Ministerstvo zemědělství chce zoologickým zahradám zakázat vypouštět do přírody ohrožené druhy zvířat
Nový myslivecký zákon znemožní návrat ohrožených druhů zvířat do přírody, varují zoologické zahrady. Ministerstvo zemědělství, které návrh zpracovalo, se kritice brání. Mimo jiné rozporuje, že by přednostní rolí zoologických zahrad byla záchrana zvěře.
Je to sice jen jeden odstavec jediného paragrafu návrhu novely nového zákona o myslivosti, ale odborníkům z českých zoologických zahrad i tak dokázal výrazně zvýšit krevní tlak.
Pokud by zákon v podobě, jak ji navrhlo ministerstvo zemědělství, prošel, ztratila by podle nich smysl dosavadní snaha o návrat ohrožených druhů živočichů do české přírody.
Zákaz. Bez výjimky
Zákon o myslivosti sice již nyní zakazuje „vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí“, novela ale navrhuje zcela vypustit možnost udělení výjimky a nově explicitně zmiňuje, že se zákaz týká i zoologických zahrad.
„Celkem chápu obavy z toho, aby někdo nevypouštěl do přírody třeba vlky. Ale i když jde jen o jeden paragraf a jeden odstavec, znamenalo by to konec reintrodukce (návratu ohrožených druhů do přírody) zvířat,“ říká ředitel pražské ZOO a prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad Miroslav Bobek.
„Příkladem může být ohrožený puštík bělavý, orel skalní, ale i raci nebo perlorodky a to považuji za velký problém,“ říká Bobek.
Ministerstvo zemědělství ale takovou kritiku odmítá. Například orla skalního se prý zákaz týkat nebude. „Zákaz se týká výhradně druhů zvěře definované zákonem o myslivosti. Například orel skalní se mezi druhy zvěře neřadí, čili vůbec nepodléhá zákona o myslivosti,“ konstatuje Patrik Mlynář, náměstek Sekce lesního hospodářství ministerstva zemědělství.
Kompletní seznam zvěře podle zákona o myslivosti, na niž by se měl zákon vztahovat, k dispozici pod článkem.
Podle ministerské důvodové zprávy zvířata ze zoologických zahrad nemají návyky a instinkty pro přežití ve volné přírodě: „Jejich vysazení do volné přírody by tedy pro ně znamenalo týrání, čemuž je třeba zabránit. Uvedené vypouštění je natolik nevhodné, že není možné je akceptovat ani se souhlasem orgánu ochrany přírody,“ stojí v komentáři k problematickému paragrafu.
Takto vypouštěná zvířata mohou být podle ministerstva nebezpečná jak pro původní divokou populaci zvířat, tak i pro lidi, návštěvníky volné krajiny.
Podle ředitele ZOO Tábor Evžena Korce je ale novela „další příklad destruktivní české legislativy“. „Ministerstvo tím de facto říká, že vyvraždění původních druhů bylo v pořádku,“ citoval Korce regionální zpravodajský server Jižní Čechy Teď.
Na záchranný chov tu ZOO není
Ministerstvo však rozporuje, že by smyslem zoologických zahrad byla záchrana zvěře. „Pro záchranu druhů zvěře je přednostně určen tzv. záchranný chov (tzn. nikoliv chov v zoologických zahradách) povolovaný orgánem ochrany přírody a orgánem státní správy myslivosti,“ napsal v odpovědi na dotazy HlídacíPes.org náměstek Mlynář.
Zástupci zoologických zahrad už vyzvali Ministerstvo zemědělství, aby v rámci připomínkového řízení problematickou pasáž odstranilo a – byť třeba za zpřísněných podmínek – možnost návratu ohrožených druhů živočichů do přírody, na níž se zoologické zahrady podílejí, byla zachována.
