EXKLUZIVNĚ. Trvalo to téměř pět let. Muselo dojít až na rozsudek soudu. Českému rozhlasu se nakonec neochota jeho manažerů informovat o tom, kolik získávají na odměnách, nevyplatila. Podle soudu musel informace poskytnout, a také – z peněz koncesionářů – uhradit náklady řízení.

HlídacíPes.org vůbec poprvé přináší informace o mzdách a odměnách manažerů veřejnoprávního rozhlasu – náměstků generálního ředitele a šéfredaktorů jednotlivých stanic. Údaje se kvůli pětiletým průtahům týkají roku 2014 a částečně i 2015.

Proč právě toto období? V dané době mělo dle tehdejšího generálního ředitele ČRo Petra Duhana docházet ze strany jeho tehdejšího náměstka Michala Koliandra k ohýbání veřejných zakázek vypsaných rozhlasem (psali jsme zde).

I přes dosud neobjasněné finanční nesrovnalosti v uvedené době Český rozhlas vyplácel z rozhodnutí generálního ředitele odměny náměstkům a dalším vrcholným manažerům. Není ale známo, na základě jakých kritérií.

Zatímco u generálního ředitele jsou výše odměn a kritéria, na jejichž základě jsou uděleny, jasná, u jeho náměstků a dalších vrcholných manažerů tomu tak není.

Dosud jedinou informací, kterou veřejnost získala v souvislosti se mzdami a odměnami manažerů České televize a Českého rozhlasu, byly částky u bývalého ředitele pro obchod a marketing České televize Roberta Kvapila a dřívějšího ředitele brněnského studia ČT Karla Buriana. Soudně ji od České televize získal novinář a právník Tomáš Němeček.

ČT vs ČRo: Různé rozpočty i výše odměn

Z poskytnutých informací tehdy vyplynulo, že Kvapil od ČT dostal odměny za rok 2010 ve výši 870 tisíc korun. Z toho mimořádné odměny dosáhly 240 tisíc Kč, cílové odměny 80 tisíc Kč, cílová roční odměna 400 tisíc Kč a odměny z podnikání 150 tisíc Kč.

Burian za leden až červen 2011 inkasoval 2 188 450 Kč, z toho odměny dosáhly 1,43 milionu Kč. Za rok 2010 tehdejší ředitel brněnského studia ČT Burian získal 1 605 200 Kč. Z toho mimořádné odměny dosáhly 655 tisíc Kč, cílová odměna 150 tisíc Kč, cílová roční odměna 550 200 Kč a odměna z podnikání 250 tisíc Kč.

Český rozhlas pracuje ve srovnání s Českou televizí s ani ne třetinovým rozpočtem. Základní mzda jeho generálního ředitele Reného Zavorala je také menší. Zatímco jeho základní mzda je 160 tisíc Kč měsíčně, u jeho televizního kolegy Petra Dvořáka je to 242 tisíc Kč.

Také odměny, které ředitelům přiznávají Rada ČRo a Rada ČT, se liší. Rozhlasový generální ředitel má možnost dvakrát ročně získat až trojnásobek své měsíční mzdy (tedy dvakrát až 480 tisíc Kč), jeho televizní kolega má šanci jedenkrát ročně dostat odměnu ve výši desetinásobku svého standardního měsíčního ohodnocení (maximálně 2,42 milionu Kč).

V únoru 2014 radní ČRo přiznali tehdejšímu generálnímu řediteli Peteru Duhanovi odměnu za 2. pololetí 2013 v plné výši 480 tisíc Kč. Za 1. pololetí 2014 to v srpnu téhož roku bylo 456 tisíc Kč. Odměna, která odpovídala výkonu Duhana za 2. pololetí 2014, byla Radou ČRo v únoru 2015 stanovena na 288 tisíc korun, tedy na 60 procent možné částky.

Kolik berou náměstci a šéfredaktoři

Toto jsou tedy informace, které měla dosud veřejnost k dispozici. Mzdy a odměny náměstků generálního ředitele a šéfredaktorů celoplošných stanic Českého rozhlasu jsou však novinkou. Jak bylo zmíněno v úvodu textu, kvůli téměř pět let trvající snaze získat tyto údaje jsou zatím k dispozici pouze informace za rok 2014 a leden 2015.

Tehdy byli náměstky generálního ředitele ČRo Duhana současný šéf ČRo Zavoral (Sekce programu a vysílání), Jan Menger (Sekce regionálního vysílání), Michael Koliandr (Sekce správy a provozu) a Jiří Svoboda (Sekce strategického rozvoje).

Šéfredaktory celoplošných stanic byli Jan Pokorný (Radiožurnál), Miroslav Dittrich (Dvojka), Lukáš Hurník (Vltava) a Daniel Raus (Plus).

Průměrná mzda zaměstnanců Českého rozhlasu v roce 2014 činila 36 639 korun. Meziročně tehdy došlo k jejímu poklesu o 382 Kč (o 1,0 %).

