Napětí mezi Izraelem a Íránem se odráží nejen na životech místních obyvatel, ale také na osudu statisíců afghánských uprchlíků. Teherán se jich pod záminkou „špionáže pro Izrael“ rozhodl zbavit a zavedl nucené deportace. Ty se od června dotkly více než 600 tisíc Afghánců. Celkem jich už Írán od začátku roku vyhostil přes milion a hrozí vážnými represemi dalším.

Íránský režim dal afghánským uprchlíkům jasné ultimátum. Kdo zemi neopustí do 6. července a policie ho zatkne bez dokladů, hrozí mu vážné postihy. A nejen jemu, ale také všem, kteří by mu v nelegálním pobytu pomáhali. Například tím, že by mu prodali jídlo nebo nějaké zboží.

Tato opatření už například v Teheránu platí, a proto řada Afghánců opouští Írán „dobrovolně“. Podle jejich výpovědí jim nájemci neprodlouží nájem, jídlo jim prodají jen v několika tomu vymezených obchodech za přemrštěné ceny.

„To, čeho jsme svědky, není jen uprchlická krize, je to systematická kampaň kolektivních trestů, pokus vymazat celou populaci tím, že ji obviňujeme ze selhání a obav státu.“

„V únoru jsme s matkou podepsali roční nájemní smlouvu. Před pár dny nám pronajímatel řekl, že buď musíme odjet do příštího měsíce nebo zaplatíme dalších 18 milionů rijálů. Jak můžeme v této kolabující ekonomice, když si nemůžu dovolit ani pracovat?“ popsal nezávislé organizaci, Centru pro lidská práva v Íránu (CHRI) se sídlem v New Yorku, situaci jeden z postižených Afghánců pod pseudonymem Daniel.

Ten přitom v Íránu žije třicet let, vystudoval místní univerzitu a pracuje ve zdravotnictví. Podle něj potřebuje íránský režim najít viníka ekonomické a politické krize, ve které se ocitl a vybral si právě afghánské imigranty. Těch je v zemi podle odhadů OSN kolem čtyř a půl milionu.

Vymazání celé populace

„Tlak na Afghánce začal narůstat letos na jaře. Na sociálních sítích se rozeběhla kampaň proti Afgháncům, začali se k nám chovat nepřátelsky na úřadech, pak se přidali i lidé ve službách,“ popsal Daniel státní antiafghánskou kampaň.

„Pracuju ve zdravotnictví od ukončení univerzity před 12 lety, nikdy jsem neměl problémy. Za posledního půl roku ale zaplavila sociální média vlna protiafghánského obsahu, kolegové se ke mně postupně začali chovat s odstupem. V únoru si mě předvolala lékařská komise a odebrala mi povolení pracovat na klinice. Od té doby nemůžu najít práci,“ popsal CHRI situaci Daniel.

Organizace k současné krizi vydala tiskové prohlášení, kde íránský režim obvinila ze systematického vymazání celé populace. „To, čeho jsme svědky, není jen uprchlická krize,“ říká v prohlášení vedoucí výzkumný pracovník CHRI Esfandiar Aban, „je to systematická kampaň kolektivních trestů, pokus vymazat celou populaci tím, že ji obviňujeme ze selhání a obav státu.“

Podle Abana Írán od začátku roku deportoval přes milion Afghánců, přičemž téměř 600 tisíc jich ze země odešlo během posledního měsíce a půl. „Nejméně 70 % těchto lidí bylo deportováno násilím a alarmující je, že přibližně 25 % deportovaných tvoří děti,“ uvádí CHRI.

Světová média mají korespondenty u hranic mezi Afghánistánem a Íránem, kde se podle nich tísní statisíce běženců, kteří nemají kde spát, co jíst ani pít. Řada z nich přišla během deportací o všechno, protože jejich majetek íránský režim zkonfiskoval.

