Ondřej Neumann: Paradoxy kandidáta Babiše. Mediální magnát si stěžuje na nepřízeň médií

IN MEDIAS RES. Andrej Babiš má oproti dalším prezidentským kandidátům – kromě svého osobního majetku – jednu podstatnou výhodu. Zaměstnává armádu novinářů, patří mu zhruba třetina médií na českém trhu a řada dalších soukromých médií typu XTV nebo Parlamentní listy, ale i klíčových televizí Nova či Prima, je mu nakloněná. Přesto si stěžuje, že se na něj dlouhodobě pořádá „mediální štvanice“.

V neděli 30. října na obrazovkách TV Nova Andrej Babiš oznámil, že bude kandidovat v lednové prezidentské volbě. O dva dny později – v úterý 1. listopadu – s ním vyšel rozhovor v tištěném deníku Mladá fronta Dnes. Začínal jako hlavní materiál vydání a redakce ho opatřila titulkem „Proč chci být prezidentem“.

Což odpovídá daleko více „nadpisu“ reklamní brožury prezidentského kandidáta než titulku nejčtenějšího seriózního celostátního tištěného deníku v Česku, který se chlubí 420 tisíci čtenářů denně.

Totožný rozhovor – tentokráte pod titulkem „Chci vést pozitivní kampaň. Nekandiduji proti někomu, říká Andrej Babiš“ – tentýž den nabídl lidu i sesterský web iDnes.cz. Zde je na místě dodat, že v úterý 1. listopadu zabrousilo na stránky iDnes.cz dle NetMonitoru 1 428 348 čtenářů. Sečteno, podtrženo: Andrej Babiš dostal dva dny po oznámení své kandidatury šanci oslovit téměř 1,85 milionu lidí.

Ježíš na Teplicku

Stalo se tomu tak v mediálním domě Mafra, který Andreji Babišovi patří. Což mimo jiné znamená, že rozhovor s ním vedla jeho zaměstnankyně, o titulcích, čase vydání i umístění na stránkách deníku či webu pak rozhodovali další lidé, kteří od Andreje Babiše pobírají plat. Tento fakt byl ovšem jak na stránkách Mladé fronty Dnes tak iDnes.cz čtenářům cudně zamlčen.

(Na vysvětlenou – když třeba Hospodářské noviny či iHNed.cz dělají rozhovor se Zdeňkem Bakalou, je u rozhovoru zveřejněna informace, že Bakala je majitelem vydavatelství, které oba tituly vlastní. Tuto praxi vesměs dodržují i tituly vydavatelství CNC jako Blesk, či Blesk.cz, které spoluvlastní Daniel Křetínský.)

„Novinářská“ (spolu)práce zaměstnanců Babišova mediálního impéria na majitelově prezidentské kandidatuře tím ovšem zdaleka nekončila. O den později považovala autorka zmiňovaného rozhovoru  – Eva Pospíšilová, politická redaktorka pražské centrály – a s ní i vedení redakcí za nutné vyrazit s Andrejem Babišem na start jeho předvolební kampaně do Ústeckého kraje (regionální redaktoři zjevně nebyli hodni tohoto velkého úkolu).

Výsledkem je „novinářský útvar“ s titulkem „Babiš zahájil kampaň na Teplicku. Žena o holi ho vítala se slzami v očích“. Inspirace Novým zákonem (a jeho ústředním hrdinou) se zde nabízí sama…

Hnojomety se zastřelují

Své polínko pod kotlem rozbíhající se finální fáze prezidentské kampaně dodala i redakce dalšího z titulů Babišova mediálního impéria – Lidových novin, které si každý den přečte 159 tisíc lidí. V den startu Babišovy kampaně nabídla možným pochybovačům analýzu „Prezident nemusí být bezúhonný“.

Text, který vysvětloval, že probíhající soud s Andrejem Babišem v kauze Čapí hnízdo není žádný „formální problém“ pro jeho prezidentskou kandidaturu, byl samozřejmě zveřejněn i na webu Lidovky.cz, a to pro jistotu již 1. listopadu podvečer. Lidovky.cz ten den navštívilo 132 tisíc uživatelů internetu.

A můžeme pokračovat dál. Unikátním výtvorem z produkce zaměstnanců Andreje Babiše je kupříkladu „komentář“ dua Barbora Koukalová a Petr Konečný. Na bulvárním webu Expres.cz vyšel 6. listopadu večer (druhý den navštívilo web 200 tisíc lidí) pod titulkem: Koukalová & Konečný: Reálně hrozí, že Andrej Babiš vyhraje. A bude to zřejmě trest pro něj.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Na tomto „produktu“ není ani tak podstatné to, v jakém světle autoři líčí svého chlebodárce, jako míra pohrdání určená jeho konkurentům. „Babišův vstup do prezidentského klání samozřejmě jeho soupeře ohrožuje, nemá k sobě adekvátního rivala, stojí proti němu jakési twitterové figurky, které si vyprojektovalo pár bohatých bláhovců, kteří touží po tom, že až jejich konstrukt vyhraje, dostanou za odměnu teplá místa poradců a ředitelů,“ lze se zde mimo jiné dočíst.

