Manažeři Českého rozhlasu nestrádají, ve srovnání s ČT ale dostávají výrazně méně
Řídit veřejnoprávní televizi je náročnější než rozhlas. Disponuje větším počtem zaměstnanců, větším rozpočtem i vlivem, a proto její vedení musí čelit výraznějším tlakům. Vůbec poprvé je ale v českých podmínkách možné vyčíslit, jak je tento stav finančně ohodnocen. Přepočteno na generální ředitele činí rozdíl více než jeden milion korun ročně.
HlídacíPes.org už informoval, že patnáct členů vrcholného managementu České televize si v roce 2019 ve veřejnoprávním médiu vydělalo celkem 46 542 678 korun. V průměru vychází na jednoho manažera částka přesahující 3,10 milionu Kč. Přesnější informace odmítla ČT poskytnout.
Nově jsou k dispozici i údaje o ohodnocení osmi ředitelů Českého rozhlasu. Vyplývá z nich, že manažer veřejnoprávního rádia si v průměru loni vydělal 1,92 milionu Kč. Celkem vydal veřejnoprávní rozhlas v roce 2019 za práci osmi členů svého nejvyššího vedení 15 350 587 korun.
Ředitelé Českého rozhlasu
Jiří Hošna | ředitel Komunikace, marketingu a obchodu |
Kateřina Konopásková | ředitelka Výroby |
Jiří Malina | ředitel Nových médií |
Jan Menger | ředitel Regionálního vysílání |
Ondřej Nováček | ředitel Programu |
Jan Pokorný | ředitel Zpravodajství |
Martin Vojslavský | ředitel Ekonomiky |
Karel Zýka | ředitel Techniky a správy |
Stejně jako v případě veřejnoprávní televize, i v případě rozhlasu jde o skupinu manažerů bez generálního ředitele. René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu, i Petr Dvořák, generální ředitel ČT, jsou ohodnoceni jinak.
Jejich základní měsíční plat je známý a výši odměn určuje kontrolní orgán v podobě Rady Českého rozhlasu (dvakrát ročně, odměna za předcházející pololetí) a Rady České televize (jednou ročně, za předchozí kalendářní rok).
Ze srovnání udělených odměn vyplývá, že spokojenější s prací generálního ředitele je dlouhodobě Rada České televize.
Příjmy Petra Dvořáka v ČT (v Kč)
Rok | Měsíční mzda | Odměna | Odměna v % |
2018 | 242 000 | 2 420 000 | 100 |
2017 | 242 000 | 2 420 000 | 100 |
2016 | 230 000 | 2 300 000 | 100 |
2015 | 230 000 | 2 300 000 | 100 |
2014 | 230 000 | 2 300 000 | 100 |
2013 | 230 000 | 2 300 000 | 100 |
2012 | 230 000 | 2 300 000 | 100 |
2011 | 230 000 | 500 000 |
Dvořák byl do funkce zvolen 21. září 2011.
Kritéria udělování odměn generálnímu řediteli ČT a ČRo se liší. Stejně tak i frekvence jejich udělování. Rada ČRo generálnímu řediteli Zavoralovi nejčastěji snižovala odměnu kvůli nejrůznějším porušením Kodexu ČRo.
Příjmy Reného Zavorala v ČRo (v Kč)
Období | Měsíční mzda | Odměna | Odměna v % |
2H 2019 | 160 000 | 456 000 | 95 |
1H 2019 | 160 000 | 441 600 | 92 |
2H 2018 | 160 000 | 432 000 | 90 |
1H 2018 | 160 000 | 480 000 | 100 |
2H 2017 | 160 000 | 432 000 | 90 |
1H 2017 | 160 000 | 480 000 | 100 |
2H 2016 | 160 000 | 432 000 | 90 |
1H 2016 | 160 000 | 430 000 |
Zavoral byl do funkce zvolen 21. ledna 2016.
Prospěšná změna zákona
Ani jedna z uvedených veřejnoprávních institucí sama od sebe nezveřejňuje, jaký je základní plat jejích manažerů a za jakou práci a v jaké výši dostávají odměny. Cesta k informacím se ale od roku 2020 výrazně zrychlila.
Dříve zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v případě veřejnoprávních médií stanovoval, že o žádosti rozhoduje generální ředitel. Pokud ji zamítl, rozhodoval o případném odvolání znovu tentýž generální ředitel z pozice statutárního orgánu instituce.
Od roku 2020 o odvolání rozhoduje Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Díky tomu se doba od podání žádosti k případnému získání informace výrazně zkrátila. V minulosti neměl žadatel po zamítnutí svého odvolání proti zamítnutí žádosti o informace jinou cestu než soudní žalobu.
Jak dokazuje snaha právníka a novináře Tomáše Němečka domoci se od České televize od roku 2015 informací o ohodnocení manažerů ČT v letech 2011-2015 (dosud stále pravomocně neukončená), případně po téměř pěti letech v prosinci 2019 ukončený a pravomocně rozhodnutý soudní spor autora tohoto textu s Českým rozhlasem o poskytnutí informací o mzdách a odměnách manažerů ČRo za rok 2014, šlo o běh na velmi dlouhé trati.
