Slovenská kampaň před volbami prezidenta jde do finále nejen na Slovensku, ale i v České republice. V tuzemsku totiž žijí desítky tisíc Slováků, kteří v prezidentských volbách nemůžou hlasovat jinak než osobně přímo doma. Na Slovensko se proto před víkendovým hlasováním vydají zástupy voličů. Na „české Slováky“ také mířila předvolební kampaň.

Slovenská diaspora v zahraničí je (podobně jako ta česká) kosmopolitnější než lidé doma. V prezidentských volbách jí proto vyhovují spíše méně konzervativní kandidáti a ti, kteří symbolizují určitý pokrok a modernizaci Slovenska.

Takovou kandidátkou byla v roce 2009 Iveta Radičová (ve 2. kole neuspěla proti Ivanu Gašparovičovi) a v roce 2014 Andrej Kiska, který nakonec jasně porazil Roberta Fica.

Prezidentka u Krause

Česká média se tradičně snaží získat favority slovenských voleb pro exkluzivní rozhovory. Kandidáti českým novinářům jejich přání ochotně plní – vědí totiž, že nemluví zdaleka jen k českým divákům, ale i k řadě slovenských voličů, kteří v Česku žijí.

Letos se – podobně jako před pěti lety Andrej Kiska – stala oblíbenkyní českých médií Zuzana Čaputová, která by podle posledních průzkumů měla první kolo jasně vyhrát. Stihla exkluzivní rozhovory třeba pro ČT24 nebo DVTV, kromě toho i odlehčené vystoupení v Show Jana Krause na TV Prima.

„Budeme cíleně mobilizovat skrze sociální sítě, studentská média a videem se zahraničními Slováky,“ odepsal Martin Dubéci z týmu Zuzany Čaputové na dotaz HlídacíPes.org, jak bude jejich kandidátka cílit svou kampaň konkrétně na Slováky v Česku.

Zuzana Čaputová v hlavních českých médiích dostala přinejmenším opticky největší prostor, jednak díky efektu „favoritky“, i díky tomu, že z širšího okruhu favoritů nabídla nejzajímavější příběh.

Jako uznávaná právnička, která ještě během první vlády Roberta Fica bojovala proti skládce v Pezinku a později i proti amnestiím Vladimíra Mečiara, se dala snadno mediálně popsat jako kandidátka proti „systému Fico“, který loni z pohledu Česka i světa vyvrcholil vraždou novináře Jána Kuciaka.

Dezinformátoři volí Harabina

Slovákům žijícím v Česku se ale snažili připomenout i další kandidáti. V pražské Lucerně se s krajany potkal třeba původní favorit Robert Mistrík, který nakonec z kampaně odstoupil právě ve prospěch Čaputové.

Česká dezinformační scéna a alternativní média zase daly prostor hlavně Štefanu Harabinovi, soudci a bývalému ministru spravedlnosti v první Ficově vládě.

Na prezidenta Harabin kandiduje i s notnou porcí konspiračních teorií a lží, například o statisících migrantů, které „Paříž nebo Berlín můžou vnutit Slovensku“.

MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?

Harabina chválil v glose na stránkách MF Dnes i Stanislav Novotný, spoluzakladatel Asociace nezávislých médií, která právě řadu dezinformačních médií sdružuje. Šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl také zasedl v porotě Krameriových cen udělovaných právě Asociací.

Jaký měla různá tuzemská vystoupení slovenských prezidentských kandidátů efekt na zdejší slovenské voliče, se dá jen odhadovat. Samuel Zubo, Slovák žijící v Praze, ale věří, že letošní volby jeho krajany v Česku vyburcují.

„Vnímám nebývalý zájem o účast na prezidentských volbách. Snad ještě větší než byl o volby parlamentní,“ říká Zubo, který působí ve spolku Pražská kaviareň. Loni po vraždě Jána Kuciaka pomáhal organizovat i českou verzi protestů Za slušné Slovensko za vyšetření vraždy samotné i za výměnu vedení slovenské policie.

„Píšou mi mladí s dotazy, jak si obnovit občanský průkaz, nebo jak volit mimo své trvalé bydliště, ale i penzisti s českým občanstvím, kteří chtějí zjistit, jestli je Slovensko eviduje jako své občany. Snaží se získat pas, aby se mohli zúčastnit prezidentských voleb,“ popisuje Zubo.