A právě kydání špíny na Babišovu konkurenci v prezidentské volbě bude role, kterou podle pozorovatelů Babiš svěří své mediální divizi. „Andrej Babiš bude využívat svá média ve svůj prospěch. Média patřící do Mafry budou útočit na protikandidáty. Ostatně to můžeme vidět už nyní u Petra Pavla, který je cílem velice intenzivní negativní kampaně i z velké části právě z médií Mafry. Bude k tomu využívat své poslance, kteří budou sloužit k té ostré kritice ať už protikandidátů, nebo vlády. Ale věřím, že pokud Andrej Babiš dokáže udržet nervy na uzdě, tak se bude snažit tvářit, že on tu negativní kampaň nevede, že on je ten smířlivý a všechnu tuto špinavou práci za něj odvedou jeho zaměstnanci nebo jeho média,“ varuje třeba Miloš Gregor, expert na politický marketing z Masarykovy univerzity.

O hrozbě „cinknuté“ prezidentské volby jsem ostatně psal dávno před 30. října oznámenou kandidaturou politika, multimiliardáře a mediálního oligarchy v jedné osobě:

Ondřej Neumann: Proč prezidentské volby nebudou férové

Babišova mediální armáda

Proč to vše opět sepisuji? Andrej Babiš má oproti dalším kandidátům – kromě svého osobního majetku – jednu podstatnou výhodu. Zaměstnává armádu novinářů.

Jeho mediální skupina Mafra „je největším multimediálním domem na českém trhu, který prostřednictvím svých produktů pravidelně osloví 3,2 milionu čtenářů tisku a měsíčně 7,4 milionu návštěvníků internetu. Celková čtenost titulů Mafra je 4,93 milionu čtenářů, což představuje 56,2 % populace v ČR ve věku 12-79 let. Měsíční návštěvnost internetových projektů dosahuje 7,4 milionu reálných uživatelů“.

Citaci s výčtem mediální palebné síly Andreje Babiše – abych předešel nařčení z podjatosti – jsem si vypůjčil z webu Mafry. Pro úplnost je ještě potřeba doplnit, že do Babišova majetku „dále patří zábavný videoportál iDnes Kino, skupina hudebních TV stanic Óčko a Rádio Impuls (součástí mediální divize Agrofert)“. Pro přehlednost nabízím tabulku s dosahy produkce mediálního impéria Agrofertu.

Mediální palebná síla Andreje Babiše

Internet

iDnes.cz, Lidovky.cz, Expres.cz, eMimino.cz, Rajče.net, Portmonka…

7 400 000 návštěvníků měsíčně

Tisk

Deník Metro, týdeník zdarma 5plus2, deníky MF DNES a Lidové noviny, týdeníky Téma, Rytmus života a Pestrý svět, programový průvodci TV Max, Týdeník televize, TV Revue a TV plus 14, ženské časopisy Žena a život, Cosmopolitan, Harper´s Bazaar, Chvilka pro Tebe, Tina, Můj svět, Napsáno životem… 

3 200 000 čtenářů na vydání

Rozhlas

Rádio Impuls, RockZone 105,9

752 000 posluchačů denně

Televize

Stanice Óčko

1 500 000 diváků měsíčně

Xaver a spol. to zařídí!

Nedosti však na tom! Zaměstnanci Mafry pravidelně chodí komentovat – zřejmě z titulu „nezávislých novinářů“ – počiny i šance svého zaměstnavatele do veřejnoprávních i soukromých televizí či rádií.

K Babišově mediální palebné síle je potřeba připočíst i „nakloněná média“, mezi která patří kupříkladu televize Nova (ostatně právě v jejím živém vysílání exkluzivně oznámil, že bude kandidovat na prezidenta), televize Prima (na webu CCN Prima News 3. listopadu vyšel komentář s titulkem: Babiš prezidentské volby vyhraje. A koalice Spolu mu skvěle nahrála), web Parlamentnílisty.cz či internetová XTV.

A právě v pořadu Lubomíra Veselého zvaného Xaver si Andrej Babiš 17. listopadu (sic!) postěžoval na nepřízeň médií: „Média jsou na straně vlády, média už si vybraly… asi prezidentku…“

Takže kandidát, jenž ovládá přes čtvrtinu trhu tištěných médií, vlastní třetí nejnavštěvovanější zpravodajský web v zemi a nejposlouchanější soukromé rádio, jemuž jdou na ruku televize Nova i Prima, jehož novináři ve veřejnoprávních i soukromých televizích a rádiích komentují jeho šance i počiny, si stěžuje na nepřízeň médií! 

Řečeno s Václavem Havlem: „To jsou paradoxy, pane Vaněk!“