Nově je od roku 2020 na základě rozhodnutí ÚOOÚ možné, zatím alespoň v případě Českého rozhlasu, uvést podrobnosti o ohodnocení manažerů této veřejnoprávní instituce za rok 2019 už dva měsíce od podání žádosti.
Přesto i v této věci musel ÚOOÚ původní zamítavé rozhodnutí generálního ředitele ČRo Zavorala zrušit a konstatoval porušení několika ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Zároveň ÚOOÚ nařídil ČRo požadované informace poskytnout.
Bez mimořádných extrémů
Ze srovnání s údaji za rok 2014 vyplývá, že v loňském roce nedocházelo v Českém rozhlasu k excesům při vyplácení mimořádných odměn. Jejich výše činila maximálně 18 procent celkového příjmu daného manažera. Nejvyšší z nich dosáhla 349 tisíc Kč.
Zdaleka se tak nepřiblížila mimořádné odměně tehdejšího náměstka Jiřího Svobody, který před svým odchodem do politického angažmá na postu primátora Českých Budějovic v dresu hnutí ANO za poslední měsíc svého působení v ČRo získal mimořádnou odměnu v hodnotě téměř 1 mil. Kč. Představovalo to více než 30 procent jeho příjmu z ČRo za rok 2014.
Základní mzda manažerů ČRo se loni pohybovala od 906 425 Kč do 1 438 593 Kč. Výkonnostní odměny v procentním vyjádření dosáhly u ohodnocení manažerů veřejnoprávního rozhlasu vůbec největšího rozdílu. Pohybovaly se od 240 tis. Kč do 390 tis. Kč.
Celkově si osm ředitelů Českého rozhlasu v roce 2019 přišlo na mzdu pohybující se od 1 446 061 Kč do 2 343 726 Kč. Bonusy ve formě sociálních benefitů (stravenky, příspěvek na penzijní připojištění, notebook, služební telefon) čerpali dle vyjádření Českého rozhlasu podobně jako ostatní zaměstnanci instituce dle pravidel stanovených kolektivní smlouvou, popřípadě jinými interními předpisy.
Příjmy ředitelů ČRo (2019)
Základní mzda | Odměny výkonnostní | Odměny mimořádné | Dovolená | Mzda celkem | |
ředitel A | 1 438 593 | 390 000 | 349 000 | 166 133 | 2 343 726 |
ředitel B | 1 419 470 | 390 000 | 327 000 | 197 615 | 2 334 085 |
ředitel C | 1 425 768 | 390 000 | 129 000 | 183 288 | 2 128 056 |
ředitel D | 1 288 105 | 360 000 | 246 000 | 206 115 | 2 100 220 |
ředitel E | 1 308 055 | 342 000 | 146 000 | 174 135 | 1 970 190 |
ředitel F | 980 805 | 270 000 | 167 000 | 124 748 | 1 542 553 |
ředitel G | 919 259 | 240 000 | 268 550 | 57 887 | 1 485 696 |
ředitel H | 906 425 | 255 000 | 127 500 | 157 136 | 1 446 061 |
Problémem nadále zůstává, že Český rozhlas nezveřejňuje s příslušnou částkou také konkrétního manažera. Důležité je to z toho důvodu, že by bylo možné ptát se, za co konkrétně byl daný manažer oceněn mimořádnou odměnou. Případně na čem konkrétně záviselo přidělení výkonnostní odměny.
Rozdíl mezi nejvýrazněji a nejméně ohodnocenými manažery Českého rozhlasu v roce 2019 činil téměř 40 procent. Pokud veřejnoprávní rozhlas tají konkrétní adresáty příslušných částek, riskuje možné pochybnosti o tom, zda postupuje v souladu s tzv. antidiskriminačním zákonem.
BBC jako vzor
Nejužší vedení Českého rozhlasu totiž oproti roku 2014, kdy je tvořili výhradně muži, čítá také jednu ženu. Zatímco britská veřejnoprávní BBC informuje o rozdílnosti ohodnocení svých zaměstnanců na základě genderu, u Českého rozhlasu ani České televize tomu tak není.
I díky takto zveřejňovaným informacím v únoru 2020 moderátorka BBC Samira Ahmed dosáhla po výhře v soudním sporu se svým zaměstnavatelem vyrovnání, jehož výše ale nebyla zveřejněna.
Ahmed na základě zprávy BBC o rozdílnosti ohodnocení zaměstnanců na základě genderu zažalovala korporaci kvůli tomu, že nebyla za srovnatelnou práci vyplácena stejně jako její mužský kolega.
Jmenovité uvedení příjemců částek je důležité i proto, aby veřejnost věděla, že byly přiřknuty v souladu se zákonem a kodexem příslušné instituce.
Ukázat to lze na příkladu jednoho z manažerů Českého rozhlasu, mluvčím Jiřím Hošnovi, který zároveň zastává funkci ředitele Komunikace, marketingu a obchodu. HlídacíPes.org informoval o tom, jak selektivně Hošna svou roli mluvčího naplňuje.
