Americké ministerstvo financí začátkem srpna uvalilo sankce na jedenáct vysokých zástupců Hongkongu. Byla to odpověď na intenzivní snahy Pekingu získat nad „autonomním“ hongkongským územím plnou kontrolu, které letos v červnu vyvrcholily schválením zákona o státní bezpečnosti. Jeho důsledky se už projevují, například cenzurou a rozsáhlým zatýkáním.

Mezi jedenácti funkcionáři je i guvernérka Carrie Lamová, nejvyšší zástupci pekingské vlády v Hongkongu, například Sia Pao-lung, ředitel kanceláře pro záležitosti Hongkongu a Macaa při Státní radě, a také šéf místní policie Chris Tang. Jejich případný majetek v USA by měl být automaticky zmrazen.

Není nicméně jisté, nakolik se jednotlivých úředníků tento krok osobně dotkne. Carrie Lamová již předtím prohlásila, že ve Spojených státech žádný majetek nemá a ani tam neplánuje cestovat, takže tyto sankce považuje za „výsměch“.

Sankce však budou mít dopad na celkové postavení Hongkongu na mezinárodní scéně. Byly totiž odsouhlaseny podle zákona na podporu lidských práv a demokracie v Hongkongu, který prezident Trump podepsal na konci loňského roku.

Podle odborníků však zároveň americké sankce přispějí k dalšímu zvyšování napětí mezi USA a Čínou, jehož součástí je nejen již několik let probíhající technologická a obchodní válka, ale také stupňující se diplomatické přestřelky, vyhoštění novinářů či zavírání konzulátů (Američané nařídili zavření čínského konzulátu v Houstonu a ČLR na oplátku nechala zavřít americký konzulát v Čcheng-tu).

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Navíc sankce také dále zvyšují riziko pro americké, ale i jiné západní firmy sídlící a podnikající v Hongkongu a jejich zaměstnance, a mohou přispět k urychlení rozhodnutí o jejich odchodu ze zvláštní administrativní zóny, jež v minulosti fungovala jako jedno z nejvýznamnějších obchodních a finančních center Asie. Tím by tento americký krok mohl urychlit ztrátu výsadního postavení Hongkongu v rámci ČLR i celé Asie.

Bolestivý rozvod velmocí

Washingtonská zpravodajka pro BBC Feng Čao-jin označila sankce za další z kroků „bolestivého rozvodu“ dvou světových ekonomických velmocí a vysoce symbolický akt. Bývalá britská kolonie je nyní jedním z hlavních důvodů sváru mezi Spojenými státy a Čínou.

Součástí tohoto „rozvodu“ jsou i americké zákazy čínských aplikací WeChat a TikTok i dalších čínských technologií, povinný screening čínských investic, omezení vydávání víz pro komunistické funkcionáře nebo již dříve prosazené sankce vůči funkcionářům a firmám spojovaným s porušováním lidských práv muslimských obyvatel v Sin-ťiangu.

Čína na zavedení nejnovějších sankcí okamžitě reagovala již obvyklým stylem „oko za oko…“. Vyhlásila sankce proti jedenácti americkým politikům, včetně šesti senátorů, a dalším osobnostem veřejného života veřejně kritizujícím nesvobodu a porušování lidských práv v ČLR v rámci organizací jako Human Rights Watch, Freedom House či National Endowment for Democracy (NED). Za pozornost stojí fakt, že sankce jsou z velké části namířeny proti nevládnímu sektoru, ale nedopadly na nikoho z Trumpovy administrativy.

Volby? Zapomeňte, je tu Covid

Od červnového schválení zákona o státní bezpečnosti se úroveň demokracie a lidských práv v Hongkongu prudce zhoršuje. Například pod zástěrkou epidemie Covid-19 byly na neurčito odloženy plánované zářijové volby do Legislativní rady a již dříve z nich byli vyloučeni někteří prodemokratičtí kandidáti. Dochází také k rozsáhlému zatýkání a narůstá cenzura. Jedním z prvních zatčených byl mladý aktivista Tony Chung, počet vězněných však již nyní dosahuje několika desítek.

Začátkem srpna byl zatčen Jimmy Lai, majitel hongkongského deníku Apple Daily známý svými prodemokratickými postoji a aktivitami. Důvodem k jeho uvěznění bylo „spolčování s cizími silami“, jeden z těžkých zločinů vymezený v novém zákonu o státní bezpečnosti. Zadrženo a posláno do vězení bylo také dalších devět osob včetně Laiových synů. Krátce nato policie vyrabovala redakci novin.

Na dalších více než 20 osob včetně aktivisty Joshuy Wonga byl na základě tohoto zákona pro změnu vydán zatykač kvůli účasti na každoroční vigilii 4. června, připomínající masakr na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. Mezi zatčenými jsou dále aktivisté Wilson Li a třiadvacetiletá Agnes Chow. Část z nich již byla propuštěna na kauci. China Digital Times přinesly rozsáhlý přehled zatýkání a represí v Hongkongu zaznamenaných prostřednictvím Twitteru.

