Znalost mediálního prostředí a praktické zkušenosti z médií jsou u členů mediálních rad podružné. Rozhoduje to, co kdo politikům slíbí a jakou podporu si u nich předem vyjedná. Potvrzuje to předvýběr kandidátů do Rady Českého rozhlasu, uvidíme to za nedlouho i u doplnění Rady ČTK.

Minulý týden poslanci volebního výboru zúžili výběr pro Radu Českého rozhlasu z 23 kandidátů a kandidátek na šest postupujících. Poslanecká sněmovna bude o dvojici, která Radu doplní, hlasovat v polovině března.

Do zúžené nominace nepronikli třeba zkušený mediální manažer Michal Klíma, publicista Petr Fischer, bývalý ředitel ČT Jiří Janeček (nula hlasů), dlouholetý šéfredaktor Rádia Praha Miroslav Krupička, pedagog a teoretik médií Jan Jirák… Zato tam nechybí skončivší radní a původce pseudoaféry „porno na Vltavě“ Tomáš Kňourek.

Kňourka mimochodem do boje o post v radě vyslal spolek Tenisový klub Libeňák. I na tom se dá hezky ilustrovat, že nominace z řad neziskových organizací jsou jen notně děravým a formálním fíkovým listem. Volba je stejně ryze politická, odpovídající aktuálnímu složení sněmovny, nikoli odborná.

Upřímnější je proto volba do Rady ČTK, kde nominační mezistupeň „z lidu“ chybí a kandidáty navrhují rovnou poslanecké kluby.

Jen jsem dával k úvaze

Podívejme se na ČTK a její radu blíže. Už poslední doplnění rady o Petra Žantovského (za ANO), Pavla Foltána (také za ANO) a Jany Gáborové (za SPD) totiž ukázalo, že politici (a jejich poradci) pochopili, že kontrola nad de facto monopolní agenturou, jejíž zpravodajství přebírají prakticky všechna česká média, je minimálně stejně zajímavá, jako mít své lidi v radách ČRo a ČT.

Co píše ČTK, je v českém mediálním prostředí klíčové. Stačí se podívat na to, jak podobný je – právě díky „překlápění četky“ – obsah hlavních zpravodajských webů.

MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?

Dle pamětníků bývalo zvykem, že v sedmičlenné radě byli vždy maximálně dva členové za jednu politickou stranu. Loňským doplněním tyto nepsané poměry poprvé prolomilo ANO, které má v radě nyní tři lidi. Je pravděpodobné, že si tento poměr bude chtít udržet, ne-li navýšit.

I na dosud bezproblémové „četce“, respektive na politickém složení její Rady, se mohou ukázat změny politických sil a poměrů.

Do roku 2012 byl v ČTK i zástupce KSČM, bude zajímavé sledovat, zda se hlasovací spojenectví s ANO přetaví i v návrat komunistů do Rady ČTK.  

Radní sice nemají formální páky, jak ovlivňovat obsah, ale pokusy tu jsou, jak po svém příchodu ukázal Petr Žantovský. Ten na jednání Rady ČTK kritizoval agenturu za to, že zpravodajsky nepokryla udílení Krameriových cen, aniž se kolegům zmínil, že je jejich organizátorem. Navíc už den po udílení cen zaslal SMS generálnímu řediteli ČTK Jiřímu Majstrovi, kde ho vyzval, aby agentura zpětně Krameriovy ceny zmínila ve svém zpravodajství.

„Nenařizoval jsem panu Majstrovi, co má ČTK psát, jen jsem mu dal k úvaze, zda by nebylo vhodné, aby to ČTK dala do servisu,“ vysvětloval vloni Žantovský na dotaz HlídacíPes.org.

Rada sice nemůže činnost ČTK oficiálně nijak ovlivnit a ředitele, natož konkrétní novináře úkolovat, ale podobných nápadů, návrhů, nabízení k úvaze, či tlaků může s obměnou rady přibýt. Z výjimky se může stát metoda.

Ostatně Žantovský již povýšil, stal se místopředsedou rady a po červnovém odchodu Miroslava Augustina by mohl pomýšlet i na předsedu.

Tři ven, tři dovnitř

V popisu práce má Rada ČTK vedle volby ředitele či schvalování rozpočtu i „dohled nad důsledným plněním poslání ČTK, kterým je poskytování objektivních a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“. 

Může tedy ex post konstatovat, že někdo něco udělal špatně, reaguje na stížnosti, schvaluje rozpočet… Oblíbeným trikem, jak veřejnoprávní médium a jeho vedení znejistit, jsou právě stížnosti občanů. Těch je zatím na produkci ČTK jen minimálně, ale sehnat ekipu rozhořčených občanů v případě potřeby nebude problém.

Když by na to přišlo, radní mohou ředitele odvolat prakticky kdykoli, nemusí to ze zákona ani nijak zdůvodňovat. Stačí k tomu jen pět hlasů ze sedmi, jinak nic.

Už nyní se – zatím v zákulisí, oficiálně žádné jméno známé není – chystají nominace na tři posty po končících radních České tiskové kanceláře.

Miroslav Augustin (za ANO) byl sice koncem února potvrzen jako předseda rady, ale mandát mu končí letos 20. června. Ve stejný den končí i Jakub Heikenwälder (nominován KDU-ČSL), už 7. května odejde Vladimír Cisár (za ČSSD).

Nová tři jména budou důležitá i s ohledem na to, kdo bude v budoucnu ČTK řídit. Funkční období radních je pětileté a takto zformovaná rada bude nejpozději za čtyři roky volit nového ředitele ČTK.

Ten stávající Jiří Majstr (letos mu bude 62 let) už veřejně oznámil, že znovu kandidovat nebude (poprvé byl zvolen v roce 2011, podruhé na další šestileté období v dubnu 2017).