Veřejnost se ale dle stanoviska Českého rozhlasu nemá dozvědět, zda je Hošna za podobné jednání oceněn nebo potrestán.
Na Radu ČRo nespoléhejte
Zájmy veřejnosti by při kontrole veřejnoprávního rádia měla zastupovat Rada Českého rozhlasu. Realita je ale jiná. Autor při přípravě tohoto textu oslovil jak Radu ČRo jako celek, tak také konkrétně jejího mluvčího Miroslava Dittricha, který momentálně Radě předsedá.
V minulosti patřil Dittrich řadu let mezi vrcholné manažery Českého rozhlasu. Jako šéfredaktor stanice Dvojka byl i jedním z manažerů, jehož mzdu a odměny za rok 2014 HlídacíPes.org zveřejnil.
Otázky se týkaly toho, jak Rada ČRo konkrétně kontroluje, že generální ředitel ČRo postupuje s péčí řádného hospodáře v souvislosti s udělováním odměn manažerům ČRo na 1. stupni řízení, případně co považuje za adekvátní výši odměn těchto ředitelů.
I u těchto otázek, které směřovaly na Radu ČRo, případně přímo na něj osobně, Dittrich neodpověděl s tím, že záležitost musí „zkonzultovat s vedením Českého rozhlasu, protože to se netýká jen Rady“.
Jak předseda Dittrich dodal, „toto nejsou otázky, kolik má Český rozhlas stanic“. A právě proto se nedá spoléhat na to, že by veřejnost zastoupená Radou ČRo od svých zástupců dostala jasnou odpověď, která by nebyla pouhým vyjádřením, případně parafrází stanoviska vedení Českého rozhlasu.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Stát chce po dvaceti letech přidat radním ČTK. Hledá se, kdo to zaplatí
Alternativní média poslušně drží mikrofon Ficově vládě. Méně zpráv, zato větší zisk
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Zajimalo by me, co ty truhliky vede k tomu, ze nechteji informace poskytnout? Neznalost? Zpupnost? Stejne jim nakonec UOOU naridi jejich zverejneni.
Obrovské příjmy manažerů takzvaných veřejnoprávních médií jsou krutým a cynickým výsměchem občanům české republiky a koncesionářům ČT a ČRo. Přitom ani jedna z těchto institucí neplní svou zákonnou povinnost veřejné služby.
Tyto „obrovské příjmy“ nejsou pro vrcholové manažery v žádné korporátní oblasti výjimkou a v tomto případě navíc musíme brát na zřetel i prověrku BIS, která, pokud si dobře pamatuji, požaduje minimální platy na určitých částkých na pozici a to mimo jiné z důvodu nižší podplatitelnosti. Ono je to ovšem často vykoupeno tím, že mají konkurenční doložky, další povinnosti a jsou i pod dohledem.
Osobně bych jejich plat bral , ale nevím jak vy, za ty starosti, stres, medializaci každého vašeho počinu jakkoliv jste jej třeba mysleli dobře by to mě osobně nestálo.
Mimochodem, neznám moc vrcholových manažerů, co by pracovalo jen 8 hodin denně, často je to více, jak u podnikatelů či živnostníků, akorát nedělají na svém písečku, ale makají pro jiné.
Spíš by stálo zato podívat se, jak jsou na tom s výsledky, když berou 100% odměn.
Ty příjmy jsou zcela ok pro manažery, kteří přinášejí firmě a akcionářům zisk, musejí se pohybovat na konkurenčním trhu, neustále zajišťovat firmě zakázky, lidem práci, a inovovat výrobní program. Co z toho prosím musí dělat manažeři veřejnoprávních médií? Všechno jsou to jen vznešeněji pojmenování šéfeditoři a jejich práce spočívá v rozdělení úkolů pro ostatní a důsledné utracení všech peněz, co si vyhádají z rozpočtu, samozřejmě ideálně tak, aby si každá z mocných klik, kterou veřejnoprávní média živí, přišla na své.
Státní média mají jiný cíl, než přinášet zisk.
Souhlasím s tím, že někteří z vedoucích pracovníků a to ve všech státních institucích jsou jen loutkami potažmo neschopnými přívěsky, ale pak je otázkou:. Proč je tam dosadili a kdo je tam dosadil a proč ten kdo je tam dosadil ještě stále sedí na svém místě?
Pokud jde o platy, tak je to jasné, řízení firmy soukromé a státní by ve své podstatě, pokud to není právě ono výše zmíněné loutkové řízení, mělo být srovnatelné a proto chceme-li na tyto posty odborníky, musíme být připraveni platit tržní cenu takového odborníka.
Mimochodem, já jsem odborníkem ve své branži, a mám svou cenu, z té mohu slevit, ale určitě bych neslevoval jen proto, že je zákazníkem stát nebo státní firma či proto, že se to konkurenci nebo panu XYZ zdá mnoho. Ale zas pokud svou práci neodvedu dle předpokladů, přijdu o dobré jméno, zakázky a samozřejmě se mohou objevit i nějaké ty pokuty a takto by to dle mého mělo platit i ve vrcholném managementu státních firem či institucí.