Na magistrát s výslužkou od ČRo

Z údajů, které autor tohoto textu získal na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, vyplývá, že náměstek Svoboda obdržel od ČRo za rok 2014 hrubou mzdu ve výši 3 190 888 Kč. V rozhlase pracoval od ledna do června 2014, z funkce ale kvůli své kandidatuře za hnutí ANO do zastupitelstva Českých Budějovic odešel.

V říjnu 2014 politický mandát získal a stal se primátorem. Za leden až červen 2014 bral od ČRo hrubou mzdu v celkové výši 2 348 554 Kč, v druhém pololetí 2014 na základě konkurenční doložky pobíral měsíční peněžité vyrovnání ve výši 140 389 Kč (celkem 842 334 Kč).

Za prvních šest měsíců roku 2014 Svoboda kromě základní mzdy (592 626 Kč) a její náhrady (124 459 Kč) získal také třikrát výkonnostní odměnu. Za leden 2014 dosáhla 136 688 Kč, za duben 167 063 Kč a za červen 345 000 Kč, celkem tedy 648 751  Kč. Nejvýraznější však byla provozní odměna. V červnu 2014 ji náměstek Svoboda obdržel ve výši 982 718 Kč.

K výše zmíněnému bylo ještě náměstku Svobodovi za období 1. 1. 2014 – 30. 6. 2014 Českým rozhlasem poskytováno služební vozidlo k soukromým účelům.

Ze standardně uzavíraných konkurenčních doložek se dá dovodit, že Český rozhlas Svobodovi vyplácel peněžité vyrovnání ve výši 140 389 Kč ještě za leden až červen 2015, které za dané období dosáhlo 842 334 Kč.

Očíslovaní náměstci beze jména

U dalších tří náměstků generálního ředitele (Zavoral, Menger a Koliandr) Český rozhlas nespecifikoval, ke kterému z náměstků se dodané údaje vztahují.

Náměstek č. 1 obdržel od ČRo za rok 2014 hrubou mzdu ve výši 2 825 762 Kč. Základní mzda dosáhla 1 229 326 Kč, náhrady mzdy 350 936 Kč. Výkonnostní odměny byly v lednu 327 750 Kč, v dubnu 17 250 Kč a v červnu 345 000 Kč (celkem 690 000 Kč). Mimořádná odměna za květen 270 000 Kč, listopad 156 500 Kč a prosinec 129 000 Kč (celkem 555 500 Kč).

Za leden 2015 náměstek č. 1 obdržel hrubou mzdu ve výši 146 798 Kč (základní mzda 78 409 Kč, náhrada mzdy 68 389 Kč).

Za období 1. 1. 2014 – 31. 1. 2015 bylo také tomuto náměstkovi poskytováno služební vozidlo k soukromým účelům.

Náměstek č. 2 obdržel od ČRo za rok 2014 hrubou mzdu ve výši 2 316 070 Kč. Základní mzda dosáhla 1 199 646 Kč, náhrady mzdy 293 674 Kč. Výkonnostní odměny byly v lednu 2014 přiznány ve výši 310 500 Kč, v dubnu 17 250 Kč a v červnu 345 000 Kč (celkem 672 750 Kč). Mimořádná odměna za listopad dosáhla 80 000 Kč, za prosinec 70 000 Kč (celkem 150 000 Kč).

Za leden 2015 náměstek č. 2 obdržel hrubou mzdu ve výši 120 437 Kč (základní mzda 104 545 Kč, náhrada mzdy 15 892 Kč).

Náměstek č. 3 obdržel za rok 2014 od ČRo hrubou mzdu ve výši 2 733 347 Kč. Základní mzda dosáhla 1 404 725 Kč, náhrady mzdy 326 972 Kč. Výkonnostní odměna byla udělena pouze v červnu ve výši 390 000 Kč. Naproti tomu mimořádná odměna za květen dosáhla 270 000 Kč, za listopad 80 000 Kč a za prosinec 119 000 Kč (celkem 469 000 Kč). Navíc ještě náměstek č. 3 čerpal benefity v celoroční výši  142 650 Kč.

Za leden 2015 náměstek č. 3 obdržel hrubou mzdu ve výši 145 931 Kč (základní mzda 124 091 Kč, náhrada mzdy 9 840 Kč a benefity 12 tisíc Kč).

Ohodnocení šéfredaktorů zaostalo

Oproti náměstkům generálního ředitele bylo ohodnocení šéfredaktorů celoplošných stanic ČRo v roce 2014 výrazně nižší.

Šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný obdržel za rok 2014 od ČRo hrubou mzdu ve výši 1 284 597 Kč. Základní mzda byla celkem 870 150 Kč, náhrady mzdy 115 447  Kč. Výkonnostní odměny dosáhly v červnu a v prosinci stejné výše 114 tisíc Kč (celkem 228 tisíc Kč). Mimořádná odměna byla za únor přiznána ve výši 8 tisíc. Kč, za květen 12 tisíc Kč, za červen 20 tisíc Kč a za prosinec 21 tisíc Kč (celkem 61 tisíc Kč). Za říjen dostal Pokorný provozní odměnu 10 tisíc Kč.

