Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Viktor Orbán. Foto: Profimedia
,

Maďarští novináři znovu pod dohledem. Orbánovu vládu zajímá, s kým se potkávají v cizině

Když loni vyšlo najevo, že někteří investigativní novináři v Maďarsku měli v telefonech bez svého vědomí nainstalovaný izraelský sledovací systém Pegasus, vypukla mezinárodní aféra. Vláda Viktora Orbána tehdy odmítla, že by se špehováním svých novinářských kritiků měla něco společného, nezávislé novináře však Orbánův kabinet bezesporu sleduje. Například při jejich zahraničních cestách po Evropě.

Podle nově zveřejněných diplomatických depeší maďarská diplomacie sbírala informace o tom, do kterých evropských států maďarští novináři vyjeli a s kým se tam setkali. Protože šlo i o společné cesty různých evropských médií, ve svodkách mířících do Budapešti se přinejmenším jednou objevila i jména českých novinářů.

Zatímco v tomto případě je nepochybné, že Orbánův kabinet monitoroval aktivity a kontakty nezávislých novinářů, v případě loňského skandálu kolem sledovacího systému Pegasus špehování politických oponentů vláda dlouho popírala.

Nakonec jeden z vládních poslanců Lajos Kósa přeci jen potvrdil, že si Maďarsko sledovací systém pořídilo. Šéf Orbánova úřadu vlády Gergely Gulyás také připustil, že některé zprávy o systému Pegasus v Maďarsku „měly reálný základ“.

Kauza Pegasus měla celosvětový dopad, případy sledování novinářů, občanských aktivistů, akademiků, diplomatů i vysokých politiků se postupně objevovaly v řadě zemí světa, včetně některých států Evropské unie. Část maďarských novinářů, kterých se to bezprostředně týkalo, následně oznámila, že budou kvůli sledování maďarskou vládu žalovat.

„Platí to Soros“

Jedním z novinářů, kteří Pegasus „našli“ ve svém mobilním telefonu, byl i Szabolcs Panyi z investigativní redakce Direkt36. Právě ta teď zveřejnila diplomatické depeše, jež získala během dlouhých právních tahanic a soudů s úřady na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Depeše ukazují, jak maďarští diplomaté v evropských zemích shromažďovali informace o maďarských novinářích, kteří se v Evropě zúčastnili vzdělávacích a dalších profesních akcí.

Příslušný pokyn směrem k evropským ambasádám vydalo v létě 2020 maďarské ministerstvo zahraničí, konkrétně státní sekretář pro informace a mezinárodní reprezentaci Maďarska Tamás Menczer.

Ten to později v televizi ATV vysvětloval jako snahu odhalit aktivity finančníka a filantropa George Sorose namířené proti maďarské vládě: „Byl jsem zvědavý, protože moje práce na ministerstvu znamená řešit politické záležitosti. A myslím, že je politická záležitost, když George Soros financuje mediální kurzy pro levicové novináře,“ řekl Menczer, jehož výrok Direkt36 cituje.

Jednou ze sledovaných cest byl pobyt novinářů z visegrádských zemí – tedy kromě maďarských také těch slovenských, polských a českých – v Nizozemí na začátku roku 2020. Maďarská ambasáda v Haagu této cestě věnovala dvě depeše. V jedné podrobně popsala redakce nizozemských médií, které novináři ze střední Evropy během pobytu navštívili, včetně toho, jak kriticky dotyčná média píší o Maďarsku.

Česká jména ve svodkách pro Orbána

Depeše obsahují také odkazy na internetové články, jenž o cestě novinářů vyšly, nebo na tweety některých účastníků. Cesty se zúčastnila i média z Česka a jeden z přiložených odkazů zmiňuje konkrétně novináře Jana Bělíčka z webu A2larm a Lukáše Wernera z Deníku N.

To, že nejde jen o běžnou mediální svodku, jaké ambasády všech zemí běžně posílají z ciziny do centrály v domovském ministerstvu, ukazuje i seznam adresátů depeší v hlavičce dokumentu.

