprávních médií,“ tvrdí René Kühn.

Výsledkem zmíněných peripetií za poslední tři roky podle něj bylo, že televizní rada začala pracovat mnohem méně než v letech předcházejících, i když formálně si od vedení držela distanc, který je mezi managementem ČT a jeho kontrolním orgánem žádoucí.

„Ano, v posledním období byl zdánlivě odstup mezi radou a managementem ČT mnohem větší než dříve. Znamenalo to ale rovněž, že tím pádem rada lépe plnila svou kontrolní úlohu? Já si to nemyslím,“ konstatuje Kühn.