Zrádce z nové Bandy čtyř

Jimmy Lai má za sebou zajímavý osobní příběh. Ve dvanácti letech utekl z pevninské Číny do Hongkongu. Po roce 1989 založil oděvní značku Giordano a poté se „dal na žurnalistiku“, když v roce 1995 založil společnost Next media a Apple Daily, která se brzy profilovala jako vlivný, trochu bulvární list, z nějž ovšem zaznívaly otevřeně liberální a prodemokratické hlasy.

Lai byl údajně častým hostem ve Washingtonu, kde se setkal i se současným ministrem zahraničí Mikem Pompeem – za což si právě vysloužil obvinění ze spiknutí. Již v minulosti přitom několikrát čelil fyzickým útokům na svou osobu. V ČLR je běžně označován terminologií z doby Kulturní revoluce jako „zrádce“, „černá ruka/mafián“ nebo člen „nové Bandy čtyř“ (skupina vedená Maovou manželkou Ťiang Čching, která se dostala k vedení za Kulturní revoluce) spolu s Anson Chan, Martinem Lee a Albertem Ho.

Steven Butler, koordinátor asijského programu Komise na ochranu novinářů pro agenturu Reuters v reakci na Laiovo zatčení prohlásil:

„Naplňují se ty nejhorší obavy, že hongkongský zákon o státní bezpečnosti bude využit k potlačování kritických a prodemokratických názorů a omezování svobody tisku.“

Podle mnohých je poté, co Peking vypověděl ze země většinu amerických novinářů, kteří v ČLR působili dlouhodobě, nyní na řadě Hongkong. Timothy McLaughlin, novinář působící v Hongkongu, popsal taktiky fungování místních médií a plíživou cenzuru, která je každodenní praxí. Ukázal je na příkladu jednoho z nejvlivnějších hongkongských médií South China Morning Post, které je již několik let v čínských rukou.

Zákon dosáhne na každého

Mluvčí čínského ministerstva zahraniční Wang Wen-pin ostatně již slíbil odvetu za současné americké průtahy s udělováním víz zaměstnancům čínských státních médií. Tyto kroky ostře odsoudil Hongkongský klub zahraničních korespondentů (FCC).

Vyzval Trumpovu administrativu, aby zastavila restrikce proti čínským novinářům v USA, a čínskou a hongkongskou vládu, aby se neuchylovaly k odvetným krokům, protože to má závažné dopady na působení zahraničních dopisovatelů a v dlouhodobém horizontu to povede k dalšímu zhoršování vztahů mezi oběma zeměmi.

Jak aktivisté, tak novináři však při svém působení nyní čelí značnému riziku i pokud žijí a pracují mimo ČLR nebo Hongkong. Jedním z těch, na které byl vydán zatykač i přesto, že se fyzicky nacházejí v zahraničí, je Samuel Chu. Ten ve svém komentáři pro New York Times napsal:

„Každý bod zákona o státní bezpečnosti, který byl připraven v Pekingu a uveden v platnost bez toho, aby prošel hongkongským legislativním procesem schvalování, může být vztažen i na kohokoli mimo Hongkong. Nikdo není mimo dosah tohoto zákona, ani já ve Spojených státech, a určitě ani nikdo z odhadovaných 85 tisíc Američanů žijících a pracujících v Hongkongu.“

On ani mnozí další nyní nemohou cestovat do Hongkongu, ale teoreticky ani do žádné ze zemí, která má s Hongkongem uzavřenou extradiční dohodu o vydávání zločinců (včetně ČR). Riskantní je pro tyto „hledané“ osoby i navázat spojení s kýmkoli, kdo se v Hongkongu nachází, tedy i s vlastními příbuznými.

Ve stejné situaci se nachází i jeden z hlavních prodemokratických aktivistů Nathan Law, který momentálně pobývá v Londýně. Tam se uchýlil po zavedení nového zákona, aby mohl dále lobbovat za svobodu a demokracii v Hongkongu.

Ředitel organizace Freedom House Michael Abramowitz, který je jedním z jedenácti Američanů, na něž Čína uvalila sankce v odplatě za krok Washingtonu, pro The Atlantic popsal, v jaké atmosféře strachu nyní žijí lidé, kteří se znelíbili čínskému režimu.

Jedná se o různé aktivisty, vyznavače pronásledovaných náboženství, ale i řadové občany, Ujgury, Tibeťany i Číňany žijící v diaspoře. Ti všichni dlouhodobě čelí kybernetickým, ale i fyzickým útokům a vyhrožování, a nyní jim naléhavěji než kdy dříve hrozí i zatčení a vydání zpět do ČLR.