Chyby v navržené novele zákona nevidí jen zoologické zahrady, ale i ministerstvo životního prostředí. „Ministerstvo zemědělství připravilo novelu zákona o myslivosti bez součinnosti s naším ministerstvem. Z našeho pohledu je v novele řada problematických ustanovení. V rámci připomínkového řízení uplatníme řadu připomínek, jejichž znění se finalizuje,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Taušová.
Změnám návrhu, který je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, se prý ministerstvo zemědělství nebrání. Připomínkám i jejich argumentům se budeme věnovat s velkou pozorností a pečlivostí a dopředu nevylučujeme možnosti úprav,“ říká náměstek Mlynář.
Druhy zvěře definované zákonem o myslivosti
Tyto druhy zvěře, pokud byly chovány v zajetí, by se podle novely zákona bez výjimky nesměly vypouštět do přírody.
- savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra),
- ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo),
- savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii) a zajíc polní (Lepus europaeus),
- ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone)
ZDROJ: Ministerstvo zemědělství
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
Zbývá jen doufat, že bude MŽP dostatečně tvrdé.
Panny vypouštěti do přírody(Virgo intacta) zakázáno!
Kormorány je opravdu třeba začít v naší přírodě ve větším vybíjet (ano vážení, zvěř se občas také musí usmrcovat), nikolivěk je do přírody vypouštět. Rybí populace by mohla vyprávět.
Také vysoká je mnohde přemnožena. Stejně jako „létající potkani“ – holubi. Ale i straky , například.
No ale v případě špačků (ale i vyder)…to si mohli exekutivci odpustit, působí to komicky – zajímalo by mě kdo a kdy a kde v ČR odchoval vydry a vypustil je do volné přírody (znám ale dva bývalé podnikatele v oboru chovatelství ryb, které vydry – spolu s pitomými zákony, přivedly ke krachu)….no, špačky snad ano, nějaký majitel vinohradu třeba, že…anebo zlovolný římský taxikář.
Krysy a potkany do volné přírody vypouštět lze ?
A co žížaly ? (perlorodka či rak také nejsou obratlovci) Ty podle mého schází v naší přírodě nejvíce….a stále ubývají.
——————————————————-
Osobně bych doporučil do volné přírody vypustit některé úředníky ministerstev, aspoň na několik měsíců. Je to zdravé i na plíce, nejen na mozek.
Tak například vybíjet holuby není vůbec dobrý nápad. Lepší je vypouštět do volné přírody sokoly, kteří je zregulují mnohem lépe než myslivci. Tak je to skoro se vším.
Chtějí myslivci být nějakou zvláštní, výjimečnou kastou ?
Viz článek “ Za vstup do lesa pokuta až 30 tisíc. …“
Nic proti restrikcím vůči těm, kteří mají přírodu za určitý druh kontejneru či poměrně nudnou diskotéku… ale jak k tomu přijdou lidi, kteří lesy, vody, stráně, louky bytostně potřebují k životu ? A nestačí jim jejich virtuální náhražky, ba těmito opovrhují.
To je jak někde v blázinci, od extrému k extrému…jakouže to civilizaci pak teda máme bránit – prej že před extremisty ?
Nu, snad v lesích církevních bude stačit zakoupit si příslušnou sumu odpustků, nebo si odskočit k ušní zpovědi, to se přežít dá.
P.S. Toulavou kočku nebo psa bez milosti střílet, s tím souhlasím. Stejně jako toulavou pumu. Nebo toulavého kormorána. Toulavého úředníka naopak povýšit.
Ale na nás – toulavce neškodné, se prosím vás vys…!
Nebo začnem střílet vás.
Jak k tomu přijdou lidi, kteří lesy, vody, stráně, louky bytostně potřebují k životu?
No to je jednoduché, budou si muset nějaké ty „lesy, vody, stráně, louky “ koupit, nebo si zaplatit za vstup. Nebo si snad myslíte že když se stát řídí jako firma bude něco zadarmo?