Milion lidí, kterým vláda hrozí pokladnami EET

Napsal/a Petr Holub 29. ledna 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

Už počtvrté se tento pátek scházejí poslanci, aby rozhodli o osudu milionu a 158 tisíců svých spoluobčanů (plus jejich rodinných příslušníků). Koaliční zákonodárci chtějí odhlasovat zákon, který pod heslem „Kde neplatí daně, ten krade“ nařídí všem podnikatelům a živnostníkům, aby své zboží a služby účtovali na elektronických registračních pokladnách on-line připojených na finanční úřad.

Do deseti měsíců od prezidentského podpisu si budou muset koupit pokladnu, která stojí ve Slovinsku od pěti set do tisíce eur, všichni hospodští a provozovatelé maloobchodu i velkoobchodu. Na řemeslníky, zemědělce, lékaře, advokáty, projektanty a další profese povinnost dolehne, až o tom rozhodne tato nebo příští vláda. Vyhnout se může pouze ten živnostník, který všechny platby přijímá i odesílá bankovním převodem.

Tak vysoký počet lidí zasažených povinností pořídit si EET vysvětluje, proč se zdánlivě okrajové téma stalo hlavní agendou současné sněmovny, kvůli které opozice pořádá obstrukce a vládní koalice hodlá změnit jednací řád.

Přesný výčet živnostníků v polovině prosince nabídli analytici společnosti CRIF. Počet podnikajících fyzických osob, jejichž živnosti mají nějaký obrat, dosahuje celkem 894 tisíc, přitom zaměstnávaly dalších 264 tisíc lidí. Ministerstvo financí ovšem odhaduje, že povinnost zavést pokladny bude mít jenom 550 tisíc z nich. V prvním kole 46 tisíc hospodských a 255 tisíc obchodníků.

Riziko zvláště v chudých krajích

Obecně data společnosti CRIF připomínají, že zdejší živnostníci se svými zaměstnanci tvoří víc než pětinu všech ekonomicky aktivních obyvatel. Proto bude mít vládní zásah proti daňovým únikům větší rozměry než v Bulharsko, Chorvatsku a Slovinsku, kde on-line pokladny zavedli ještě před Čechy. Ve třech balkánských zemích živnostníci tvoří 10-15 procent pracovního trhu a dohromady jich je méně než v samotné České republice. Pokud se bude opakovat bulharský či chorvatský efekt, kde během zavedení pokladen ubylo dvanáct resp. pětadvacet procent živnostníků, může to způsobit značné ekonomické a sociální otřesy.

Celkem 89 procent živnostníků nemá zaměstnance, dalších 10 procent vystačí maximálně s pěti pracovníky, prozrazují data společnosti CRIF. Přesto analytik portálu informaceofirmach.cz Jan Cikler upozorňuje: „Nejde pouze o drobné podnikatele. Najdeme mezi nimi totiž také živnostníky, kteří evidují stovky zaměstnanců, anebo vykazují roční tržby přesahující miliardu korun.“ Víc než pět lidí pracuje v deseti a půl tisících živnostech a víc než stovku pracovníků má k dispozici 44 živnostníků.

Přísnější daňový dohled nad živnostníky proto může připravit o práci i tisíce zaměstnanců. Takové riziko zdůrazňují další data od CRIF. Právě v krajích s největší nezaměstnaností a sociálními problému nabízejí živnostníci nejvíc pracovních míst. Aspoň jeden člověk pracuje u každého sedmého živnostníka v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, naopak v blahobytné Praze jen u každého patnáctého. Víc než osm procent práceschopného obyvatelstva zaměstnávají živnostníci v odlehlých regionech, vedle Ústecka a Ostravska na Olomoucku, Zlínsku, Vysočině a v jižních Čechách.

 


 Psali jsme též:

Josef Stehlík: Evidence tržeb poškodí venkov a rozšíří šedou ekonomiku


Šlo by to ještě přísněji

Dopady zavedení pokladen může proti balkánským státům zmírnit v některých detailech přece jen opatrnější postup Sobotkovy vlády. Živnostníci budou mít povinnost rozdávat účtenky, zákazníci si je však nemusí vzít a předkládat v okruhu sta metrů od provozovny případné kontrole celní správy. Tuzemská reforma místo toho spoléhá, že lidé budou živnostníky udávat na speciálním webu, případně se zúčastní loterie, která rovněž umožní účtenky kontrolovat.

Chorvati a Slovinci také nezaváděli pokladny postupně, od jednoho data na nich museli povinně účtovat v zásadě všichni živnostníci. Například Chorvati nepřipouštějí trvalé výjimky pro některé obory, jakými jsou v Česku provozovatelé veřejných toalet nebo obor podnikání přítele ministra financí Radima Jančury, tedy přeprava osob v autobusech a vlacích. Bulhaři zase na rozdíl od Čechů připojili na finanční úřady všechny automaty, kde se prodávají například bonbony, káva nebo cigarety.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)