V roce 2025 české ministerstvo zahraničních věcí poslalo finanční příspěvky 97 mezinárodním organizacím – v celkovém součtu za 1,42 miliardy korun. Někdy jde o stamilionové částky, jindy o „drobné“ v řádech nižších statisíců. Plyne to z údajů, které si na ministerstvu vyžádal HlídacíPes.org.

Když Česko dostalo nedávno od amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvánku do jeho Rady míru, byla u ní i pomyslná cenovka. Dlouhodobé členství v této organizaci „pro zvané“ by vyšlo na jednu miliardu dolarů (zhruba 21 miliard korun).

Tedy na sumu patnáctkrát vyšší, než kolik v průměru ročně posílá ministerstvo zahraničí na příspěvcích do zavedených organizací jako je OECD, WTO, WHO a řada dalších.

Suverénně největší jednorázová částka je příspěvek do řádného rozpočtu OSN. V roce 2025 (zpětně za rok 2024) tam MZV za Česko poslalo 284 milionů korun.

Právě v souvislosti s Trumpovým nápadem na Radu míru (a kupříkladu podle místopředsedy vládní SPD Radim Fiala by Česko tuto pozvánku přijmout mělo) si HlídacíPes.org seznam mezinárodních organizací, kam putují – prostřednictvím ministerstva zahraničí – české příspěvky vyžádal.

Souhrnné částky uhrazené z rozpočtu MZV v posledních pěti letech

• 2021: 1,197 mld. Kč (z toho 1,145 mld. Kč mandatorní příspěvky, zbytek dary)
• 2022: 1,778 mld. Kč (1,703 mld. Kč mandatorní příspěvky, zbytek dary)
• 2023: 1,496 mld. Kč (1,376 mld. Kč mandatorní příspěvky, zbytek dary)
• 2024: 1,250 mld. Kč (1,176 mld. Kč mandatorní příspěvky, zbytek dary)
• 2025: 1,591 mld. Kč (1,419 mld. Kč mandatorní příspěvky, zbytek dary)

Nejde však o úplný výčet za Českou republiku. Když se naposledy v roce 2020 o celkové tuzemské platby mezinárodním organizacím zajímal Nejvyšší kontrolní úřad, „vlastním dotazníkovým šetřením u všech správců kapitol státního rozpočtu a České národní banky“ došel k částce 4,441 mld. Kč pro celkem 477 mezinárodních organizací.

Platby v gesci MZV představovaly a představují jen část této sumy.

Peníze na soud pro Putina

Největší částky šly do civilního rozpočtu NATO, včetně příspěvku na výstavbu nové budovy, na platby Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové organizaci pro obchod (WTO) či Mezinárodní organizaci pro atomovou energii.

Výřez z tabulky MZV o platbách mezinárodním organizacím v roce 2025.

Kompletní tabulku příspěvků MZV do mezinárodních organizací si lze stáhnout ZDE.

Suverénně největší jednorázová částka je příspěvek do řádného rozpočtu OSN. V roce 2025 (zpětně za rok 2024) tam MZV za Česko poslalo 284 milionů korun.

Velkou skupinu příspěvků představuje podpora mírových jednotek OSN. Česko vloni poslalo v součtu zhruba čtvrt miliardy korun na jednotky působící například v Libanonu, Somálsku, Jižním Súdánu či Demokratické republice Kongo.

Zajímavou položkou je Registr škod způsobených agresí Ruska proti Ukrajině. Jde o mezinárodní systém evidence nároků a důkazů o škodách, ztrátách a újmách způsobených ruskou agresí. Slouží jako základ pro budoucí kompenzace pro ukrajinské fyzické a právnické osoby. Existuje od 2. dubna 2024 a je součástí iniciativ Rady Evropy, jejíž je Česko členem. MZV registru poslalo 1,23 milionu korun.

Mezinárodní trestní soud, kde by v ideálním případě mohl stanout za válečné zločiny ruský prezident Vladimir Putin, Česko (prostřednictvím MZV) podpořilo příspěvkem 35 milionů korun.

Příspěvek Světové zdravotnické organizaci (WHO) zaplacený dopředu na rok 2026 vyšel na 51 milionů. Pikantní je, že WHO se pro část radikální politické scény stala terčem: předseda SPD Tomio Okamura by chtěl, aby Česko mimo jiné kvůli „nařizování povinného očkování“ z organizace vystoupilo.

Mezinárodní visegrádský fond, který má za cíl „podporovat těsnější spolupráci mezi Visegrádskými zeměmi – Českem, Maďarskem, Polskem a Slovenskem“ – dostal 69 milionů korun.

Vysoké miliony i nízké statisíce

„Členství České republiky v mezinárodních organizacích je průběžně vyhodnocováno na meziresortní úrovni. V čase se mění jak okruh organizací, jejichž je ČR členem, tak i výše ročních příspěvků. V posledních letech Česká republika například ukončila své členství v Mezinárodní investiční bance,“ shrnuje mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő.

Zmíněná Mezinárodní investiční banka (stejně jako Mezinárodní banka hospodářské spolupráce) vznikla ještě v období Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a podle Fialovy vlády hrozilo riziko, že by Rusko jejich prostřednictvím mohlo obcházet sankce.

Některé výdaje jdou na širší veřejnosti neznámé projekty, příkladem je Wassenaarské ujednání, mezinárodní výměnu informací o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití, šlo na ni 346 tisíc korun.

Sekretariát Smlouvy o Antarktidě (mezinárodní organizace se sídlem v Buenos Aires v Argentině s cílem zajištění mírového využívání kontinentu a ochrany životního prostředí) inkasoval z Česka příspěvek ve výši 963 tisíc korun. Česko je zde jedním z poradních států.

Vnitrozemské Česko například podporuje Mezinárodní tribunál pro mořské právo, v roce 2025 to bylo částkou 1,563 milionu korun.