Za leden 2015 obdržel šéfredaktor Radiožurnálu hrubou mzdu ve výši 80 tisíc Kč.

Za období 1. 1. 2014 – 31. 1. 2015 bylo také Pokornému poskytováno služební vozidlo k soukromým účelům.

Český rozhlas Dvojka

Šéfredaktor Dvojky Miroslav Dittrich (od ledna 2017 člen Rady Českého rozhlasu, tedy orgánu rozhodujícího o výši odměn pro generálního ředitele ČRo Zavorala) byl za rok 2014 od ČRo ohodnocen hrubou mzdou ve výši 1 165 000 Kč. Základní mzda byla celkem 833 174 Kč, náhrady mzdy 111 386 Kč. Výkonnostní odměny dosáhly v červnu a v prosinci stejné výše 98 175 Kč, v dubnu k tomu navíc 3 090 Kč (celkem 199 440 Kč). Mimořádná odměna byla v prosinci přiznána ve výši 21 tisíc Kč.

Za leden 2015 obdržel šéfredaktor Dvojky hrubou mzdu ve výši 82 383 Kč.

Za období 1. 1. 2014 – 31. 1. 2015 bylo také Dittrichovi poskytováno služební vozidlo k soukromým účelům.

Pro úplnost dodejme, že Dittrich se zdržel hlasování, když v Radě ČRo začínal a radní na schůzi v únoru 2017 přiznali odměnu generálnímu řediteli ČRo Zavoralovi za 2. pololetí 2016 ve výši 432 tisíc Kč (90 %). Odměnu řediteli ČRo za 1. pololetí 2017 už podpořil ve výši 100 procent (480 tisíc Kč), za 2. pololetí 2017 ve výši 90 % (432 tisíc Kč), za 1. pololetí 2018 ve výši 100 % (480 tisíc Kč), za 2. pololetí 2018 ve výši 90 % (432 tisíc Kč) a za 1. pololetí 2019 ve výši 92 % (441 600 Kč).

Vltava a Plus

Šéfredaktor Vltavy Lukáš Hurník obdržel za rok 2014 od ČRo hrubou mzdu ve výši 1 083 217 Kč. Základní mzda byla celkem 744 213 Kč, náhrady mzdy 121 504 Kč.  Výkonnostní odměny dosáhly v červnu a v prosinci stejné výše 99 750 Kč (celkem 199 500 Kč). Mimořádná odměna byla v prosinci přiznána ve výši 18 tisíc Kč.

Za leden 2015 obdržel šéfredaktor Vltavy hrubou mzdu ve výši 70 tisíc Kč.

Za období 1. 1. 2014 – 30. 6. 2014 bylo také Hurníkovi poskytováno služební vozidlo k soukromým účelům.

Šéfredaktor stanice Plus Daniel Raus dostal za rok 2014 od ČRo hrubou mzdu ve výši 973 331 Kč. Základní mzda byla celkem 707 500 Kč, náhrady mzdy 88 956 Kč. Výkonnostní odměny dosáhly v červnu 82 875 Kč a v prosinci 78 000 Kč (celkem 160 875 Kč). Mimořádná odměna byla v prosinci přiznána ve výši 16 tisíc Kč.

Za leden 2015 obdržel šéfredaktor Plusu hrubou mzdu ve výši 65 tisíc Kč.

Komise: „O účelnosti lze pochybovat“

I přes poskytnutí základních údajů o odměnách náměstků a šéfredaktorů za uvedené období stále zůstává nejasné, na základě jakých kritérií si generální ředitel ČRo vybírá členy svého managementu. A také to, na základě jakých konkrétních kritérií jsou jim přiznávány odměny nejrůznějšího typu.

Že je důležité, aby instituce financované z veřejných prostředků poskytovaly konkrétní informace o ohodnocení konkrétních vedoucích zaměstnanců, ukazuje i dřívější poznámka dozorčí komise Rady ČRo.

Ta v minulosti o poměrech v Českém rozhlase například konstatovala, že „poradenské služby byly užívány v nepřiměřené výši a o jejich účelnosti lze v některých případech vážně pochybovat“.

Uvedla také, že „vyplacení části odměn náměstka Koliandra vykazuje znaky nehospodárného vynaložení prostředků ČRo“. Vzhledem k tomu, že rozhlas náměstky při zveřejnění výše jejich odměn nejmenoval, ale pouze označil čísly, tak ale stále není zřejmé, zda jde o odměny náměstka č. 1, 2 nebo 3.

Autor je novinář, v minulosti působil v Českém rozhlase. (Autor textem vzdává čest památce legendární zakladatelce tvůrčí skupiny elévů Českého rozhlasu Miluši Tikalové, která 10. ledna 2020 zemřela po krátké těžké nemoci ve věku 80 let.)