Volby jako možnost vidět rodinu

Letos prý ale pražská komunita Slováků nebude směrem k domovině vypravovat zvláštní spoje, jako se to dělo před volbami v minulosti.

„Mnozí, kteří můžou, si plánují návštěvu rodiny na Slovensku právě podle termínů voleb. V některých pohraničních vesnicích na západním Slovensku se tvoří řady těch, kteří přicestují jen kvůli tomu, aby odvolili a vracejí se do Čech,“ popisuje Zubo své zkušenosti s „volebními výlety“ krajanů domů na Slovensko.

On sám se už dříve podílel na vytvoření aplikace Volby.digital, která za voliče vytvoří žádost o voličský průkaz, pošle ji příslušnému obecnímu úřadu na Slovensku, který má pak hotový průkaz odeslat voličům i do zahraničí.

Zubo ale také spolu s dalšími Slováky žijícími v zahraničí usiluje o to, aby podobná předvolební migrace už nebyla nutná a Slováci mohli – tak jako třeba Češi – volit prezidenta alespoň na ambasádách nebo i korespondenčně jako třeba v Rakousku.

Návrh zákona s tímhle záměrem letos slovenský parlament neschválil, Zubova iniciativa ale těsně před volbami podala prostřednictvím skupiny poslanců kvůli nemožnosti volit prezidenta z ciziny podnět k Ústavnímu soudu.

Koho si vybere Zeman?

Stejně jako se vede přes hranice kampaň některých kandidátů, má dosah do druhého státu i špína, která k souboji o prezidentský post (nejen na Slovensku) už tradičně patří.

V roce 2009 se musela Iveta Radičová bránit letákům, které měly navodit dojem, že slibuje slovenským Maďarům autonomii, v roce 2014 to zase byly letáky o údajné scientologické minulosti Andreje Kisky. Dnes se negativní kampaň přesunula hlavně na sociální sítě.

Útoky proti Zuzaně Čaputové míří především z facebookových profilů spřízněných s dezinformační scénou, která je v Česku a na Slovensku pevně propojená. I česká verze kremelského propagandistického webu Sputnik proto Čaputovou představila podobně, jako to dělají dezinformační média na Slovensku: „Zastánkyně migrantů a LGBT“.

Ještě jeden hlas ale z Česka ke slovenské kampani nezazněl – prezident Miloš Zeman má ve zvyku podpořit některého z kandidátů v soubojích o prezidenta ve státech, které jsou pro Česko důležité.

V roce 2016 podpořil Donalda Trumpa v USA, Norberta Hofera (za stranu Svobodných blízkou krajní pravici) v Rakousku a už v roce 2014 i Roberta Fica právě v souboji s Andrejem Kiskou na Slovensku.

Druhé kolo voleb na Slovensku by podle posledních zveřejněných průzkumů mohlo přinést souboj mezi Zuzanou Čaputovou a buď kandidátem s podporou politiků vládní strany SMER, eurokomisařem Marošem Šefčovičem, nebo s překvapivým černým koněm prosazovaným dezinformátory, tedy Štefanem Harabinem.

Že by v takové sestavě Zeman dal přednost právničce spjaté s neziskovým sektorem, která nestraší migranty ani homosexuály, není dvakrát pravděpodobné.

Na druhé straně, už po zvolení současného slovenského prezidenta Kisky panovala napjatá očekávání, jak si matador české politiky bude rozumět s nováčkem – bývalým podnikatelem a filantropem Kiskou.

Oba se nakonec alespoň pro veřejnost a média naučili předvádět, že jsou sehraný tým. Třeba při setkáních prezidentů v Tatrách vystupovali před kamerami téměř jako staří přátelé. Mezitím ale Kiska v reálné politice dělal všechno jinak, než Zeman: jasně se postavil proti ruské anexi Krymu nebo vyzýval k solidaritě v uprchlické krizi.

„Kiska byl v Česku oblíbený. Když zvolíme Čaputovou, tak to bude v porovnání s českým prezidentem opět nekonečný rozdíl,“ podotýká Samuel Zubo.