Jedna z těch, které popisovaly zmíněnou cestu, mířila kromě ministerstva zahraničí i přímo k mluvčímu Viktora Orbána Bertalanu Havasimu a k státnímu sekretáři pro mezinárodní komunikaci; jinými slovy k mluvčímu maďarské vlády pro zahraniční média – Zsoltánu Kovácsovi.

I když si většinou maďarští diplomaté pomohli informacemi z otevřených zdrojů, podle Direkt36 se v některých případech vyptávali na osobních setkáních i diplomatických kolegů v různých evropských státech, zda ta která země pořádá nějaké presstripy či vzdělávací pobyty pro maďarské novináře.

Maďarské ministerstvo zahraničí podle Direkt36 tvrdí, že z 27 evropských zemí, kam mířila žádost o poskytnutí zmíněných informací, do Budapešti poslalo odpověď pouhých jedenáct ambasád. Kromě Haagu například ambasáda v Berlíně, Helsinkách, Lublani, Paříži nebo Varšavě.

Praha, která patří mezi pravidelné cíle zahraničních novinářů ze zemí s autoritářskými režimy, pokud jde o pořádání seminářů a dalších novinářských aktivit, v dokumentech podrobněji zmíněná není.

Novinářské spiknutí?

Zahraniční špehování novinářů, kteří píší o Orbánově vládě kriticky, zapadá do způsobu, jakým se maďarský premiér a jeho okolí k nezávislým médiím staví. Začíná to už slovní dehonestací a fauly – o nezávislých médiích Orbánův kabinet či provládní média, kterých je v Maďarsku většina, mluví zpravidla jako o „levicových“ nebo „opozičních“. Co si Orbán a spol. myslí o opozici, je přitom rovněž dlouhodobě známo.

Na záznamu z února 2020, který loni zveřejnil rovněž server Direkt36, mluví předseda maďarského parlamentu Lászlo Kövér k šéfům tajných služeb a nepřímo je vyzývá, aby „problém“ s opozicí pomohli vládě vyřešit.

Mimo jiné říká, že maďarští politici „nemají společné chápání státu a národa“. I když opozici přímo nejmenoval, mimo jiné prohlásil, že „ta druhá část politické třídy jedná v duchu opuštění státu a vlastního znevažování jako národa“.

Klíčová pasáž Kövérovy řeči zní: „Tuto politickou situaci chápu jako nejnebezpečnější hrozbu pro národní bezpečnost dnešního Maďarska. (…) Maďaři, kteří chtějí udržet suverénní stát a národ, ve vás mají důvěru,“ řekl Kövér s tím, že doufá, že tajné služby využijí „všechny znalosti a sílu, aby maďarský stát a národ už nikdy nepadly“.

Kromě spojování nezávislých médií s opozicí a vytváření dojmu, že jejich hlavním cílem je svrhnout vládu, se Orbánova administrativa snaží vytvořit i dojem jakéhosi zahraničního spiknutí. Důkazem údajné koordinované snahy zahraničních aktérů, od politiků po neziskovky, zbavit se Orbána, mají být právě i zahraniční cesty maďarských novinářů do jiných evropských zemí.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

1 komentář

  1. A. S. Pergill napsal:

    Nevím proč, ale musel jsem si vzpomenout na aféru v prvorepubličním parlamentu, kdy kdosi z „buržoasních“ poslanců vytkl poslancům za KSČ, že byli v sovětském Rusku. A kdosi z nich mu odpověděl: „Ano, jezdíme do sovětského Ruska učit se od našich soudruhů, jak vám zakroutit krkem.“

    Jinak je jasné, že když soudružka Pekarová Adamová před nedávnem (a volbami v Maďarsku) doporučovala Maďarům, aby se Orbána zbavili, tak to zcela jednoznačně pokus o zahraniční vměšování byl.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.