O mediálních radách se v poslední době mluví hlavně kvůli politickým snahám je ovládnout. Kontrolní orgány České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře si však zaslouží pozornost a kritický pohled samy o sobě. I rady samotné jsou místem, v nichž se hospodaří s veřejnými penězi.

Řídit veřejnoprávní televizi je náročnější než rozhlas. Disponuje větším počtem zaměstnanců, větším rozpočtem i vlivem, a proto její vedení musí čelit výraznějším tlakům. Vůbec poprvé je ale v českých podmínkách možné vyčíslit, jak je tento stav finančně ohodnocen. Přepočteno na generální ředitele činí rozdíl více než jeden milion korun ročně.

Pouze obecná a souhrnná informace: Manažeři České televize inkasovali v roce 2019 přes 46,5 milionu korun. Víc, tedy zejména přiřazení konkrétních částek ke konkrétním jménům patnácti vrcholných manažerů, ČT říct odmítá. Jako důvod uvádí například argument, že právo na soukromí manažerů placených z veřejných prostředků je nadřazeno kontrole veřejností.

ANALÝZA Patnáct vrcholných manažerů České televize si v roce 2019 na mzdách a odměnách přišlo celkem na 46 542 678 korun. V průměru tak na jednoho manažera veřejnoprávní televize vychází částka přesahující 3,10 milionu korun. Kdo přesně kolik vydělal, však z odpovědi ČT zjistit nelze.

EXKLUZIVNĚ. Trvalo to téměř pět let. Muselo dojít až na rozsudek soudu. Českému rozhlasu se nakonec neochota jeho manažerů informovat o tom, kolik získávají na odměnách, nevyplatila. Podle soudu musel informace poskytnout, a také – z peněz koncesionářů – uhradit náklady řízení.

Český rozhlas se zachoval nezákonně, když odmítl zveřejnit odměny svých vrcholných manažerů. Rozhodl tak Městský soud v Praze s tím, že veřejnoprávní médium má stav trvající déle než čtyři roky napravit a informace na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím poskytnout. K tomu má uhradit také náklady řízení.