Český prezident Miloš Zeman je pravidelným kritikem ekonomických sankcí proti Rusku, české firmy prý ale k návratu na ruský trh přes Srbsko ponoukat nehodlá. „Bylo by to nepřímé obcházení sankcí. Jako státní politiku bych to rozhodně nedoporučil,“ říká diplomat a ředitel zahraniční kanceláře Pražského hradu Rudolf Jindrák.

Miloš Zeman je nyní v doprovodu čtyř ministrů a asi padesátky českých podnikatelů na oficiální návštěvě Bělehradu.

Srbsko se nezapojilo do protiruských sankcí zavedených EU, USA a dalšími zeměmi kvůli anexi Krymu. Rusko proto neuplatňuje vůči Srbsku embargo na dovoz potravinářských výrobků. I českým firmám tak Bělehrad nabízí možnost vyrábět své výrobky přímo v Srbsku a odtud je exportovat do Ruska.

Pravoslavný patriotismus

„Máme výborné vztahy s trhy, ke kterým nemáte přístup. Myslím tím Rusko, Bělorusko či Kazachstán. S Ruskem máme dohodu o volném obchodu s nulovou celní sazbou. Pro ty, kdo chtějí prodávat na těchto trzích, je tu ideální místo pro investice,“ citovaly Hospodářské noviny slova srbského ministra zemědělství Branislava Nedimoviće z květnového česko-srbského obchodního fóra.

Muselo by jít ale o skutečnou výrobu v Srbsku, nikoli jen opatření jiným přebalem, jak zdůrazňuje Pavel Svoboda z ekonomické sekce české ambasády v Bělehradě.

„Srbsko se několikrát potýkalo s plošným ruským zákazem dovozu srbských výrobků, kde bylo podezření na reexport. Tento zákaz poškodil srbské výrobce, a proto se i samotné srbské státní orgány snaží zamezit nelegálním praktikám v deklarování původu,“ říká Svoboda.

„Samozřejmě je možné, že část patrioticky orientovaných ruských spotřebitelů, může vnímat srbské výrobky jako výrobky ze spřátelené, pravoslavné země. Setkali jsme se i s úvahou jedné české potravinářské společnosti přenést část výroby do Srbska a získat tím možnost exportu na ruský trh. Nakonec však k tomuto tahu nedošlo,“ dodává Svoboda.

Nabídku odkoupit mlékárnu v Srbsku a rozjet tam třeba výrobu v Rusku populárního sýru Niva dostala například česká firma Madeta. Ta svou ztrátu po ruském embargu vyčísluje na 150 milionů korun.

V podnikatelské delegaci v Srbsku však generální ředitel Madety Milan Teplý chybí, nabídku účasti odmítl. Cestu zpět na ruský trh přes Srbsko jako reálnou možnost nevidí.

„Není vhodné, aby byla obcházena nařízení EU. Ani my to dělat nebudeme. Vrátit se na ruský trh by mimochodem bylo i po případném zrušení sankcí nereálné, protože je už dávno obsazený mléčnými výrobky např. z Austrálie a Nového Zélandu,“ říká Teplý.

Čtvrtý největší investor

Nápad, že by české firmy mohly ruské sankce zkusit obejít balkánskou cestou, se nelíbí ani  Ministerstvu zahraničí.

„Českým firmám určitě neříkáme, že by mohly zpět na ruský trh pronikat přes Srbsko. Občas se takové nápady objevují, například, že by to šlo přes Bělorusko a podobně. My to jako ministerstvo zahraničí nijak nepodporujeme. Jsou tu sankce a ty platí, nepřemýšlíme, jak to udělat jinak,“ říká náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa.

Česko je v Srbsku podle oficiálních statistik srbské Agentury pro rozvoj čtvrtým největším zahraničním investorem.

Letos v únoru například skupina PPF získala od telekomunikační skupiny Telenor stoprocentní podíl v srbské Telenor Bance. Společnost Karlovarské minerální vody, a.s. (společně s americkou PepsiCo) zase v srpnu koupila největšího srbského výrobce minerálních vod a nealko nápojů Knjaz Miloš.