KOMENTÁŘ. Jsou financované státem, nikým nevolené a ovlivňují veřejnou debatu, zákony a možná i výsledky voleb. Maďarské politické neziskovky ve službách Viktora Orbána splňují do puntíku definici toho, proti čemu bojují skuteční i takzvaní „konzervativci“ v řadě zemí včetně Česka. V USA zase Trumpova administrativa jede podle not připravených ultrakonzervativními think-tanky. Přesto právě z tohoto směru míří na takzvané politické neziskovky nejtvrdší kritika.

Téma zákazu či alespoň výrazného omezení vlivu takzvaných politických neziskovek (přesný autor zlidovělého termínu neznámý) v Česku dlouhodobě nadhazuje například hnutí SPD a podle aktuální fáze volebního cyklu či kampaně se přidávají i další podobně naladěné strany.

Svou upřímností a přesností proto překvapila analýza, kterou nedávno vystřihl jeden z deklarovaných tuzemských konzervativců Michal Semín:

„Orbánův režim má svoji vlastní síť politických nevládek a neziskovek. On vlastně s Bruselem bojuje jeho zbraněmi,“ řekl v jednom z videorozhovorů zveřejněných spolkem Svatopluk.

V něm se Semín angažuje po boku exdiplomata a politologa Petra Druláka a jde o klasickou politickou neziskovku. Aktuálně spolek propaguje cosi, co jeho představitelé sami nazývají „změnou režimu“. Nechybí napojení na politiky a prosazování konkrétních politických cílů – Petr Drulák se stal před volbami patronem hnutí Stačilo.

Chápu Orbána, ale…

Podobně se Semín s Drulákem potkávají i v dalším spolku Patrimonium Sancti Adalberti, který jednou ročně zve do Prahy na konferenci směs účastníků různě usazených na ose ultrakatolicismus-národovecký populismus-krajní pravice. Ani zde mezi hosty nechybí aktivní čeští politici (například, ale zdaleka nejen z hnutí ANO). Spolek uspořádal i seminář v Senátu, znovu tedy vidíme aktivní politický lobbing.

Pokud jde o politické neziskovky v Maďarsku, Michal Semín ví, o čem mluví. Sám se předloni zúčastnil schůzky se zástupci think-tanku Alapjogokért Központ, štědře financovaného maďarskou vládou.

Jedním z těch, kdo podle maďarských médií dostávali pravidelně mnohatisícové dolarové honoráře od dalšího z orbánovských think-tanků Danube Institute, byl i v Maďarsku žijící americký publicista Rod Dreher – momentálně oblíbenec českých konzervativců, jehož dokument Nežít ve lži se promítal na nedávném „Konzervativním kempu“ Společnosti pro obranu svobody projevu.

Podle nedávné zprávy maďarského týdeníku Magyar Hang přiteklo ze státního rozpočtu do struktur tohoto vlivného provládního think-tanku v posledních letech až 18 miliard forintů, v přepočtu víc než miliarda korun.

Tváře Alapjogokért Központ jsou pravidelně vidět v maďarských provládních médiích, sociální sítě think-tanku buší prakticky denně do opozice. To vše za státní peníze. Dokonce i Michal Semín ve zmíněném rozhovoru nad tím povytáhl obočí:

„I když chápu tu Orbánovu taktiku, která víceméně přispěla k tomu, že se tak dlouho udržel, tak přece jenom nejsem s ním úplně stoprocentně ztotožněn,“ řekl Semín.

Faktem je, že politické neziskovky nejsou zdaleka jen výsadou orbánovského režimu, ale například i současné administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa – která Orbánovo Maďarsko bere jako svůj velký vzor. Nebo to alespoň veřejně – v zájmu obou stran – tvrdí.

Make neziskovky great again

Politici hnutí ANO, které je od loňska součástí nové europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu po boku Orbánovy strany Fidesz, se zúčastňují akcí pořádaných a placených zmíněnými maďarskými think-tanky. Příkladem je europoslanec a člen správní rady stranického think-tanku hnutí ANO Ondřej Knotek či místostarosta Mariánských Lázní Samuel Zabolotný.

Ten se v březnu účastnil „konzervativního bootcampu“ přímo v USA za účasti politických neziskovek, které pomáhaly Donaldu Trumpovi s převzetím moci.

Šlo například o známou konzervativní nadaci Heritage Foundation. Ta se dříve podílela na přípravě kontroverzního plánu „Project 2025“ na překreslení podoby americké státní správy po převzetí moci Trumpovou administrativou. Po široké kritice se však od něj ještě před volbami opakovaně distancoval i sám Trump.

Kromě Heritage Foundation však program cesty po USA zajišťoval i think-tank Conservative Partnership Institute, který je považován za jeden z „inkubátorů“ trumpovského hnutí MAGA (Make America Great Again), stejně jako think-tank America First Policy Institute, kde měla evropská delegace při březnové cestě také jednu ze schůzek.

Cílem těchto „politických neziskovek“ je podobně jako u Orbána v Maďarsku snaha udržet trumpismus u moci za horizontem jednoho volebního období.

Maďarský triumf nad komunisty a woke

Dalším příkladem je think-tank Counterpoint Institute, jehož šéfka Shea Bradley-Farrellová nedávno s podporou zmíněného Orbánova think-tanku Alapjogokért Központ objela několik evropských metropolí a představila svou novou knihu: „Poslední varování Západu: Maďarský triumf nad komunismem a woke agendou.“

Jak správně popsal i Michal Semín, vidíme tu jasně, jak Orbán „bojuje s Bruselem jeho vlastními zbraněmi“, tedy politickými neziskovkami. Jen je to celé ještě vyšperkovanější: za peníze maďarských daňových poplatníků se platí celá síť spřízněných expertů či pseudoexpertů na transatlantické vztahy i reálie střední Evropy, jejichž názory pak zesilují provládní média.

Netýká se to přitom jen těch maďarsky psaných, ale i v angličtině vycházejících titulů jako The European Conservative, rovněž s podporou z maďarských veřejných rozpočtů.

Jedním z těch, kdo podle maďarských médií dostávali pravidelně mnohatisícové dolarové honoráře od dalšího z orbánovských think-tanků Danube Institute, byl i v Maďarsku žijící americký publicista Rod Dreher – momentálně oblíbenec českých konzervativců, jehož dokument Nežít ve lži se promítal na nedávném „Konzervativním kempu“ Společnosti pro obranu svobody projevu. V avízu k autorovi však chyběl výše zmíněný kontext.

Politické neziskovky jsou tedy u konzervativců oblíbenější, než jsou sami ochotní přiznat. A pokud to s jejich „zákazem“ myslí skutečně vážně, zřejmě bude brzy o pěkných pár konzervativních think-tanků míň.