„Nestačil jsem si ani zabalit oblečení. Přišli uprostřed noci. Prosil jsem je, aby mi dali jen dva dny na vyzvednutí věcí. Ale vyhodili nás jako smetí,“ popsal reportérům britského deníku The Guardian jeden z uprchlíků. Ti mluvili také s matkou pěti dětí, která je vdova a v Íránu si vybudovala živobytí ve vlastní krejčovské dílně. „Žila jsem v Íránu přes deset let. Nedávno jsem složila zálohu na dům. Minulý týden mě zadrželi a i s dětmi deportovali,“ řekla deníku čtyřicetiletá Sahar, která měla podle svých slov na bankovním účtu 15 miliónů rijálů (přibližně 3 200 korun, pozn. red.), které propadly státu.

„Špionky“ bez vody a jídla

Ženy byly donedávna vraceny do Afgánistánu zřídka; deportace se týkaly především mužů, nejčastěji ilegálních dělníků. Teď se ale situace změnila. Pro Afghánky jsou navíc současné podmínky v jejich zemi silně diskriminující. Podle nových zákonů, které zavedl Tálibán například nesmějí cestovat bez mužského doprovodu. Plno žen a dětí tak uvízlo ve více než padesátistupňových vedrech na hranicích a nemůžou pokračovat v cestě.

„Íránští představitelé využili válku k ospravedlnění rozsáhlého zatýkání afghánských migrantů a dalších menšin na základě nepodložených obvinění ze špionáže pro Izrael a urychlení deportací.“

Tálibán sice vydal prohlášení, že deportovaným ženám bez doprovodu muže nabízí krátkodobé přístřeší a pomoc při přepravě, ale podle reportérů Guardianu uprchlice tvrdí, že žádnou takovou pomoc nedostaly.

Centrum pro lidská práva v Íránu zvlášť situaci žen a dětí označilo za kritickou. „Politika genderového apartheidu Tálibanu vůči dívkám znamená, že deportované afghánské ženy budou zbaveny práv na práci, volný pohyb nebo přístup ke vzdělání a zdravotní péči,“ píše CHRI v prohlášení s tím, že se ze strany Íránu jedná o hrubé porušení mezinárodního práva.

„Jsou posílány zpět do režimu, který je vymazal z veřejného života. Nejde jen o deportaci – je to rozsudek smrti nad jejich svobodou, vzděláním a budoucností. Írán tak porušuje mezinárodní smluvní právo o nenavracení jednotlivců do země, kde jim hrozí reálné riziko mučení, pronásledování nebo vážného porušování lidských práv,“ píše ve svém prohlášení Centrum pro lidská práva v Íránu.

To současnou situaci označilo za největší masovou deportační kampaň v íránských moderních dějinách, ve které režim zneužil konflikt s Izraelem.

„Íránští představitelé využili válku k ospravedlnění rozsáhlého zatýkání afghánských migrantů a dalších menšin na základě nepodložených obvinění ze špionáže pro Izrael a urychlení deportací,“ viní CHRI íránskou vládu, že ve státních sdělovacích prostředcích zavedla cílenou kampaň proti Afgháncům, které dehumanizuje a označuje za zrádce.

Zločiny proti lidskosti

Podle Saída Deghana, íránského právníka v oblasti lidských práv, hraničí jednání íránské vlády se zločiny proti lidskosti: „Vzhledem k rozsahu, násilí a systémové povaze těchto deportací – zvláště pokud jsou kombinovány s bitím, konfiskací majetku a svévolným zadržováním – mohou existovat důvody je považovat za potenciální zločiny proti lidskosti,“ řekl médiím Deghan.

Írán v minulosti provedl již několik masových deportací Afghánců. V roce 2007 poslal domů přes sto tisíc ilegálních migrantů. Nikdy ale nešlo o tak obrovská čísla jako v posledních měsících. Jen 1. července prošlo íránsko-afghánským hraničním přechodem 43 tisíc lidí – osminásobek průměrné denní návratnosti začátku roku.