Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Trpělivý soudce Pacovský.
FB Jiří Hynek, zdroj

Nekonečnou řeč Davida Ratha si soudce Pacovský možná vyslechne celou znovu

„Tak nám zabili Ferdinanda,“ zní úvodní slova slavného románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. „Švejkárnu“ v minulých dnech připomínalo i jednání v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha u Krajského soudu v Praze.

V rámci námitky podjatosti soudce Roberta Pacovského obžalovaný Rath citoval i z výše uvedeného literárního díla. Rath přednášel svoji námitku vůči soudci po dobu asi 13 hodin během tří dnů.

Pominu skutečnost, že se jedná pravděpodobně o národní rekord v délce námitky; za jednací stůl usedám už bezmála třicet let, ovšem tohle jsem dosud nezažil.

Obžalovaný předčítal doslovně svá podání k Ústavnímu soudu, své žaloby na soudce a další listiny. Soudce Pacovský nakonec tuto námitku a řeč obžalovaného ukončil s tím, že se v ní zmiňují věci, které s kauzou nesouvisí. Učinil tak správně, měl k tomu plnou kompetenci.

Svatá trpělivost soudce

Trestní řád ve svém ustanovení § 203 jasně uvádí, že hlavní líčení řídí předseda senátu. Citované ustanovení procesního předpisu dále na stejném místě praví, že předseda senátu je povinen při řízení hlavního líčení dbát o to, aby byla zachována důstojnost a vážnost soudního jednání, aby líčení nebylo zdržováno výklady, které nemají vztah k projednávané věci, a aby bylo zaměřeno co nejúčinněji k objasnění věci.

Vyplývá nám z toho, že pánem hlavního líčení je předseda senátu. Jestliže však obžalovaný cituje z románu Jaroslava Haška, nemá to s důstojností a vážností soudního jednání pranic společného.

Totéž platí pro doslovné čtení žalob a rozhodnutí. Navíc tyto výklady obžalovaného nemají s meritem věci nic společného. A k objasnění věci už vůbec nesměřují.

Obdivuji tedy svatou trpělivost kolegy Pacovského, který dal obžalovanému nebývalý prostor k přednesení důvodů údajné podjatosti soudce.

Krátit podle pravidel

Omlouvám se nyní za suchý právnický jazyk, je to ale pro vysvětlení celé věci nutné:

Procesní předpis uvádí, že ten, kdo se cítí opatřením předsedy senátu při řízení hlavního líčení „zkrácen“, může žádat, aby rozhodl senát. 

Toto vše se musí poznamenat v protokolu o hlavním líčení. Jestliže bylo slovní odůvodnění námitky podjatosti ukončeno (jak se stalo v tomto případě) je k tomu předseda senátu oprávněn.

Obžalovaný může pouze požádat, aby o tomto rozhodl senát jako celek. Pokud senát rozhodnutí svého předsedy potvrdí, projev obžalovaného končí a dále již hovořit nemůže.

O námitce podjatosti pak senát rozhodne hlasováním při své poradě s vyloučením veřejnosti. Za tím účelem se jednání přeruší na nezbytně nutnou dobu pro poradu senátu. Následně se pak rozhodnutí ve formě usnesení vyhlásí a to již veřejně.

Proti rozhodnutí mají procesní strany (obžalovaný a státní zástupce) právo stížnosti do tří dnů ode dne oznámení usnesení. Mohou se práva stížnosti vzdát. Kdyby tak učinily obě procesní strany, je usnesení v právní moci.

Jen na okraj upozorňuji, že v trestním řízení nemá stížnost v tomto případě odkladný účinek. Soud může dále jednat, provádět důkazy, ale i vyhlásit rozhodnutí ve věci samé, pokud vše probíhá v uceleném bloku jednoho jednání.

O stížnosti pak rozhodne odvolací soud spolu s rozhodováním ve věci samé.

Klystýr na cestu

Zkrátka – kolega Pacovský učinil správně, že postupoval jak postupoval a ukončil slovní projev obžalovaného. Podle mého názoru šlo evidentně ze strany Davida Ratha o snahu celé řízení protahovat.

Jenže! Víte, milí čtenáři, že třeba za pár dní může obžalovaný opět vznést námitku podjatosti soudce a celý kolotoč začne nanovo? Bohužel ano.

A dokonce může povídat to samé co doposud. Na opakované námitky podjatosti ze stejných důvodů totiž trestní řád nepamatuje.

Vzpomínám si na jeden případ, kde každé hlavní líčení započalo námitkou podjatosti vůči mé osobě. Důvod? Prozaický, nebyl jsem obžalovanému sympatický!

Takže pokaždé stejný kolotoč. Začátek líčení, námitka, usnesení, stížnost. Bylo to velmi výživné.

Snad se mi podařilo alespoň stručně vysvětlit laické veřejnosti, jak to je s touto problematikou, která nyní ovládá internet a sociální sítě.

Klasikem jsme začali, klasikem i skočíme: „Klystýr na cestu ještě dostanete, abyste si nestěžoval, že jsme vás tady neléčili!“ Dr. Grünstein, opět ze Švejka.


Kamil Kydalka je soudcem Městského soudu v Praze. Řešil například kauzu H-System či podal ústavní stížnost na amnestii Václava Klause. Netají se kritikou poměrů v české justici. Na Facebooku vystupuje pod svým jménem a komentuje i témata, která se týkají politiky.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře