Operace CHACHAR aneb Jak ulovit policistu Komárka vlastními zbraněmi

GLOSA. Šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek obvinil policejního prezidenta Tomáše Tuhého z brutálního vynášení informací. Postupně se ukazuje, že tvrdé důkazy chybí, a tak je ve hře pomluva, kvůli které se policejní prezident obrátil na inspekci. A my si můžeme zahrát hypotetickou hru, jak by takové trestní řízení asi vypadalo, kdyby bylo v režii Komárkova útvaru. 

Podle týdeníku Respekt (článek není na internetu dostupný, monitorovaly ho např. novinky.cz) zachytili detektivové z ÚOOZ několik odposlechů, na nichž kdosi z jakýchsi anonymních telefonů s anonymními SIM kartami vyzrazuje jakási tajemství. Nemají sice žádný důkaz, že by to jakkoli souviselo s policejním prezidentem Tomášem Tuhým, zato prý disponují ŘETĚZCEM DŮKAZŮ NEPŘÍMÝCH, a místo lidí honí VĚTVE. My této konstrukci věřit můžeme, a taky nemusíme. Její výhoda je v tom, že s ní nikdy nikdo nepředstoupí před žádný soud, aby ji ověřil.

Jiří Komárek to zjevně trochu přehnal, když na gen. Tuhého zaútočil kvůli brutálnímu úniku informací. Předpokládejme tedy, že by to byl zrovna on, koho by bylo třeba ROZPRACOVAT, NADĚLIT mu a UBYTOVAT, dostat na něho UŠI, prostě ho několik měsíců až let podržet jako ZÁJMOVOU OSOBU. Nebo vyřadit z normálního života, přijde na to. Dělá se to zhruba takto:

Operace CHACHAR. Nebo aspoň BEZRUČ

Název operace je mediálně nejdůležitější, vkus stranou (jak ukázal loňský VIDKUN). Jako úplně nejvhodnější se nabízí operace KOMÁR, jenže to by neprošlo přes VSZ v Olomouci, kde sedí náměstek stejného jména a je o něm známo, že nemá smysl pro humor.

Takže by to nejspíš skončilo operací CHACHAR, to je v pořádku, tomu by lid rozuměl. Kdyby měl odpovědný policista básnickou, což se bohužel taky stává, a zamyslel se, že takový pomlouvač je vlastně pohádkář neboli vypravěč … pak by asi mohla být i operace PETR BEZRUČ.

Když už máme název, je důležité se postarat, aby věc vůbec patřila ÚOOZ. Vypadá to jednoduše, ale patří to k majstrštykům. Nejprve si projdeme vlastní organizační strukturu – cizojazyčné mafie, krádeže aut, počítačová kriminalita, obchod s bílým masem, obchodování s vojenským a radioaktivním materiálem – a znovu a znovu zjistíme, že tudy to nepůjde. Založí se tedy AD HOC TÝM a jde se za státním zástupcem.

Aby si nikdo nevšiml, že je trestní řád ohnutý jak proutek, je třeba něco udělat s právní kvalifikací a trestní sazbou. Ona je pomluva fajn, ale rok vězení – to patří jasně na obvodní oddělení, s tím ani PŘIKÁZÁNÍ VĚCI samotným Ištvanem nic nenadělá.

Můžeme to strčit do DRUHÉHO ODSTAVCE, to je oblíbený trik, „spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem“, jenže to nám dá maximálně dva roky, pořád málo. Ani na ÚTĚKOVOU VAZBU by to nestačilo.

Pomohou větve nebo větvičky

Zde je vhodné opustit linii, CO dotyčný udělal (pomluvil policajta, nezdanil kabelku apod.), a přejít právě k větvím. Tedy S KÝM se zná, JAK o něčem (o čemkoli) mluví, jaké vyznává postoje. Pokud má mezi známými někoho, kdo si v posledních 30 letech nechal udělat technickou na auto bez papírů nebo tak něco, je vyhráno.

Založí se to jako ZLOČINNÉ SPOLČENÍ, případně SABOTÁŽ. Mediálně samozřejmě poslouží vysoce organizovaná skupina s vazbami na regionální politicko-ekonomické zájmy, ať už to znamená cokoli.

Pak už jenom stačí sehnat krajského policejního ředitele, aby dodal ZÁSAHOVKU. Tady je argument jednoduchý, z nějakého odposlechu z nějaké anonymní SIM karty máme POZNATEK, že by pachatel mohl být ozbrojen. Na to je slyšeno. I když dodnes nechápeme, co kdo namluvil povolujícímu orgánu v červnu 2013, když se jelo na Úřad vlády.

Pokud má dotyčný advokáta, důrazně se doporučuje udělat DOMOVINU i u něj doma a v kanceláři. Sice to s věcí příliš nesouvisí, ale je tam řada jiných spisů o jiných lidech a co kdyby? Znáte to. NAPYTLUJEME a uvidíme.

A pak přichází vrchol policejní práce, VAZBENÍ. „Ještě probíhají ÚKONY, ale mohu v této chvíli potvrdit, že budeme dávat návrh na vazbu.“ Ubytovací správou by mohl být třeba známý Okresní soud Ostrava, ani by se nemuselo létat vrtulníkem, zcela výjimečně by tentokrát seděla i MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST.

A pak už jen dva tři roky počkat, až to celé shodí nějaký ten soud.